Tah pěšcem

Každý je nějaký a šachisti - aspoň za mě to jsou lidé, kteří svoji genialitu vkládají celou svou duší do tohoto druhu hry a "obyčejný, jednoduchý" svět kolem nich je pro ně pouze určitým způsobem nepříjemného prostředí, ve kterém nedokáží kooexistovat. Ten film je pro mě přesnou ukázkou toho, jak se génius dokáže chovat...a výkony Maguirea a Schreibera jsou unikátní :) Ty nejisté a podezřívavé pohledy...a jak to tedy doopravdy bylo? ;) Těžko říct :) (29.07.2018)

Jako film o Bobby Fischerovi to funguje o poznání lépe než jako šachový film, ale problém je, že ty dvě věci neoddělíte čili aby to mohl být vynikající film o Bobby Fischerovi v dobách jeho největší šachové slávy, tak by musel do jisté míry fungovat i jako šachový film. A to se na rozdíl od Lužinovy obrany nestalo. Jakkoli zamrzí, že z neuvěřitelných osudů Bobbyho Fischera se to omezí jen na období před a během slovutné série se Spaskkým do šesté hry, tak v tom problém není. Problém je v nepřítomnosti tenze a Zwickově selhání ve zprostředkování samotných šachů. Od počátku kašle na samotnou hru a nabízí pouze (polo)detaily figurek čili pokud nevíte, v čem je ona přelomovost a geniálnost Ficherových strategií z Reykjavíku 1972, tak z tohoto se to ani náznakem nedozvíte a budete si muset vystačit s prostým "prostě to bylo nevídané". Dokonce, když už to přímo neukáže, tak to ani nenechá obezličkově vysvětlit některou z postav. Maguire nezklamal, ale na to jak herecky neskonale vděčnou postavu má k dispozici, tak ani nijak nezaujme; zvlášť když ho Schreiber o hlavu přehrává (nemyšleno na šachovnici; i když to také...). A to nemá takřka žádný prostor nad rámec nehybného sezení nad stolkem. (12.12.2015)

Zajímavý nápad tuto událost zfilmovat, ale možná by se film mohl více věnovat samotným šachům a také více rozvést i události po turnaji na Islandu z roku 1972. Takto nám z toho vylezlo pouze syrové maso, které nechutná moc skvěle. Po pár dnech co jsem tento snímek viděl, jsi ho už ani moc nepamatuji, jasná známka toho, že se něco nepovedlo. Jestli doporučit je těžké rozhodnutí a po delší úvaze pro menší zajímavost spíše nedoporučuji. (22.11.2017)

Ten film absolutně neví, jestli má být o Bobby Fisherovi jako fenomenálním šachistovi, jehož obrovský talent je jako u většiny geniálních lidí kompenzován určitou charakterovou vadou (konkrétně Bobby je šílený paranoidní arogantní hovado) anebo o Bobby Fisherovi, který jako nejlepší šachista své doby bojoval za USA (na zástupném bitevním poli šachovnice) ve studené válce proti Sovětům. ___ V momentě, kdy mají tyhle dvě linky kulminovat se celý film rozpadne na kousky. Bobby samozřejmě vyhraje onu zásadní hru proti sovětskému šachistovi, ale v ten moment není jasné, co to pro něj znamená (alespoň dle výrazu jeho tváře). I přesto se najednou spustí obecné veselí a dojímavé smyčce, Amerika, Bobbyho rodina a jeho přátelé se radují, aniž by bylo jasné, proč mají Bobbyho tolik rádi, když se k nim chová jako k onucím (zatímco ruský šachista vypadá jako docela normální milej člověk, akorát v první půlce filmu nosí černý sluneční brýle). Oceňují snad Bobbyho přátelé jeho talent? ___ Těžko říct, protože Pawn Sacrifice rozhodně není film o šachách. A proto je dost těžký pochopit, čím byla ta zásadní partie šachů tak důležitá, když film vlastně neřekne skoro vůbec nic o principech téhle hry. (06.07.2020)

Občas aj ľudia ako Zwick si potrebujú odpočať a natočiť niečo komorné, hĺbavé a bez akcie. šach je na to ako stvorený. Ešte keď sa k tomu pridá skutočná udalosť, stred Východu a Západu a skvelé obsadenie, nemôže to dopadnúť zle. Rozbor jedného z najväčších šachistov, sonda do jeho hlavy, myslenie a to všetko na pozadí zisku titulu a snahy byť najlepším. Maguire to hraje skvelo a zvláda vyhrotené situácie. Zvyšok mu tam robí len komparz a štatistov. 3 z 5 (28.05.2016)