Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrají:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (více)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Skutečné peklo se odehrává v této sourozenecké "psycho-biddy" klasice s hororovými prvky, v níž excelují dvě tehdy skutečné sokyně ve filmové branži. Joan Crawford jako Blanche, která po "nehodě" zůstala na vozíčkovém křesle, a Bette Davis coby psychicky narušená Jane, jež se nemůže vyrovnat se ztrátou dávné dětské slávy, a terorizuje tak svou kdysi slavnější, dnes ale bezmocnou sestru. Obě dámy zde podávají excelentní výkony, přesto se nemůžu ubránit dojmu, že hnacím motorem je postava Baby Jane, jež se stále hlouběji propadá svým výčitkám a demenci. Jako pečovatelka ala Misery je skvostně šáhlá, svou sestru týrá psychicky a následně fyzicky, uzavře jí v pokoji a nechá hladovět. A samozřejmě že pro zachování tohoto tajemství je ochotna i zabít. Kromě obsazení je nutno ještě zmínit parádní práci s kamerou, osvětlením, hudbou a výpravou. Není to kupodivu tak komorní záležitost, mimo jejich dům se podíváme např. do města, a v závěru i na pláž. Do naprosté dokonalosti mi sice něco málo chybělo, ale rozhodně je tenhle snímek právem klasikou. ()
Napínavý thriller a povinná četba pro každého fanouška a tvůrce horroru - není zde totiž žádný kompromis jak po stránce dějové, dramatické, tak té temné, živočišné, brutální. Dvě ústřední postavy jsou načrtnuty přímo ukázkově, i když se ze začátku otírají o karikaturu - "hodná" versus "zlá" sestra, jemná a pokorná bytost versus jedovatá, zapšklá harpyje. Ve společně obývané vile postupně sílí dusná atmosféra a narůstá jak psychické, tak fyzické násilí ... Je to dokonalý mix nejlepších Hitchcockových filmů a slavného Sunset Blvd (oba filmy končí vlastně téměř stejně) - Bette Davis a Joan Crawford zde dostaly přímo mamutí prostor a využily ho do poslední mrtě. Krása. A hrůza. ()
Obdiv je děvka, obzvlášť když o něj člověk přijde. Co se stalo s Baby Jane je cosi jako Misery v Sunset Boulevardu (je mi jasné, že Kingova kniha vznikla o čtvrtstoletí později, prostě jsem se tomu příměru nemohl vyhnout). Do obou jmenovaných však Aldrichovu filmu "něco" chybí. I přesto je Baby Jane rozhodně doporučeníhodná lahůdka se skvělou atmosférou a vynikajícím hereckým výkonem Bette Davis, lahůdka, která se na pátou hvězdu nedostala jen o fousek. Třeba napodruhé? ()
„Já nezapomenu. Vsaďte se, že já nezapomenu!“ Cítím určité zklamání. Hlavně z nezvládnutých žánrů. Hororem film není ani trochu (pokud už něco působí děsivě, a to spíš ve smyslu „creepy“, tak je to jen „dětský“ úvod), z thrilleru toho má snímek též minimálně (viz třeba marná snaha vyvolat užitím „dramatické“ hudby nějaké napětí při scéně s vypojeným telefonem, a řada dalších, podobně nefungujících scén). Teror je pak veden jen proti jedné ze sester (které jsem navíc nedokázal více fandit), nepřenáší se bohužel nijak na diváka. Jde tak pouze o psychologické drama (s občasnými překvapivými náznaky podivného humoru v podobě klavíristy a jeho permanentního šklebu…i když vztah s matkou také „stál zato“). A vše stojí na vlastně jediném kladu filmu, totiž hereckých výkonech titulní dvojice. Mě zaujala především Bette Davis a její duševní rozklad zřejmý hlavně ke konci filmu (ten navíc divákovi ozřejmí pohled na dosud viděné). Jen herečky však snímek utáhnout nedokázaly, kvůli nim a výbornému závěru pak dávám alespoň lepší průměr. ()
Obsadit do dvou titulních rolí takové herecké individuality, jakými obě dvě hlavní představitelky byly, bylo obrovské riziko. Stavá se, že takové dvě individuality se navzájem zastiňují, soupeří spolu, předhánějí se, a potom se takový film stává pouhou křečovitou teatrální slátaninou. Tohle se ovšem u Aldrichova psychothrilleru nestalo. Obě dvě herečky ze sebe vydaly vše co mohly a zároveň každá z nich nechávala prostor pro tu druhou. Film byl pochopitelně především sólo pro Bette Davis, která předvedla opravdu famózní herecký výkon, chvílemi jsem opravdu téměř nedýchal. Netušil jsem, jak neuvěřitelně realisticky se dá na filmovém plátně ztvárnit duševně nemocný člověk. Davisová skvěle rozehrávala různé herecké polohy, duševní stavy své postavy, naprosto s přehledem měnila hlas, který se opravdu podobal její sestře. Pozadu však nezůstala ani Joan Crawford, které se podařilo celý ten malý prostor, který byl její postavě dán bezezbytku využít a vyrovnat se tak své kolegyni. Tohle je typ filmu, který se bohužel netočí každý den. Film, který dá obrovskou příležitost vyniknout ženské herecké osobnosti. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (23)
- Herečky Joan Crawford (Blanche Hudson) a Bette Davis (Baby Jane) měly letité spory. Davisová nechala během natáčení na plac schválně nainstalovat automat na Coca-Colu, čím chtěla vyprovokovat Crawfordovou, která byla vdovou po předsedovi představenstva Pepsi Alfredu Steeleovi a slavnou tváří této značky. Crawfordová se za to Davisové pomstila tak, že jí během natáčení scény, kdy ji Davisová měla vláčet po podlaze přes celou místnost, dala do kapes závaží. (Karlos80)
- Dívku ze sousedství hraje Barbara Merrill, skutečná dcera Bette Davis (Baby Jane). (Kulmon)
- Ve scénách, kde Baby Jane (Bette Davis) napodobuje hlas Blanche (Joan Crawford), je ve skutečnosti slyšet hlas Joan Crawford, protože Bette Davis jej neuměla napodobit. (Kulmon)
Reklama