Zůstane to mezi námi

Záhřebský rodák Rajko Grlić vystudoval pražskou FAMU (jaký div) a ve svém aktuálním filmu představil podařenou partnerskou tragikomedii, o níž se čeští filmaři marně pokoušejí už léta. Prostředí moderní lépe situované rodiny nerozvedl do uprděné a přisprostlé selanky, jakých bývá v českých kinech k vidění dost a dost, nýbrž do sarkastického, peprného, avšak nikoli vulgárního erotického propletence, v němž hrají prim malé a velké lži, zrady a nevěry. Unyle přístupnou formou film musí konvenovat masovému divákovi, každopádně životnými dialogy a nenásilným humorem pobaví kohokoli. Ukázka komerčně perspektivního artiklu, který neurazí. A hlavně, Miki Manojlović šaramantní lháře stále umí. [MFF KV 2010] (12.07.2010)

Záhřebská chmurná zima i jaro, jak ho Čech možná nezná, doplněný smutnou hudbou, společně s postavami, jenž se navzájem podvádějí a ničí vztahy svoje i ty kolem sebe, nechal vzniknout velice povedený snímek. Někdy se mi chtělo z některých situací zvracet, jindy až plakat, jak je možné, že udržet věrnost je tak složité. Jenže ačkoli jsou všichni zúčastnění nevěrou propleteni a lžou si přitom na rovinu z očí do očí, nakonec stejně nemají kam jít a hledají někoho, s kým by mohli být, jelikož člověk nikdy nechce zůstat sám. Krásný název filmu „Zůstane to mezi námi“ vlastně spíše symbolizuje něco v tom smyslu: „Víme o tom všichni, ale bavit se o tom nebudeme.“ Až překvapivě jsem tomuhle snímku přišel na chuť. Citově vás v některých místech dostane, navíc mi i přijde, že tenhle hodně smutný příběh je v dnešním světě kolikrát hodně tvrdá realita. Jedinou výtku mám vůči někdy nepřehlednému propletenci vztahů, ve kterých jsem se místy hodně ztrácel, než mi došly. Jinak 4 hvězdy a puntík k tomu. (05.09.2011)

Poslední věta filmu byla nejlepší. Tyhle kosti podváděly s támhletěmi kostmi... A o tom tenhle film byl, velice pohodový, milý, čtyři hvězdičky plně zasloužené. Doktor původně udělal dceru té své tlusté budoucí švagrové než odletěl do Ameriky, mezitím se ona provdala za jeho bratra, zatímco bratrových techtlů si film moc nevšímá, doktor po návratu z Ameriky si bere ne příliš pohlednou ženskou, s níž touží mít děti, ale mezitím už udělal dítě lékárnici a tajně se s ní schází, je to vlastně dosti úsměvné drama. A člověk se od obrazovky neodtrhne. Všechno doděláno tím, že se žena nechá oplodnit ze zkumavky spermatem svého švagra, aniž to krom toho švagra kdokoliv tuší. A teď je tedy každý otcem cizího dítěte... Jaké jsou teď pokrevní vztahy, to bych si musel namalovat. (04.04.2018)

Řekla bych - hodně netypický balkánský film. Možná to ve mně evokuje právě rok vzniku, který mě nutí ke komparaci s jinými balkánskými filmy (převážně staršího data), proto tento snímek s (ne přímo balkánskými rysy) vnímám jako skutečně specifický - intimitou i důvtipem svojí výpovědi, charismatem Mikiho Manojloviče a vůbec příběhem jako takovým, který nám tady a teď není vůbec tak daleko, jak to možná zprvu vypadalo. (11.02.2013)

Nicim vyjimecny, presto dobry film ze zivota. Jedna se o drama s lehkym naznakem humoru, ktery je velmi podobny tomu ceskemu. Bohuzel mam pocit, ze dnes by se u nas jen tezko nasel reziser, ktery by podobny vztahovy film natocil. Dobre natoceno, krasna hudba a velmi dobre herecke vykony v cele s vytecnym Manoljovicem jsou hlavni devizou celeho snimku. Ac chceme ci nechceme, tema filmu postihne temer kazdou rodinu, nechapu tedy puritany, kteri tomuto filmu z tohoto duvodu davaji jednu hvezdicku, ci dokonce odpad... (22.02.2015)