Havran

Hororová detektivka, která měla potenciál stát se buď naratologickou lahůdkou (převádění fikce v realitu a opačně), nebo brakovou ptákovinou roku (krvavé mordy, žena v ohrožení, chlastající protagonista). Nakonec jde jenom o úmorně mechanické hromadění motivů z děl E. A. Poea. Prostředkem k rozluštění záhady je samotný spisovatel, který detektivovi několikrát poradí, na co vrah tou kterou indicií naráží, aby pak pátrači společnými silami a s ohromující neomylností vydedukovali, kterým směrem pokračovat dál (zkratkovitost „logických“ vývodů v něčem připomíná Šifru mistra Leonarda). Hlavní dějová linie není náměty Poeových povídek protkána, jsou do ní jednoduše naházeny. Jedna poeovská narážka vytlačuje další, namísto toho, aby byly skládány do sebe a teprve ve výsledku vedly k dopadení vraha, čím padá potěcha z postupného odhalování pravdy. Ta se v závěru jednoduše zjeví. Každý převod Poeovy teorie do praxe je postavami nadto přiřazen ke konkrétnímu literárnímu počinu, někdy i s krátkou historickou explikací, takže se nemůžeme těšit ani z toho, že bychom sami poznávali, ze kterého zdroje tvůrci zrovna čerpají. Dynamická vazba mezi autorem a jeho dílem, kterým je zde vrah sám, nabízí přehršle nosných témat, z nichž ale scenáristé nedokázali žádné smysluplně rozpracovat. Nevytvářejí ani snahu mást nás možností, že by mohl vraždit samotný spisovatel, jehož vnitřní démoni jsou vinou křečovité, násilně implementované romantické podzápletky velmi krotké. Čím vrstevnatěji se scénář snaží Poea charakterizovat, tím méně je hrdina přesvědčivý, nejzábavnější je tudíž hned počáteční demo verze jízlivého a sebestředného alkoholika. Méně přímočarý přístup k zadání „film na motivy knih E. A. Poea“ naznačuje teprve závěrečný dialog, nastolující otázku, kdo je vlastně autor a kdo čtenář. Namísto promyšlené hry s vícero vypravěči, jejíž pravidla Poe mistrně ovládal, nám McTeigue nabízí jenom velmi neinvenční a málo temnou detektivku. S pár zbytečnými gore výpady a akčními scénami, jejichž přítomnost by omlouvala teprve mnohem výrazněji komiksová výtvarná stylizace (film chce vypadat trochu jako Ospalá díra, ale na postprodukční přibarvování obrázků už zřejmě nezůstaly peníze). 50% (23.04.2012)

Tak dnes tu nebudu pět chválu s ostatními. Nepřišlo mi to ani temné, ani napínavé. Při hlubším zamyšlení to dokonce mělo hromadu slepých míst. Je zajímavé jak vyšetřovatelé vždy dle indicie našli to správné místo s další stopou povětšinou v podobě zohavené mrtvoly...! Jeden ze zanechaných lístků hovořil o katakombách. Poe s detektivem vydedukovali, že jde asi o kanalizaci pod městem... Předpokládám, že i Baltimore 1880 měl kanalizační stoky značně rozlehlé, takže hledání stop v kanalizaci jen s lucernami.. eh...a přitom hned našli co potřebovali atd... Co mi ale nejvíce vadilo bylo zatažení E. A.Poe do celého příběhu. Tenhle skvělý americký romantický básník a spisovatel, nejen mistr hororových příběhů si myslím takové posmrtné zprznění nezasloužil i když mu tvůrci možná filmem chtěli vzdát hold. Chápu to hlavně ze závěrečnéscény na lavičce, protože skutečný osud mistra byl mnohem méně romantický. Byl nalezen opilý na chodníku a zemřel v nemocnici. Z celého toho pařížského konce jsem byl na rozpacích ze kterým mne vytrhly zvěrečné titulky ve stylu Bonda a já už zcela jistě věděl, že tohle mi úplně nesedlo... Viktoriánský thriller soudím má vypadat jinak a je úplně jedno, že se tohle odehrávalo v Americe a ne někde v Londýně... Dávám tedy za tři havraní pera a nevermore. * * * (02.03.2019)

John Cusack sa mi vždy podobal na Nicolasa Cagea. Odteraz je podoba dokonalá, pretože Cusack v tomto filme predvádza klasické cageovské "loosing his shit". Celý film je totálne mimo role a čím dramatickejší okamih, tým viac je to smiešne. Navyše je to celé hrozne chcená, sofistikovane sa tváriaca a pritom totálne z prsta vycucaná kravina, ktorá v mnohých ohľadoch porušuje pravidlá dobrej detektívky (hrdina neodhalí vraha na základe svojej dedukcie, ale vrahovej zámernej chyby). Navyše vidno, ktoré scény boli dotáčané až v postprodukcii a dovysvetľováva sa v nich stratený dej. Meh. Jeden bod za snaživého Evansa, druhý za čvachtavú scénu s kyvadlom. (20.07.2012)

Nevzrušivá šestáková detektivka s naprosto rutinní dějovou výstavbou vedle níž jsou i Andělé a démoni napínavou jízdou plnou překvapivých zvratů. A to už je co říct. McTeigue se při "adaptování" ambiciózního tématu, kde se má možnost prolínat fikce s realitou, vydává naprosto strnulou cestou k objasňování mysteriózní zápletky, kde se na sebe jen ledabyle vrší nahodilé motivy z Poeových knih. Vyšetřování případů de facto neexistuje, hrdinové jen mechanicky dělají to, co po nich vrah vyžaduje a poté se přesunou na další lokaci. Subjektivně nekonečné natahování divákova vedení a rezignace na jakékoliv logické vazby nezachrání ani John Cusack ve své "béčkové" variaci na drsnějšího Sherlocka (s nulovou porcí charismatu) a nudná romantická podzápletka. Scenáristická a stylistická bezradnost se také projevuje v žánrové nevyrovnanosti, kdy Havran chvílemi vypadá jako odlehčený Sherlock Holmes, poté přechází do psychologické detektivky jako Sedm a když zrovna nepřipomíná ani jedno z nich, vychrlí na diváka komiksovou stylizaci Z pekla nebo Sweeneyho Todda. Na to ovšem tvůrcům nezbyly peníze, takže kromě pár výživných gore scén, jde spíše o televizní procházení se "hallmarkovskými" lokacemi. Zkrátka zapomenutelná nuda s nulovou atmosférou, zato subjektivní tříhodinovou délkou. 3/10 (27.05.2012)

Atmosféra, kterou by zbožňoval i londýnský Jack Rozprcávač, afektovaný a hystericky uřvaný John Kusák alias Poe, kam flusneš cylindr a vymazlený mordíčky skoro ve stylu Saw, tak proč jsem se chvílemi tak nudil, že jsem začal počítat pecky v milovaném melounu... Možná jsem čekal více pekelného ptactva, ale to jsem si měl napřed přečíst obsah a tím se vyvarovat zklamání z absence hřbitovní ornitologie, a nebo zhlédnout Hitchcocka. Nicméně nemám na jazyku okřídlenou větu " Nikdy víc" a jsem zvědavý, kdo bude v české verzi Kusáka nařvávat. Skoro čtyřstárová záležitost, ale ráno já nasrán vstávajíc a havran mně do xichtu se vrhajíc, běžíc v kolbenku a zoufajíc, říkám si já...to bych musel mít na hlavě jitrnici, takže velmi dobrá trojice. P.S. Já vím, přechodníky na hovno, ale mně se tam takhle hodily. (15.08.2012)