Lonely Hearts Club
Obsahy(1)
Přehoupl se 1968 rok a svět se - alespoň pro nás - začal nesmírně měnit. Málokdo asi čekal, že ta změna bude tak velká a tak zlá. Černá tušení se naplňují pomalu a každý si to své musí odžít. I Lukáš Knapp, dvacetiletý zpěvák a vůdčí duch bigbítové kapely Klub osamělých srdcí. Mladý muž na vrcholu svého mladistvého sebevědomí, které nepochybuje o správnosti toho, jak myslí a cítí, které necítí potřebu kompromisu s dobou, který chce žít v pravdě a pohrdá lží, začíná klouzat po spirálě, která se nevyhýbá nikomu a ničemu. Dokonce ani hudbě, kterou hraje a kterou vzývá. Skutečně je to příběh z doby, která za moc nestála, a která naopak mnohé z tehdy mladých stála všechno. Byla to doba, která i buřiče a svobodné duchy, jakým je nepochybně bigbítový hudebník, dovedla až na hranu jejich skutečné vnitřní odvahy, ale i lidskosti. Příběh spisovatele a scenáristy Martina Bezoušky z ranných sedmdesátých let, kdy se čeští a slovenští lidé teprve učili, co to znamená normalizace, natočil v převážně mlhami pokrytých severních Čechách režišér Petr Nikolaev s herci, jako je Václav Postránecký, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Roman Říčař a mnozí další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (90)
Byla to neskutečná hovadina, ale dal jsem tomu tři hvězdy kvůli sentimentální vzpomínce: "hrál" jsem v tom coby mánička křoví (když Kainarová před autobusem nadává fízlovi do gestapáků, tak "vyděšený" stojím za nimi). Točilo se to jedné říjnové noci roku 2009, dokonce tehdy i lehce spadl nějaký sníh, několik hodin jsem někde na okraji Prahy seděli v hospodě a čekali na scénu, kdy nás snbáci naháněli, přičemž někteří z nás u toho spali, a v komparzu byl i Jakub Zdeněk (Harry ze Zdivočelé země), jenž v té hospodě po nás somroval pivo. Od té doby o něm nemám valného mínění. ()
Herec v hlavní roli hrůza největší, Mirek Dušín v paruce, žádná atmosféra, příšerně vyměklý a hudba stála za pendrek. Výběr "herců" jako představitelů bigbeaťáků ten nepochopim, hlavně třeba Písařík, Macháček nebo šašek z Vypsaný fixy. Přišlo mi to jako mutant mezi "a bude hůř"( bezvadnej film) a Proč bychom se netopili. ()
Nebejt tak neskutečně nesnesitelnýho (protagonisty) hlavního hrdiny, dal bych možná (možná) dvě hvězdy. Ale ten typ se fakt nedal, takhle nepříjemnýho herce v hlavní roli jsem snad v životě neviděl. Do jisté míry to bylo způsobeno i směšným scénářem a jeho chováním, u kterého se člověk chtě nechtě musel jenom smát (nebo kroutit hlavou a obracet oči v sloup). Ani jsem to kvůli němu nedokoukal. ()
Příběh převyšuje zpracování a to o dost... Ale Klub osamělých srdcí je tak trochu jako jídlo ve školní jídelně,stravitelné, ale ty dobré kusy tam nenajdete ani lupou. Jako hraný dokument pro povinné shlídnutí ve školách výborné, jako televizní počin poměrně dost slabé s ohlédnutím na to, že většina diváků dobu pamatuje sama a její ne úplně věrohodné prostředí a mělká atmosféra můžou spíše pamětníky 70. let naštvat. 40% ()
Pamatuju si, jak jsem v říjnu v časných ranních, resp. pozdních nočních hodinách pobíhal při natáčení scény vymetání pajzlu esenbáky po koncertu. Tehdy při natáčení to vypadalo, že by ta scéna mohla být i docela akční, ale jak jsem předpokládal, zase nic. Ani vidět v té scéně nakonec nejsem, takže mi těch 700 Kč za tuhle scénu a za to jak jsem na tom koncertě stál v první řadě a z cigárem nad hlavou se houpal do rytmu Plastiků přijde ze strany ČT jako 700 konejšivých pohlazení za těch 13 hodin co jsem tím natáčením strávil... ()
Reklama