Orlie pierko

"Každý jednou může skončit v medvědí kůži….." Ve volném pokračování Medené veže se z tatranských hor přesuneme do tatranského podhůří, abychom sledovali osudy dvou bývalých chatařů ze Ztracené doliny po návratu z vězení. Přiznám se, že jsem po většinu času nechápavě kroutil hlavou na tím, jaké hlouposti dotyční vyvádějí (všechny ty zbytečné provokace a naschvály vůči nadporučíkovi Pardekovi). Když pak ale na konci filmu dostali oba konečně rozum, skončí celý film až nezvykle idylický. Možná právě v tom je zásadní rozdíl mezi prvním a druhým filmem. Zatímco v Medené veži celý příběh graduje až do tragického finále, zde jako by autoři filmu moc nevěděli, zda točí komedii nebo drama. Co zůstává je skvělá Liškova hudba. Vzhledem ke změně žánru filmu mi ale opětovné použití hlavního motivu příliš nesedlo. Co mě naopak sedlo byla postava naivní dívenky, kterou ve filmu ztvárnila krásná Andrea Čunderlíková. I díky ní přimhuřuji jedno oko a dávám tři hvězdičky. (26.12.2017)

Ač technicky podobně kvalitní a taktéž herci (včetně Čunderlíkové) hráli velice dobře, dokonalosti Měděné věže to prostě nedosahuje. Možná za to může chybějící Pirin se Saškou, ale nejvíce mi vadila skutečnost, že oproti prvnímu dílu se většina děje odehrávala mimo horskou chatu, což byl prvek, který mě předtím nejvíce zaujal. Na druhou stranu, pokud bych měl film hodnotit jako samostatné dílo tak musím uznat, že má své kouzlo. (10.01.2014)

Nálada je celkom iná ako v Medenej veži, samozrejme chýbajú herci, ktorí sa tu už nemôžu objaviť. Miesto femme fatale namiesto Vášáryovej zaujalo mladé dievča zaťažené na starších mužov a nezostane len pri silných rečiach. Film si sám zo seba robí trochu paródiu a tak tu okrem bitky a šaškovania hlavných postáv dostala veľa priestoru dvojica buzerujúcich hraničných policajtov, z ktorých ten charizmatickejší vie prísť k rozumu v správnej chvíli. Pašovanie môže byť aj hobby a zbierka telegramov bude buď kompletná alebo sa príbeh môže skončiť úplne idylicky, čo si ja vyberám ako veľmi príjemný záver. –––– V Bratislave je v lete taká horúčava, že tam ľudia ležia prilepení na asfalt. –––– Tie dnešné dievky, bože môj, to by ti aj samo od seba vliezlo do postele. (30.12.2013)

Volné pokračování, které začíná tam kde minulý díl končil. Jenže už jen recykluje to co v Měděné věži fungovalo na výtečnou. Ano, stále jsou tu kvalitní herci, majestátné podhůří Vysokých Tater, ale chybí tomu ten náboj "kamarádství nade vše", na kterém původní snímek stál. Scénář je relativně nudný a nezajímavý, hudba naprosto totožná, lokace shodné. Celé je to takové zhola zbytečné, pěkně zahrané nic. Koukat se na to dá, ale kvalitativně je to podprůměrný snímek. (24.04.2005)

Úprimne neviem, prečo má toto pokračovanie podstatne nižšie hodnotenia ako Medená veža. Možno tu nebol taký vážny rozprávač s vetami typu "Ako veľa sa nadrieme, kým o všetko prídeme." a podobne, pretože sa tu ani nestali také zásadné (rozumej smutné) veci, ako v prvom príbehu. Ale aj tak si myslím, že presne viem, čo tým chcel autor povedať. Išlo o tápanie dvoch kamarátov po strate tretieho; a takisto tápanie pri hľadaní nového zmyslu existencie, keď im bol odobraný ten predošlý, v podobe obľúbenej práce kúsok od neba. A občas som tu našiel presne to, čo mi v prvej časti chýbalo. Genius loci bol napríklad vo väčšej miere, pretože sa hlavní hrdinovia občas premiestnili z tej ich vtáčej búdky aj do doliny či lesa, a tak sme si mohli Tatry lepšie prehliadnuť. Že sa tentokrát nešli všetci zblázniť z jednej ženy, ale žena z jedného z nich, vnímam ako úmysel. A po smrteľne vážnej jednotke, v podstate aj ako príjemnú zmenu. Tak ako aj celú náladu filmu, v ktorom je síce "len" viac menších udalostí, ale taký by bol asi aj prirodzený vývin osobností v reálnom živote, po tom všetkom, čím si už prešli. Dokonca by som povedal, že sa mohli krotiť ešte viac. Boli to proste živly a ja som im to závidel. (06.04.2014)