Modrý anděl

Marně se Jannings po válce oháněl soškami Oscara, důkazy věrného sloužení Hollywoodu (odkud odešel s nástupem zvuku). Jeho poklonkování goebbelsovské propagandě v 30. letech nemělo být až do hercovy smrti zapomenuto. Stejně jako se nechá profesor (Ne)Řád svést Lolou, podlehl Jannings nacistické ideologii. Nevěřím, že ta byla ve své době stejně sexy jako Marlene. I bez vědomí této paralely mezi uměním a životem je fascinující sledovat Janningsův herecký výkon, proměnu z důstojného muže dobrých mravů v pološíleného klauna bez špetky důstojnosti. Apendix: film byl simultánně natáčen v německé a anglické verzi (kde Rath učí angličtinu a Lola je hostem z Ameriky), později vzniká ještě verze francouzská. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, NinadeL (30.08.2010)

Jeden z prvých filmov, ktoré sa zaoberajú mužskou obsesiou ženským telom a celkovo dominantnou ženskou osobnosťou. Je to obsesia iracionálna, čo je zdôraznené tým, že profesor Rath je veľmi inteligentný profesor, v kontraste s voľnomyšlienkárskou a prospechu chtivou speváčkou Lolou. Ranná nemecká kinematografia výrazne ovplyvnila podobu svetového filmu a preto nebolo prekvapením, aká kariéra čakala po tomto hite Marlene Dietrich. (01.06.2012)

"Modrý anděl" začíná jako lechtivá, chvílemi až neúnosně natahovaná komedie, která po hodině udělá nečekaný kotoul a rázem se z ní vyklube drama jedince poznamenaného zničující láskou k osudové ženě. Zmíněný žánrový veletoč stojí za tím, proč si pátou hvězdu schovám na jindy. Těšil jsem se na výkon Marlene Dietrich a musím říct, že to, co neuhraje svým talentem, bohatě vynahrazuje svými dlouhatánskými nohami. Ještě lepší byl pro mě profesor Emila Janningse, jehož proměna ze starousedlého starého mládence v trosku bez budoucnosti byla tak náhlá, až mi vyrazila dech. K dobru musím přičíst i gradaci děje a snahu zabydlet mizanscénu expresionistickými prvky. V kontextu doby se jedná o velmi působivý vstup německé kinematografie do zvukového filmu. 8/10 (06.01.2010)

Modrý anděl mě nijak zvlášť nebavil, když mám být upřímný, tak bych mohl i říct, že jsem se skoro celou dobu díval, jak dlouho mi ještě zbývá do konce. Lola byla jako prototyp femme fatale nádherná, profesor výborný, ale to mi nějak nestačilo. Film si mě získal až v samotném závěru. Teprve zde se tito dva herci vytahují vysoko nad průměr, když jim scénář dává konečně šanci zazářit. Obyčejně bych i přes dobrý závěr neocenil film výše než průměrem, zde mě ale konec svou sílou a uvěřitelností dostal přímo do kolen. (18.04.2010)

Heinrich Mann je především autorem dvou, řekl bych přímo epochálních románů: Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen (zvaný tež Modrý anděl), z roku 1905, a Der Untertan (Poddaný), z roku 1918. A i když je to ten druhý, který ve mně rezonuje dodnes, je mi i ten první neobyčejně blízký - tako jako škola je mi neobyčejně vzdálená, i když nepřestala být generátorem mých špatných snů.... Nedávno jsem jel na kole přes Proseč, a na obědě "U Toulovce" jsem si s pocitem bezpečí a jisté radosti vzpomněl na Rudolfa Fleischmanna, který jako nejmladší radní prosadil, že "1935 odhlasovala obecní rada v Proseči nadpoloviční většinou příslib domovského práva německému emigrantu, Heinrichu Mannovi... Dne 24. dubna 1936 složil Heinrich Mann v Marseille přísahu jako nový československý občan". (Most k novému životu: # ČSR v letech 1933-1939 - strana 173) (14.07.2017)