Zabil jsem svou matku

Režisérsky debut Xaviera Dolana, ktorý si v tomto filme zahral aj hlavnú rolu a napísal aj scenár. A to mal v dobe uvedenia tohto filmu /2009/ iba 20 rokov! Stvárnenie veľmi komplikovaného vzťahu matky a jej syna nebolo, napriek názvu, až také úderné ako som zvyknutý z novších Dolanových filmov. Napriek tomu veľmi kvalitný debut s ktorým Dolan dobil festival v Cannes. 70% (10.08.2016)

Hubert mi niekedy neskutočne liezol na nervy, inokedy som ho ľutovala, aj ma rozplakal, aj rozosmial, často som ho nechápala, inokedy zase úplne chápala ... a tak nejak na mňa pôsobila aj matka (výborne zahratá) ... raz tak a inokedy úplne ináč ... herecké výkony super a skvelá muzika. Xavier je naozaj talent! (02.03.2015)

Vkusná kamera, a střih. Název je trošku nefér, člověk za ním nečeká mírné drama o dospívajícím klukovi a rochu hysterické matce. I tak se zpočátku na film dívá docela příjemně, ovšem posléze se motivy už jen opakují, až jsem ke konci začínal mít dojem, že režisér trošku nevěděl, co s tím dál, a začal se utíkat k samoúčelným hrám se snovými obrázky, které už neposouvaly nikam nic. Nicméně vzhledm k jeho věku je člověk tolerantnější. (15.07.2011)

Až na jednu/dve scény celkom umiernená queerovka. Dolan ako jeden zmála homosexuálnych režisérov chápe, že ak sa mu nato má pozrieť aj niekto iný, chce to aj iný prístup (iný ako napríklad Mitchell). Je to veľký talent ten Xavier, dobrý herec a výborný režisér. Vlastne mi jeho film trochu pripomenul Bitter Moon; Nechápal som ani jeho ani ju a zároveň som rozumel obom. Dávam tri hviezdičky, objektívne skôr štyri; na debut perfektná, precízna filmárčina (minimálne scéna s extázou herecky ani režíjne proste nemá chybu). Ale mňa takéto filmy skrátka nebavia. Pri všetkej úcte, je to len teplá artovka. Trošinku nuda, trochu moc art a ku koncu dosť naťahovaná. Ak ste ale na tom podobne ako hlavný hrdina, asi vás dostane. Mne viac sedel v Martyrs s dierou v bruchu. Pridávam link na ústrednú klavírnu melódiu http://www.youtube.com/watch?v=m9gumRnp31A (03.03.2013)

„Jestlipak nějaký kluk takhle mluví s matkou?“ - „A kolik matek vychovává své děti jako ty?“ Jakožto dosud neznalý Dolanovy tvorby jsem si pro seznámení zvolil hned jeho prvotinu. Jde o náročnou, záměrně emočně přepjatou podívanou, která mě ale bavila a dráždila (v kladném i záporném slova smyslu). Středobodem všeho je vztah syna a matky. Jeho vyhrocenost naznačí již konflikt v autě a divák se pozvolna dozvídá důvody. Najít si cestu k oběma je obtížné, jde o velkou výzvu. Postupně se ukazuje, že synova horkokrevnost a teatrálnost (před jeho temperamentem by se i Ital zastyděl), v mnohém odráží právě jeho rodičku. Film nabízí spoustu až patologických momentů, kdy nechápete tu syna, jindy zas matku, ale vždy následuje taková situace, kdy až překvapeně porozumíte oběma (a to ať už máte vztah s vlastní matkou jakýkoliv). Dost sebevědomý debut, který mě motivuje k tomu, abych od tvůrce v budoucnu zkusil další kousek, tentokrát to bude za solidní 4*. „Co bys dělala, kdybych dneska zhebnul?!“ - „Zítra bych umřela...“ (21.04.2019)