Čtyři lvi

[imdb: 7.6/10] | me: Svojsky satirická komédia s nadhľadom a výborným humorom. Tento film si drží odstup, je vtipný a seriózny zároveň. Výborne dialógy spolu s prekvapivými momentami robia túto komédiu v mori štandardných kusov veľmi zaujímavou. Trošku trvá kým sa človek naladí na jej vlnu, ale potom to už ide. Celkovo to je príjemné prekvapenie, nie je to však štýl, ktorý zareže každému. I think I'm confused, but I'm not sure! [4 a pol *] (18.10.2010)

Nejvýbušnější a nejnahláškovanější kostýmní film všech dob, po jehož dokoukání mám neodolatelnou tendenci se na eBayi mrknout po plyšovém modlitebním méďovi. Kdo zná Morrise již z dob Brass Eye, asi jen stěží uvěří, že tady zašel (co se nekorektnosti i humoru týče) ještě dále. Mnohem (ale jakože fakticky mnohem) dále. (13.07.2010)

Absurdní satira, parodie na terorismus nebo jen černá komedie. Těžké se rozhodnout. Divák sleduje partičku "skoroteroristů", kteří mají velký plán zahrnující to co můžeme od teroristů očekávat. Všechny přípravy i konání sledujeme s nadhledem a humorem ale když vše končí, uvědomí si divák, že to vlastně taková legrace nebyla a rozhodně nešlo o to ukázat terorismus jako něco vtipného. Je zde řada povedených scén, které převážně svou absurditou dokáží rozesmát ale jako celek už film bohužel tak zábavný není. Rozhodně však stojí za vidění už jen kvůli těm pár scénám, které opravdu stojí za to. (03.06.2011)

Christopher Morris je stále ještě naživu? To se asi schovává v nějakém přísně střeženém a dobře utajeném protiatomovém krytu, jinak si nedokážu vysvětlit, že se v jeho blízkosti ještě neodpálil žádný čuramedánský běžec v plyši, ba ani ta sebevražedná vrána/atentátnice neproletěla okénkem do Morrisova pokojíku. Nasmála jsem se: pobavily mě (hrubě nekorektní) slovní přestřelky mudžahedínů, jejich černohumorné eskapády i techniky utajení před všudypřítomnýma očima i ušima výzvědných služeb. Po vysloveně komické první polovině mě překvapil odklon k událostem ne až tak k uchechtání. Ale nemůžu si pomoct, vnitřně se mi jaksi nepozdává způsob, jakým tvůrci z fanatiků, odhodlaných kvůli svého posraného imaginárního boha odpálit třeba mateřskou školku, dělají v podstatě neschopné kašpárky, neškodné dementíky, co nerozeznají kuře od králíka a kterých se vůbec není třeba obávat. 77,7% (27.06.2011)

Jeden z největších, ne-li největší, průšvih současné kinematografie je nedostatek odvahy v pojmenovávání věcí a procesů kolem nás správným jménem, konformismus a politická korektnost. Je menšina filmů, která si na nekorektnost hraje, ale jenom hrstka těch, které nekorektní skutečně jsou a zároveň mají nepopiratelné kvality. Patří k nim i Čtyři lvi, kteří představují zajímavou satiru na téma neschopnosti integrace muslimské menšiny v západní Evropě. Čtyři antihrdinové jsou bezvýznamné nuly, které žijí zapomenutelný fádní život a i když jim společnost umožňuje velmi pohodlně přežívat, svou nicotnost si nahrazují politickým radikalismem a sněním o džihádu uprostřed zkaženého světa, který jim nerozumí. Scénárista neváhal jít až na hranu, a tak se o terorismu jenom nemluví, ale taky jedná a dokonce ve jménu Alláha i umírá. Čtyři lvi ukazují, že se dá udělat nekorektní provokativní film i bez zbytečných vulgarismů a vtípků ze suterénu a la Saša Baron Cohen. Ale přesto všechno ode mě nejvyšší hodnocení nedostanou. Přece jen tempo a kvalita scénáře kolísá a ze čtyřlístku hlavních hrdinů si ode mě absolutorium, pokud jde o výběr vhodného hereckého typu a předvedené herectví, zaslouží jenom Barry alias Nigel Lindsay. Přesto jde o v daném žánru a dané tématice asi nejodvážnější filmový počin dneška. Celkový dojem: 80 %. (01.01.2013)