Zabil jsem svou matku

(2x) Ve všech ohledech pozoruhodný a formou zpracování zcela osobitý Dolanův celovečerní debut si zachovává svou výjimečnost především přístupem k zvolenému tématu, které bezpochyby svádí k tisícům dalších a veskrze fádních interpretací, jimž se ovšem tehdy ani ne dvacetiletý začátečník úspěšně vyhnul. Nahlédnutí do nelehké fáze dospívání pubertálního mladíka, hledajícího cestu ke své matce i přes permanentní vyhrocené averzní chování vůči její osobě, nabízí celou škálu definovatelných metafor, narážek a skrytých významů, výborně postihujících soužití dvou zdánlivě neslučitelných jedinců, z nichž ani jeden v zájmu vlastní pravdy nedokáže vyslechnout a pochopit toho druhého. Přecházení od komicky vypadajících žabomyších hádek k psychologicky vypjatým momentům umocňuje cílovou motivaci celého příběhu, uzavřeného jakoby prostým, ale o to více nečekaným setkáním beze slov. Náročný a v rámci dané role maximálně zvládnutý herecký výkon režírujícího Dolana byl byl poloviční bez božské Anne Dorval, doslova koncertující v postavě neurotismem stižené matky, sobecké a milující zároveň, velkoryse odpouštějící i umanutě trvající na vlastních požadavcích, jimiž ubíjí hrdinovo ego. Aniž bychom si to možná zcela uvědomovali, máme před sebou mimořádně vyspělé filmové umění; lyricky dryáčnickou sondu, zamýšlející se daleko více než nad homosexualitou citovým poutem mezi matkou a synem, které může být nenávistné i milující, ale v každém případě neoddělitelné a přetrvávající všechny bouře života. Bez diskuse zůstává fakt, že J'ai tué ma mère náleží k tomu nejlepšímu, co letošní queer filmový festival Mezipatra svým divákům mohl nabídnout. #Mezipatra 2010 (16.11.2010)

Tak tohle jsem viděl až po shlédnutí druhého počinu od Dolana... Je působivé, že prakticky můj vrstevník je schopný něčeho takového.. Byl byl opatrný s přívlastky jako "estetika nové vlny" atd. Rozhodně je pravda, že Dolan si s formou hraje, Otázka jestli to chvílemi již není klišé a manýra (zpomalené záběry, super 8 (či co?) flashbacky, digitální zpovědi).. A nejzajímavější na filmu se stává zpověď mladého homosexuála, generační výpověď a docela slušný psychologický vhled do problematiky... Trochu jsem si vzpomněl na Vincenta Galla, který také hraje a točí a také se předkamerou dostává do brutálních hysterických poloh.... A přestože výtek by možná bylo i víc, tak neuznání tohoto talentu by byla ode mne asi jen závist... :) (28.11.2010)

Zabil som svoju matku znie dosť pózersky kontroverzne a Dolan takýmto spôsobom aj debutuje. V určitom smere sa jedná o debut par excellence, to v momentoch, keď sme ako diváci prinútení sa zamyslieť nad vlastným vzťahom k rodičom či už dnes, alebo v minulosti. Na druhej strane nám ťažko budú postavy nejak zvlášť sympatické a mám pocit, že ich chovanie proste nezodpovedá v tejto forme našej životnej skúsenosti. To odhliadnuc od faktu, že podobné problémy zažívajú všetci. Dolan však formálne v mladom veku machruje a ja sa teším, kedy sa z neho stane vyzretý muž a pripraví nám zrelé diela vzhľadom na svoje životné skúsenosti. Minulý rok sme videli Mami, čo je skoro až dvojička voči tomuto debutu, ale akosi v ňom onú vyzretosť cítiť viac. Proste je to lepší film. Tento je tiež dobrý, búriaci sa kedysi ako James Dean a River Phoenix (všímajte si mizanscénu), ale viac asi znamená pre Dolanových rovesníkov a rovesníkov jeho mladých hrdinov. (21.03.2015)

Konečne hmatateľný filmový tvar...o dospievaní, vzťahu matka-syn a homosexualite. Kompozične vymakaný, rozprávaním neokázalý a intenzívne emócie dolujúci. Rozhovory/hádky nezaobalené do škrobenosti, maximálna citlivosť pri konfrontácií rozličných vyjadrovacích prostriedkov a spaľujúce verše z druhého plánu. A koniec? Nemohol byť krajší. (19.03.2013)

Hubert mi niekedy neskutočne liezol na nervy, inokedy som ho ľutovala, aj ma rozplakal, aj rozosmial, často som ho nechápala, inokedy zase úplne chápala ... a tak nejak na mňa pôsobila aj matka (výborne zahratá) ... raz tak a inokedy úplne ináč ... herecké výkony super a skvelá muzika. Xavier je naozaj talent! (02.03.2015)