Panství Downton

Jeden z nejlepších britských period drama a dost možná můj nejoblíbenější seriál tohoto typu. Seriál sleduje jak už název napovídá osudy na jednom panství a to jak příběhy panstva, tak jejich služebnictva a to vše v dobových souvislostech a to jak v těch historicky významných (ztroskotání Titaniku v první řadě či první světová válka v řadě druhé) ale i ty menší (jako jsou třeba obavy některých postav ze zavedení elektriky či telefonu do domu) a názorně zde můžeme vidět jak se naše postavy vypořádávají se sociálními změnami i se změnou celé doby na začátku 20. století. Hlavní příběh je sice občas dosti melodramatický (hlavně v druhé řadě), ale to bohatě vynahrazují další linie, jenž někdy trvají celou sérii a někdy jsou vyřešeny v jednom či dvou dílech. Jednotlivé postavy jsou výborně napsané i zahrané a mojí nejoblíbenější postavou není nikdo jiný, než vynikající M. Smith v roli sarkastické Lady Violet. 90% (22.04.2012)

První série je zajímavá hlavně vzhledem k tomu, že kromě britsky vysokého standardu zpracování a produkce, dobře vykresluje styl života vyšších i nižších vrstev společnosti a také obrovské změny, jímž v první polovině 20. století toto uspořádání prošlo. Bohužel s přibývajícími epizodami 2. a hlavně 3. série už jakoby neměli scénáristé co víc říct a popisované události stále více připomínají tuctový romantický seriál. Zatímco zpočátku mě Donwton Abbey upřímně bavilo, se třetí řadou už jsem měl vztek, že jsem se na to vůbec začal koukat, protože některé zápletky jsou už hodně slabé, nadbytečné a díly jsou plné vaty, což je přesně to, co na seriálech nemám rád. Čtvrtou řadou už si čas krást nenechám. (12.08.2013)

Čítam tu niečo o sofistikovanom rozprávaní, ktoré využíva thrillerové prvky, čítam tu o dokonalej kostýmovej dráme, o distingvovanosti a inteligencii, vidím tu štvor- a päťhviezdičkové hodnotenia svojich obľúbených užívateľov a nestačím sa diviť. Ešte že mám naliaty svoj čaj... Pochopím, keď to povie taký JFL, tomu zmäkol mozog pri organizovaní festivalu brakových filmov, ale takýto všeobecný chválospev som nečakal. A možno som mimo ja. Istý čas som uvažoval či všetky tie telenovelovité postupy v podobe totálne prepiatych reakcií postáv, brakových zvratov (zafačovaný, vraj mŕtvy "kvázi-brat" sa po rokoch objaví na prahu domu a potom zmizne), manipulácií zlodušských rozmerov (komorníkova manželka a jej snaha zničiť manželovi život) a prekvapivých odhalení, nie sú myslené ako vtip. Ale zistil som, že nie. Zistil som, že to je vlastne len sofistikované rozprávanie, ktoré využíva thrillerové prvky. Za takýto eufemizmus by v politike priam vraždili. Dobre, milo ufrflaný konzervativizmus a ludizmus Maggie Smithovej mi bol extrémne sympatický, vlastne len kvôli nej som to vydržal pozerať do štvrtej série. Ona jediná so svojimi hodnotami vlastne stála v skutočnom konflikte a v opozícii voči prichádzajúcej dobe. Ale od Britov by som predsa len čakal trochu viac, najmä po skúsenostiach s Ivoryho adaptáciami Forsterových románov alebo s Návratom na Brideshead a Ságou rodu Forsytovcov. Dowton Abbey tu naozaj vychádza len ako hra na distingvovanosť, suchosť, inteligenciu a aristokratické hodnoty, pretože v jadre je to číro obchodnícka a okatá snaha zaujať diváka všetkými dostupnými a najmä vulgárnymi a šťavnatými prostriedkami. Ak by bola snímka zasadená do ružových záhrad alebo argentínskych plání, všetci by okamžite rozdávali odpady. Pokiaľ by niekto mal chuť na tematicky (zánik starého sveta šľachty a nástup sveta nového) a žánrovo (kostýmová melodráma) sčasti podobné diela, akurát bez "moderného" a "sofistikovaného" rozprávania, odporúčam mu Viscontiho Geparda a Ivoryho Súmrak dňa. Viem, nie sú to seriálové rodinné ságy, pracujú s inými naratívnymi postupmi, ale platí, že hovoria prakticky o tom istom a lepšie - pretože aj svojou formou sprítomňujú niečo z odchádzajúceho sveta a nerobia z toho len trápny, telenovelovitý spektákel. Nuž a potom je tu iný súčasný seriál, ktorý taktiež sleduje reakcie aristokracie na meniacu sa dobu, a to v spojení s rodinnými problémami - The Crown (a áno, aj v tomto prípade ide o trochu iný žáner). (02.09.2021)

Nabídněte si lahodný britský černý čaj s mlékem a staňte se členy či členkami panství Downton, ať už se budete cítit lépe mezi těmi nahoře či dole. Snad vám přiroste k srdci stejně jako mně a bude vám zatěžko ho opouštět. Seriál se odehrává na počátku 20. století a hýří tedy šarmem a elegancí a i přes všechny nevídané novinky, kterým se postupně otevírají dveře, se lpí na osvědčených tradicích. Jak už zde bylo zmíněno, tento seriál svou úrovní vybočuje ze všech těch, co se v poslední době objevují, plných vulgarit a intimních scén. Žádný z obyvatel Downtonu si nezasluhuje, abych si ho neoblíbila, neboť se všichni projevují lidsky a nemyslím si, že by byly černobílé. Nevidím důvod, proč bych měla hanět druhou sérii, neboť mi nepřišla ničím odlišná od té první, takže pokud jste si Downton v první sérii skutečně oblíbili, dle mě se těch dalších nemusíte bát. (25.03.2012)

Místy až dickensiánsky naivní černobílý scénář, kde je postava buď tak hodná, až to bolí, nebo taková svině, že jí přejete, aby ji sračka po poli honila, zcela vynahrazují úžasné herecké výkony a báječná atmosféra staré dobré Anglie. Skvěle zobrazené rozdíly života v zámku a podzámčí, stejně jako nenápadný civilizační vývoj, který pozvolna uvolňuje zavedené tradice a způsobuje třenice mezi starou a novou generací. Dobře se na to kouká – když místy vypnete potřebu neustále analyzovat chování hlavních aktérů a snahu pochopit, jak někdo může být tak neskonale naivní, a přesto nadále existovat, tak se na to kouká ještě líp. (17.01.2012)