Muži v naději

Bože, připadám si vážně neskutečně zapškle při pročítání ostatních komentářů a procházení hodnocení. Kdyby to bylo alespoň tak vtipné, jak se všichni tváří, tak bych byl možná i schopen odhlédnout od "ideového vyznění díla", ale Muži v naději prostě vtipní nejsou. A možná že objektivně ten film není tak špatný (ano, je), ale poté, co bylo odhalena základní myšlenka filmu, jsem tam ty chyby jednoduše začal hledat (i když žádnou práci to nedalo). Ano, v současné době je už skoro trapné pohoršovat se, obzvláště v českých filmech, nad sponzorskou reklamou. Dnes už by se asi nikdo neměl pozastavovat nad tím, speciálně u prostého filmu pro masy, že Polívka je taxikář firmy Speed Cars a řídí Citroën, když obě společnosti daly Vejdělkovi pěknej bakšiš. Že si pak ale Macháček koupí nový Citroën a prohlásí "tohle je nejbezpečnější auto ve své třídě", to už přichází celkem silný dávivý reflex. Stejně mi jako Pražákovi vadilo znásilňování matičky Prahy kvůli hodícím se záběrům (neexistující zatáčka smrti u Vltavy s výhledem na Karlův most, restaurace umístěná v Divadle na Vinohradech či pár se Smartem nemající dost peněz na nové auto, bydlící deset metrů od staroměstského Orloje). Herecké umění pánů Macháčka s Polívkou s časem spíše ztrácí než získává na lesku. A to nejlepší nakonec - zcela a naprosto se mi příčí již zmíněné "myšlenkové vyznění díla". Ano, namítnete, že je to jen oddychová komedie, která nemá předávat žádné sdělení a má jen pobavit. Nemohu však a nechci se bavit ženou, která nechává pomrdávat svého manžela, aby se pak cítil provinile a koupil jí drahou kabelku či sdělením "zamrdej si, podveď partnera, zvyš tak svou atraktivitu a zachraň tím své manželství". Omlouvám se všem, které svým puritánstvím a úzkoprsostí pohoršuji, ale toto opravdu odmítám... 0% (15.08.2014)

Překvapivý žánrový mišmaš, který není jen komedií u mne předčil očekávání a nedopadl až tak špatně. Duo Polívka - Macháček fungovalo velmi dobře a člověk se na řadě míst musel minimálně usmát. Zápletky jsou vtipné a promyšlené i když ke konci to už zlehka začíná připomínat francouzské komedie (z hlediska zvratů a záměn). Solidní průměr s příjemnou hudbou J. P. Muchowa. * * * (04.02.2012)

Fajnšmekrovská sbírka, Bolečku, uměly říct: „sýr“..? Ač si myslím, že cit i myšlení jsem prozatím nikde nevytrousil, necítil jsem se touto "pavlačovou amoralitou" uražen, pohoršen, ba dokonce ani zhmožděn. Kdyby si, cituji bezskrupulózní havířskou kometu těchto stránek: "v plísňákách odění yntelechtuánové s mastnými vlasy", občas nasadili doktorem předepsané dioptrické brýle, všimli by si, že ŽIVOT kolem nich je přesně takový. Lascivní, povrchní, nelogický a potměšilý. Můžete být znechuceni, ale to je tak všechno, co s tím, obzvláště u komedie (!), můžete udělat. A nebo si vypíchněte ústřední myšlenku, že není důležité ke komu člověk odchází, ale za kým se vrací, samozřejmě za předpokladu, že se od sebe odliší drobná avantýra a dlouhodobý poměr.. Vadily mi však jiné věci. Režisérova už od počáteční myšlenky nepokrytá snaha dostát svého příjmení, stereotypní herectví klonu Záruby a Muldera (Macháček), slon v dějovém porcelánu v podobě úmrtí jedné z postav (bez něj by to myslím bylo mnohem zajímavější, byť scénáristicky náročnější) a hlavně ta šablonovitost tuzemské komedie, která kodrcá po kolejích Viewegh-Hřebejkovské lokální tratě. A mimochodem, trošku mi neštymovalo v castingu, že by někdo s tělem Čvančarové podlehl kouzlu prostého taxikáře s dávno propadlou licencí. Abych uvěřil, musel by to být rovnou majitel sítě taxislužeb a nebo vlastník opravdu velikého tága. Na kulečník, pochopitelně.. (01.08.2012)

Veľmi príjemný, osviežujúci filmík, kde Polívka dokazuje, že s ním ešte stále máme počítať. Macháček potvrdzuje svoje kvality, rovnako aj Vejdělek, ale svoje herecké a režijné maximá týmto filmom nedosiahli. Cítiť, že stále majú naviac a keby Vejdělek nasilu netočil každý rok nový film, ale nechal si to všetko prejsť hlavou, tak by sme tu mali možno ďalší film podobný Hřebejkovému rannému obdobiu. Takto je to len nenásilná tragikomédia, decentným tempom ubiehajúca a hlavnou myšlienkou provokujúca. 75%. (06.05.2012)

Většinou nemívám pocit, že vím, či budu vědět, kam a jak se děj jakéhokoliv filmu bude vyvíjet. No, tak tady jsem ho měl, myslím ten pocit... připadal jsem si jak Sibyla. To mně ovšem radost moc nedělalo, když člověk tuší (pak už to byla jistota), co protagonista plácne za "fórek" už při jeho nádechu, po chvilce to opravdu začne neskutečně otravovat a zároveň nudit. Tuhle Vejdělkovu Costa Concordiu drželi nad vodou jen pánové Polívka - Macháček, hrstka vtípků (těch lepších) a sem tam nějaká ta maďarská kozička a prdelka, zatímco Petra Hřebíčková alias kapitán Schettino (fakt mi byla extra nesympatická), poslala svým přehráváním (poděkovat panu scénáristovi a zmiňovanému Prodělkovi) , teď už českou pramičku na Vltavě pod jez na bok. Přitom nápad na komedii to byl skvělej a pro mě jako ortodoxního machistu i velmi příjemnej, pokus o vtip, prosím... Nechci spoilerovat, kdo uvidí, stejně jako já neuvěří - od zázračně zachráněné restaurace před krachem po těhotenská martyria a další "uvěřitelný"pecky. Scénář bych zkrátka viděl k nějaké frivolní operetce -50% (02.02.2012)