Martha Marcy May Marlene

Působivý psychothriller s atmosférou nejistoty, paranoidním závěrem a precizní kamerou. Škoda jen, že příběhová linie popisující vztah sester se vyvíjí očekávatelně a nepřekvapivě a zdaleka není tak zajímavá jako flashbacky z farmy, kterou ovládá charismatický a chladnokrevný manipulant, démonicky zahraný Johnem Hawkesem. Závěr, který nechá diváka v tíživé nejistotě, mnohé kompenzuje. Každopádně Durkin si tímto debutem nasadil laťku hodně vysoko. (03.07.2013)

Výborná Elizabeth Olsen ako holka labilná, a pomalý nepríjemný filmík, ktorý vám privolá rýchlu a neustupujúcu depresiu. Debut pôsobivý, kým ale Durkin (ak to zase nezrušia) natočí životopis Janis Joplin, musí sa ešte naučiť pracovať s divákom a nielen mu zobrať chuť do života na najbližší týždeň, dva. (23.02.2014)

Díky precizně vybudované a tíživě znepokojivé atmosféře je divák neustále v nejistotě, obklopený pocitem blížící se tragédie. Pravidelné střídání různých časových rovin se po čase z důmyslného přecházení stává předvídatelným prvkem, který filmu spíše škodí, ale díky precizní vybudovaným záběrům a kamerovým jízdám jde o nadprůměrnou sondu do nitra zmatené, životem poznamenané ženy. (03.07.2013)

Vzbudit se a být sodomizován rachitickým Brucem Springsteenem, který o vás pak napíše krásný šlágr? Některým uživatelům by to prospělo, nejdřív do ucha a pak do voka. Hnusný, dusivý, schizoidní debut člověka, který před sebou klidně může mít stejně zářnou budoucnost jako PTA, na nějž jsem si při sledování tohoto dívčího existenciálního hororu párkrát vzpomněl. To, co Durkin vyvádí s předkamerovým prostorem (mezi námi pseudoinetelektuálním nýmandy se tomu říká mizanscéna - scéna pro mizantropy) považuju za bezprecedentní podpásovku s cílem máchat diváka v podexponovaném blátě agónie, nejistoty a schízy. Dávám pět, protože mám rád, když film skončí a já mám chuť si vysprchovat mozek. Protože svět už je takovej. Víc až umřu. Jeden z filmů roku. (16.12.2012)

Na debut velmi slušné. Durkin by mohl časem vystoupit mezi nejvýraznější americké auteury po vzoru PTA. Právě na filmy od PTA jsem si během sledování dost často vzpomínal. Pomalé budování atmosféry za pomocí přesvědčivého herectví mladé Olsenky (mnohem půvabnější než její vychrtlé sestry) a přirozené kamery a tíživých motivů. Šikovné prolínání přítomnosti a minulosti přenáší psychický rozklad hrdinky i na diváka. Celkový způsob narace je na debut dost odvážný a obdivuhodný, ale Durkin u mě selhává ve své nedoslovnosti a neschopnosti vyprávět ucelený příběh, který by aspon s náznakem katarze diváka zasáhnul a zavrtal se do jeho myšlenek a vzpomínek. MMMM je řemeslně perfektní film, ale k srdci mi také nedoputoval. Snad příště. (03.02.2013)