Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Darius KhondjiHrají:
Owen Wilson, Rachel McAdams, Marion Cotillard, Kurt Fuller, Mimi Kennedy, Michael Sheen, Alison Pill, Adrien Brody, Sonia Rolland, Léa Seydoux, Kathy Bates (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1 343)
Vynimocne dobry film od rezisera, Wudy Allena /Match Point, Zelig, Stiny A Mlha/. No nic to, atmosfera Pariza funguje dokonale, Owen Wilson /Armageddon/ ako herec sice zas dohromady nic nepredviedol, ale chvalabohu absencia pribehu az tak nevadi, clovek sa moze kochat par zaujimavymi momentami, ktore velkomesto ako Pariz dokaze ponuknut. Pochopitelne, ze medzi tie zaujimave momenty nepatri cvarga alkoholikov, co sa premava po bulvari Saint Michel a pod. Ale Pariz ma aj zaujimavejsie lokacie a ne ze ne. Ucast Rachel McAdams a Marion Cotillard potesi divakovo oko i dusu, a preto sa dokazem povzniest nad par hluchymi miestami a prazdnymi dialogmi vo filme. 76 % ()
Moje první setkání s Woody Allenem proběhlo v Paříži. Půlnoční. Byla jsem překvapena poetičností, uchvácena atmosférou, nadšena Scottem Fitzeraldem, Zeldou, Hemingwayem i Dalím. Koketuji s pátou hvězdou, zatím zůstanu u čtyř. ()
Hlavné postavy (Wilson a McAdams) sú vlažné a bez šťavy. O svetlé chvíľky sa postarali aspoň Hemingway a Dalího nosorožce. Woody to vie aj lepšie. ()
Každoroční příspěvek Woodyho Allena do ranku jeho autorských kinematografických lahůdek pro rok 2011 se jmenuje Midnight in Paris, snová a kouzlem (Paříže) prodchnutá romantická komedie. ~ Americký pár Gil a Inez přijíždí do francouzské metropole, v níž se romantický a tak trochu zmatený Gil vždy o půlnoci přenese o několik desetiletí zpět, do doby Fitzgeralda, Hemingwaye či Picassa. Toto cestování časem s pravidelnými navraceními se do reality Gilova nefunkčního vztahu zaručuje množství komediálních momentů. Jeden z vrcholů filmu je scéna s Dalím a Buñuelem. ~ Moc příjemný, inteligentní a pozitivní atmosférou prostoupený film. A zároveň reklama na jedno z nejkrásnějších měst světa. ~ ~ /spoiler/ Nostalgie je popírání strastiplné přítomnosti. / Gil je beznadějný romantik, nejraději by žil ve stavu neustálého popírání. / A tomuto bludu se říká logika zlatého věku. Je to mylná představa o tom, že jiné období je lepší než to současné. Je to vada v představivosti všech romantiků, co se nedokážou vyrovnat s přítomností. ()
První film od Woodyho Allena, který jsem viděl, mě neskutečně bavil. Po celou dobu filmu sem se usmíval. Jeden z nejlepších filmů roku 2011. ()
Pekná, príjemná, i keď miestami veľmi konkrétna pocta Parížu a literárnemu a maliarskemu umeniu. ()
Muz zeny cestovatela v case. ()
Nová tvár Woodyho. Treba to vnímať súčasnými očami a neporovnávať to s jeho staršími filmami. Owen v inej polohe, v akej ho poznáme. ()
Woody ukázal, že na krásnou Paříž nezanevřel. Musím říct, že vymyslel vážně povedený námět. Moc se mi líbila myšlenka toho, že se Owen vrací v čase do doby, která mu přišla nejlepší. Navíc jsem se trošku bála, že mi Owen do hlavní role nebude vůbec sedět, ale přesně naopak, hodil se na to. Moc mě nadchly záběry krásné Paříže, hudba, Fitzgerald, Hemingway. Film, který vážně potěší. ()
Zástup hereckých jmen byl ohromující, ale není to jediný film, který jimi disponuje, takže mě více uhranuly slavné osobnosti umění od literatury po malířství, a to natolik, že jsem dostatečně nevnímal Paříž, která byla vyzdvihována a stal se zní střed vesmíru. Sedla mi nálada snímku a skousnul jsem i příliš sladce a nevinně vyznívající happy end. Nejsympatičtější role Owena Wilsona. ()
Nečekal jsem přehnanou vizuální stylizaci, kterou zvolil plakát, vyjadřující vnitřní myšlenku filmu, ale Allenovo poblouzěnní Paříží se nepodařilo prodat. Snad proto je nejútrpěnšjí úvodní sestřih nejrutinnějších záběrů z Paříže. ()
Nostalgia is denial - denial of the painful present... the name for this denial is golden age thinking - the erroneous notion that a different time period is better than the one ones living in - its a flaw in the romantic imagination of those people who find it difficult to cope with the present. ()
Touché! Noční Paříž z pohledu hipstera... Jo, je to prostě super a ve filmu je znát silný rukopis Allena. Vypíchnul bych skvělý hudební doprovod. 90 % PS: Jakto, že Wilson nenosil ve filmu Wayfarery od RayBan? :D ()
ocenil bych barvitější charaktery starých umělců, přesto mě toto dílko příjemně překvapilo. ()
1173. hodnocený film: ()
Upraveno v prosinci 2020. Půlnoc v Paříži je nostalgickým zasněním newyorského klauna. Klaun zvolil lehce povznášející rytmus anekdotického osvěžení, objevuje a následně přednáší své vlastní představy a touhy. Klaun sice neopouští špetky jemné jízlivosti o snobské povýšenosti a republikánském buranství, ale přednost dává vitalitě i nadšení pro hříčku o umění a o inspiracích i konspiracích, o nesmělosti v počátku tvůrčí seberealizace i dychtivém pátrání po nekonečné kráse života. Proslavené město Paříž obdrželo filmový hold, klaun se laská se slavnou minulostí, koketně špulí rty, dvakrát si poskočí a zas hlasitě zpívá o lásce a radosti ze života. Klaun si hraje s laskavostí a nezlobí. Klaunovou vstupenkou do nostalgického zasnění je Gil Pender (velmi příjemný Owen Wilson), osvědčený hollywoodský scénárista s nutkavou myšlenkou o kariéře spisovatele. Genius loci místa, unikátní světově literární a malířské stopy na každičkém kroku, klaun vesele vydává krajinu vnitřního světa za tu vnější a naopak. Klaun si rozverně hraje, směje se a vášnivě miluje. Nejvýraznější ženskou postavou je Adriana (zajímavá Marion Cotillard), velmi žádaná milenka slovutných malířů a Gilovo znamení. Klaun si pohrává i s tou svou nostalgií, a ptá se: a co Belle Époque, její bezstarostnost a pokrok? Důležitou postavou je zde Inez (zajímavá Rachel McAdams), Gilova snoubenka z dobrých poměrů. Výlet do Paříže má být předsvatební romantikou, s materialistickou tezí. Výraznější postavou je Paul Bates (příjemný Michael Sheen), sebevědomý bývalý milenec Inez. A snobská nadřazenost si nenechá ujít příležitost k demonstraci výsostných pravd. K výraznějším postavám patří také vášeň a tlukot života hledající a odvahu dodávající velikán Ernest Hemingway (příjemný Corey Stoll), a mládí povzbuzující a zkušeně vodící velevážená spisovatelka s proslulým společenským salonem Gertrude Stein (příjemná Kathy Bates). Z dalších rolí: jízlivého Gila stále podezírající Inezin otec a obchodník John (Kurt Fuller), jeho žena a luxus preferující Inezina matka Helen (Mimi Kennedy), Paulova ženuška Carol Bates (Nina Arianda), šarmantní průvodkyně turistů (Carla Bruni), uvítání věku jazzu Francis Scott Fitzgerald (Tom Hiddleston), jeho melancholicky tklivá manželka Zelda Fitzgerald (Alison Pill), španělský mág surrealismu Salvador Dalí (Adrien Brody), skladatel vtipnějších textů Cole Porter (Yves Heck), prchlivý malířský génius Pablo Picasso (Marcial Di Fonzo Bo), nechápavý filmový velikán Luis Buñuel (Adrien de Van), nejvěrnější návštěvník Moulin Rouge Henri de Toulouse-Lautrec (Vincent Menjou Cortes), kamarádský Paul Gauguin (Olivier Rabourdin), ze sledování podezřelého nezvěstný soukromý detektiv Tisserant (Gad Elmaleh), či Gilova nová naděje a závratné opojení Gabrielle (Léa Seydoux). Půlnoc v Paříži je půvabným klaunovým zasněním v anekdoticky hravé náladě. Příjemné, osobní, laskavé. Je to nejsladší trylek nostalgického klauna. ()
Ne, Allen není můj typ filmaře. Jeho filmy ode mě dostávají mezi jednou a třemi hvězdičkami, protože mě jejich obsah zaprvé nezajímá a zadruhé se z většiny skládají z nekonečných a nicneříkajících keců, což je i případ Půlnoci v Paříži. 35% ()
Tohle bylo pro me, dobra nalada je doma:o) ()
Narozdíl od ostaních nejsem příliš zběhlý v Allenových filmech, ale vím že se vždy dá očekávat něco zvláštního. Spojení s Owenem mě překvapilo, ale i potěšilo, protože patří k mým nejoblíbenějším hercům. A Paříž sama o sobě je umělecké dílo, proto filmy v ní jakoby se natáčely samy. Každopádně i když film neměl nijak velký spád, tak jsem se bavil cestováním, pohledy na Paříž v různých dobách a spisovatelovými trampotami a jeho rozpolceností. Velmi chválím prvotní nápad, takové filmy já vždy vítám. ()
Woody se vrací v plné síle. Po minulém zaškobrtnutí je toto velká vzpruha. Inteligentní, svižný, vtipný, jazzově ozvučený. Co více si přát? Owen Wilson je Woodyho alter ego! (K) ()