Modrý anděl

Jannings opět předvádí dechberoucí výkon, který vynikne zvláště ve vypjatém a přitom dojemném závěru, který se v hlavě natrvalo usadí. Dietrichová je správně dekadentní a ne moc sympatická, ale její čísla dýchají dobou. A pro- fesorova služka je typově naprsto přesná a její reakce na mrtvého kanárka neopakovatelná. (06.01.2009)

Že je poslední zhruba čtvrthodinka hodně silná, o tom se snad nedá pochybovat. Já bych se ale nebál zpochybnit kvalitu filmu jako takového. Je sice přelomové, že herci tu zde prakticky v začátcích kinematografie nedělají přehraná gesta a grimasy a uličky města a hra světel a stínů jsou udělané pěkně, ale neomlouvá to docela nudnou první hodinu, ve které se prakticky nic neděje. Takový ten velice laskavý a vkusný humor mě nebavil. Navíc, jak už tu psalo několik lidí, na herectví Marlene není nic zvláštního, zpívat také příliš neumí a i když je krásná, pořád to není třeba taková Audrey Hepburn. Resumé: Velice kvalitní a velice dobrý snímek, ale kdyby skončil o čtvrt hodiny dřív, nejspíš by po něm dnes nikdo neštěkl. Nebo aspoň já ne. (01.12.2009)

Film je natočen podle předlohy Heinricha Manna. Zásadový gymnaziální profesor v letech se nechal pobláznit mladou barovou umělkyní. Umělkyni hrála svůdná Marlene Dietrich, jejím svodům pan profesor prostě nedokázal odolat. Nechal ze sebe udělat blázna, kterému se všichni smáli. Dobrý příklad toho, co je schopen muž udělat pro ženu, kterou miluje. S panem profesorem to nedopadlo příliš dobře. (08.02.2009)

Heinrich Mann je především autorem dvou, řekl bych přímo epochálních románů: Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen (zvaný tež Modrý anděl), z roku 1905, a Der Untertan (Poddaný), z roku 1918. A i když je to ten druhý, který ve mně rezonuje dodnes, je mi i ten první neobyčejně blízký - tako jako škola je mi neobyčejně vzdálená, i když nepřestala být generátorem mých špatných snů.... Nedávno jsem jel na kole přes Proseč, a na obědě "U Toulovce" jsem si s pocitem bezpečí a jisté radosti vzpomněl na Rudolfa Fleischmanna, který jako nejmladší radní prosadil, že "1935 odhlasovala obecní rada v Proseči nadpoloviční většinou příslib domovského práva německému emigrantu, Heinrichu Mannovi... Dne 24. dubna 1936 složil Heinrich Mann v Marseille přísahu jako nový československý občan". (Most k novému životu: # ČSR v letech 1933-1939 - strana 173) (14.07.2017)

Marně se Jannings po válce oháněl soškami Oscara, důkazy věrného sloužení Hollywoodu (odkud odešel s nástupem zvuku). Jeho poklonkování goebbelsovské propagandě v 30. letech nemělo být až do hercovy smrti zapomenuto. Stejně jako se nechá profesor (Ne)Řád svést Lolou, podlehl Jannings nacistické ideologii. Nevěřím, že ta byla ve své době stejně sexy jako Marlene. I bez vědomí této paralely mezi uměním a životem je fascinující sledovat Janningsův herecký výkon, proměnu z důstojného muže dobrých mravů v pološíleného klauna bez špetky důstojnosti. Apendix: film byl simultánně natáčen v německé a anglické verzi (kde Rath učí angličtinu a Lola je hostem z Ameriky), později vzniká ještě verze francouzská. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, NinadeL (30.08.2010)