Brakýři

Bratr sám je bratru světlem. Dvoudílná televizní adaptace jednoho z nejlepších románů A. C. Doyla se pod režijním vedením Jiřího Adamce stává opravdovou filmařskou lahůdkou pro fajnšmekry. Jen stěží existuje v českém prostředí zdařilejší silueta Divokého západu. Nechybí tomu nic – banda bezskrupulózních vrahů a vyděračů, sympatický gangster s temnou minulostí, plavovlasý anděl, pro kterého stojí za to žít, i strach zalezlý až do morku kostí. Mnozí z herců nebyli snad nikdy lepší – to platí nejen o Vladimíru Kratinovi, který je ideálním představitelem tvrdých a nesmlouvavých mužů pevných zásad, ale také o Petru Haničincovi, Jiřím Bartoškovi, Lukáši Vaculíkovi i Janě Švandové. Špičkové dílo. Škoda, že tak opomíjené. (16.11.2017)

Prima obsazené, a v rovině příběhu jakštakš slušné,ale utahané a nudné... snaha o western už dnes působí nechtěné parodicky...Zpívající Zdeněk Rytíř a skupina Tučňáci... Kolorit drsného západu podtrhli...😂*************************************************************** Kniha podle které film vznikl, se jmenuje "The Valley of Fear" a vyšla v roce 1915 jako čtvrtá kniha Arthura Conana Doyla. Hned v následujícím roce byla zfilmována pod názvem Sherlock Holmes and the Valley of Fear. V roce 1986 vyšla česky pod názvem Údolí strachu. Přesto že v knize i filmu vystupují oba Doylovi hrdinové Sherlock Holmes a Dr.Watson, tvůrci české adaptace se rozhodli je z příběhu vypustit. *Brakýř-lovecký pes užívaný k nahánění, štvaní a stavění lovné zvěře, (11.11.2019)

Pro ty, co se chystají k maturitě z literatury (či angličtiny) - jedná se o zfilmování pouze druhé části románu "Údolí strachu". V této druhé části předlohy vůbec nevystupují Sherlock Holmes ani doktor Watson (s výjimkou epilogu; tito jsou v první části, kde vyšetřují smrt pana Douglase, což je vlastně McMurd po dvaceti letech). Samotná kniha není příliš tlustá a doporučuji si ji přečíst, je výborná. Tahle televizní inscenace mi přišla přece jen spíše průměrná, na začátku třeba chybí hádka McMurdyho s policistou, která je podle mě dost důležitá. Rovněž závěr filmu je jiný. Jinak slovo "brakýři" zní v anglickém originále "the scowrers". Dříve se překládalo jako "lupiči" či "bandité", ale anglický termín nemá pejorativní nádech. (30.04.2021)

Spolu s Panenkou (1980) podle Eda McBaina byli Brakýři kultovní televizní inscenací mého dětství. Zatímco prvně jmenovaný počin v mých očích nezestárl a pokaždé pobaví hláškami, Brakýři se s odstupem mnoha let poněkud táhnou a Kratina se spíš drsně tváří a zaujímá pózy, než že by doopravdy hrál. Rytířova muzika je chvílemi vlezlá, ale to nic nemění na tom, že jako desetiletý jsem byl z bratrů v bílých kápích pěkně vyjukaný a hláškou: "Mraky jsou těžké, ale rozplynou se navždy," jsme se s (rodným) bratrem pravidelně častovali. (01.09.2022)

Parádní dobrodružný příběh s westernovými prvky, ve kterém Vladimír Kratina bojuje s organizovaným zločinem (kluci maj hábity jak z ku-klux-klanu, jen ti černoši tam nějak chybí). Osobně to mám zafixováno jako Kratinovu životní roli. Za zmínku stojí taktéž Petr Haničinec jako šéf záporáků (i když taková záporácká liga jako v případě jeho Boška z Jakuba skláře to pochopitelně není). A z pódia v báru na vše dohlíží Michal Tučný, odpovědný vedoucí. (18.08.2018)