Win Win

Aj "vďaka" PFL som zhliadol trailer k tomuto snímku snáď 18 krát, avšak zakaždým som sa schuti zasmial. Mnohokrát sa stáva, že po videní ukážky k filmu si povieme, toto bude bomba. Navštívime kino, ale odchádzame sklamaní, niekedy až rozhorčení. Toto bol presne opačný prípad, kedy s malými očakávaniami zažijeme obrovské prekvapenie a spokojnosť. Skutočne zábavné od začiatku do konca, skvelé výkony všetkých zúčastnených (Bobby Cannavale prekypoval vtipnými hláškami, často aj na vlastný úkor, aj keď si to očividne neuvedomoval :-D ), proste sympatická komédia, ktorú stojí za to vidieť :-) (28.07.2011)

Výborný Paul Giamatti, tahoun celého filmu, jehož kvality jsem zaregistrovala už ve filmu Barneyho ženy. Jinak nelze nesrovnat tento režijní snímek Thomase McCarthyho s jeho druhými dvěma filmy Přednosta a Nezvaný host a tady půjdu v hodnocením přece jen trochu níž. Jinak to byl velmi příjemný oddechový film s předvídatelným dějem, potažmo i koncem. Co já osobně považuju za velké plus, je celkem neotřelý námět. Ále co, já tu jednu hvězdu musím přihodit za tu poslední písničku a myslete si co chcete. (04.10.2012)

Oukey... Možná dvě hvězdičky nejsou uplně objektivní, ale tohle je co? Další se společenskokritických filmů Thomase McCarthyho, který nám dá přednášku o tom, že všichni děláme chyby, že všichni si zasloužíme druhou šanci, že život není vždycky spravedlivý? Neříkám, že všechny postavy jsou zrovna ploché (ale některé vlastně docela jo), že tématem to není aktuální atd. Ale vlastně je to svým způsobem další z šablonek amerického nezávislého filmu. Na jednu stranu zde máme podvratné nápadité tvůrce s osobitým dotekem (Hal Hartley, Jim Jarmusch, Tom DiCillo, Vincent Gallo, Gus Van Sant, něco málo z tvorby Richarda Linklatera, s přivřenýma očima asi i Kevin Smith a pak možná mnoho dalších mladších méně známých tvůrců) a vedle toho jsou tu bytosti jako Thomas McCarthy, kteří se nás snaží dojímat malými lidskými příběhy s civilními postavy a v druhém plánu zaměstnají naše angažované mozky nějakou obecnou kritiku společnosti (sociální systém, imigrační systém, odvrácená tvář USA). Viděl jsem od McCarthyho dva filmy a bohatě mi to stačilo. Tyhle filmy nás obelhávají, snaží se nás zmást, přesvědčit nás o své umělecké hodnotě a o své závažnosti. To dělají skrze témata, která komentují a matou nás svojí narativní rozmělněností. Vyprávění samozřejmě je dost šablonovité a plné klišé, jenom to není tak nápadné. Hudba nás dojímá, kde nás má dojímat, lidi se cítí špatně na správných místech a film na nás otevřeně volá: "je ti z toho smutno! je ti z toho smutno!" Tohle jednoduché emocionální vydírání ve spojitosti se zdáním nějaké náročnosti budí samozřejmě dojem těžké artovosti a divák je šťastný, že jednou viděl trochu toho umění. V ideálním případě by se pak divák i film měli cítit důležitě. Ve skutečnosti tohle zdání nezávislou scénu požírá jako rakovina. Zdání, že není třeba víc. A tak vznikají takovéhle filmy, které ve skutečnosti nejsou nic jiným než Hollywoodem s laciným make-upem... A jejich umělecký a společenský přínos je stejný. Snad jenom tu je míň výbuchů, takže větší nuda... (20.08.2011)

46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - HORIZONS - Horizonty (Win Win / WIN WIN / Win Win) - Budu asi dosti opakovat uživatele Ďura / jhraska, který to napsal úplně přesně. Zamiloval jsem si režiséra McCarthyho kvůli dvěma nezapomenutelným festivalovým filmům The Visitor (Návštěvník / Nezvaný host) a hlavně mému již šest let NEJ festivalovému filmu The Station Agent, kvůli kterým se dostal i do mé top 10, ale toto bylo šlápnutí vedle. Herecky na první pohled nejlépe obsazené, ale nikoliv už tak zahrané. Film pro mne bez emocí, bez poutavého příběhu, zdali vůbec nějaký rozumný (i festivalový) průměr... - 2. 7. 2011 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 50% (16.07.2011)

Jestli má být komedií vše, u čeho se člověk pousměje, tak se de facto ani nic jiného netočí. Tohle bylo především rodinné a sociální drama, sledující osudy teenagera, prchajícího od své zfetované matky a právníka, jenž se snaží z finančních důvodů získat opatrovnictví nad mladíkovým dědečkem. Že se jejich osudy protnou je celkem nabíledni. Filmařsky se nejedná o kdovíco a některé pasáže budou i nudit. Navíc kdo se těší na vyhrocené sportovní sekvence, bude zklamán. ale přesto se na to dalo koukat a to především díky Giamattimu a po počáteční rozmrzelosti jsem vzal na milost i Alexe Shaffera. Škoda, že to nemělo trošku víc šťávy. 60% (18.03.2012)