Jeden den

Nevím, proč jsem se dala zase nachytat. Ano, paní režisérce se dva filmy hodně povedly. Italština pro zčátečníky byla zábavná a originální, je to jeden z mála tzv. "romantických filmů", které považuji za dobré. Doma je doma byla sonda do vztahů na malém městě a přpadá mi ještě lepší než známější Italština. Oba filmy nesly stejný rukopis a pro mne velice přijatelnou a sympatickou dánskou mentalitu. Wilbur se chce zabít už byl filmem britským ale byl stále ještě vkusný i když už zabíhal mírně do kýče. Ovšem Jeden den pro mne postrádá jakoukliv originalitu a humor, je to tisíckrát přežvýkané téma a najvíc je povrchně zpracované. Jako když se hladový člověk přejí sladkostí a je mu z toho špatně. Velmi smutné. (27.11.2014)

Súhlasím s užívateľom Cushingom, že dej sa na 90% drží predlohy, len sa rozchádzam v kvalitách predlohy samotnej. Podľa mňa ide skôr o trendový obraz doby ušitý pre čo najširší výsek cieľovej skupiny - vzdelaných tridsiatnikov a štyridsiatnikov majúcich povrchne hlboký (ako sa dnes nosí) prehľad v kultúrnych ikonách doby. Román desaťročia ani náhodou, pokiaľ teda na toto kritérium nehľadíme aj cez počet predaných výtlačkov, či chváliacich recenzií v "serióznych" médiách (= udržiavajúcich status quo). Jednoducho, nech si čo chce, kto chce hovorí: len ďalší zo zástupcov strednoprúdovej kinematografie európskeho strihu (pôsobiaci s až vtieravo navodzovaným pocitom blízkosti idúcim cez všetky sociálne vrstvy - od umývačov riadu po hviezdy médií ) a s povinným ne-happy endom ako znakom odlišujúcim sa od hollywoodských šťastných koncov). 55%. (21.10.2011)

Tady bych to viděl na rozporuplné hodnocení. Nepřišel jsem tomu na chuť a jen díky Anne Hathaway to mělo nějaký šmrnc. Námět filmu je hodně dobrý, ale začal bavit až od půlky. Bohužel na čtyři to nestačilo, ale proměny herců se povedly až na nějaké menší detaily. Nebude na škodu když za nějaký čas znovu uvidím, možná změním po čase názor. Prozatím na hraně k 4 hvězdám. ( Hodnocení: 6/10 ) (17.03.2013)

Tak trochu osudová romance, tak trochu Město andělů, tak trochu podvod. Anebo tak trochu od všeho. Základní rámec vyprávění je zajímavý, ale nakládá se s ním občas trochu svévolně. A taky se děje opravdu všechno důležité 15. července. Jim Sturgess s Anne Hathaway tvoří vynikající jiskřivou dvojici, z hlediska kostýmu a výpravy je to slušná přehlídka jemných změn v období 1988 až 2011, atmosféru hezky dotváří hudba Rachel Portman (a to měla snad jen jediný výrazný motiv!). Akorát těch posledních 20 minut pro mě ten film dost devalvovalo a posunulo mě od nadprůměru k lepšímu průměru... (30.11.2011)

“Miluju Tě, ale už Tě nemám ráda.“ Příběh o tom, jak člověk s pocitem, že má na všechno dost času, dokáže s touto relativní veličinou naivně plýtvat. O tom, jak některé věci (a lidi) považujeme za samozřejmé a nevážíme si jich. O tom, jak jediný krátký a definitivní okamžik může všechno naprosto změnit a my se stáváme bezprizorními. A přesto musíme žít dál – i s tím tíživým vědomím, že jsme prohráli zcela všechno ... „Láska není náchylnost jednoho k druhému, ale neschopnost žít jeden bez druhého.” Friedrich Dürrenmatt (27.11.2014)