Muži v naději

Nerad bych sklouzl k typickému hejtování, které se stalo pro profily nových českých filmů na ČSFD příznačné. Už předem bych proto rád na rovinu přiznal, že mám k Vejdělkovým filmům rozporuplný vztah. Na jednu stranu mě většina z nich velmi baví, bohužel mě ale pokaždé i některými svými rysy strašně iritují. Nejinak tomu bylo i u sledování Mužů v naději, kde byly oba zmíněné divácké vjemy zastoupeny rovnou měrou. Bavilo mě obsazení (Éva Kerekes je BOHYNĚ!), většina fórků i technické provedení (hudba, kamera, střih...). Dokonce si myslím, že je to Vejdělkův nejlepší film, který dosud natočil, a povedlo se mu přimět mě k zajímavým úvahám o nevěře a vztahu mužů a žen. O to více mě mrzí, že Muži v naději obsahují i momenty, které mi tak STRAŠNĚ vadí... Nějaké to žehrání na product placement už jsem vzdal u českých filmů dávno, ale proč celý ten film proboha tak strašně moc vytváří svět, který vůbec neexistuje? Nádherní a perfektně oblečení herci (už jen Polívka by se svým filmovým outfitem v klidu mohl jít na módní molo), bydlící v jakémsi stylově zrekonstruovaném pavlačovém domě v centru Prahy s výhledem na Pražský hrad, dvojice hlavních postav provozující stylovou restauraci ve francouzském duchu (i na ty bagety dojde), tchán a zeť chodící do jakéhosi luxusního kulečníkového podniku... Ale hlavně a především božekriste proč?? - proč jen museli udělat z Divadla na Vinohradech jakýsi Café Max, nebo proč udělali z Galerie kritiků jakousi sexuologickou kliniku?! Tento můj údiv platí o výpravě filmu do puntíku - točilo se buď v dokonale vystajlovaných interiérech (koupelna Ondřeje a Alice...) nebo v perfektně uklizených nejvyhlášenějších turistických pražských lokacích, a každý Pražák musí u tohoto filmu žasnout, jak je ta Praha vlastně nádherné, čisté, metropolitní a bohémské město, když se dobře nasvítí, zabere ze správného úhlu, a pečlivě se vyeliminují všichni turisti, bezďáci, stánky s klobásami, krámy se suvenýry, paneláky, graffiti, apod. Snímek Muži v naději je natočen v jakémsi sociálním skleníku, kde se odehrává nerušený mikrosvět jeho filmových postav, se vším jejich nanicovatým hemžením a pachtěním po čemsi, co nápadně připomíná nablyštěný, povrchní a falešný svět z lifestylových časopisů a zahraničních seriálů o lidech z lepších kruhů. Vejdělek je tímto světem evidentně uhranut a tvoří to úhelný kámen Mužů v naději, kteří však evidentně mají vyšší ambice než jen pobavit - občas se totiž zabrnká i na vážnou strunu. Pro své rozporuplné divácké přijetí tohoto filmu, u kterého jsem se střídavě smál nahlas a střídavě umíral trapností, hodnotím čistým průměrem. (06.02.2012)

Historka z pavlače roztažená na celovečerní délku jako "český trhák roku". Vejdělkova radostná obhajoba nevěry, kdy nikoho nic nebolí, je znechucující. _____________ Mám pocit, že se tam projevuje jeho svobodomyslný "duch umělce" (tedy žít si svobodně jako umělec, bez závazků), ale podávat to středostavovskému publiku tak, jako by to byl nebo mohl být jejich život. (Přitom takhle, jako postavy ve filmu, si žijou maximálně bývalí estébáci a veksláci.) ____________ Vrcholem zástěrky a pokrytectví pak je, že se ze všech těch hnusáren a prasáren udělá něco roztomilého. Je to vlastně opak toho, co říká Woody Allen: "Sex je dobrý, když je sprostý". Tady není nic sprostého, ale uděláno tak, aby to neurazilo žádnou panímámu z malého města (která byla v kině naposledy na Ženách v pokušení). Doufám ale, že to jinak uráží všechny myslící lidi, kteří ještě neztratili cit a poznají dobrou komedii od načinčané macho-onanie. (17.08.2011)

No mně se film líbil. Ovšem nevím z jaké části je to zapříčiněno tou slovenskou herečkou maďarské krve a z jaké části vším ostatním. Trošku přeháním. Tady se mi docela pozdával i ten děj. Měl tempo a byl stále tlačen do naprosto absurdních situací, v kterých jsem objevoval i něco takového, jako je humor. Což v českých komediích tohoto typu je skoro až zázrak. Proč v ději sakra hledat nějaký smysl. Je to česká komedie a já už jsem si vznikl na takový standart, že příliš velký smysl nedávají. Ano, celý film je snůška nesmyslů. Nutno však asi řict, že film jsem si rozhodně nepustil proto, abych dostal nějakou radu, jak naložit se svým životem a jak přebudovat svoji osobnost. Tak by se zachoval asi jen naprostý idiot. A když si člověk přečte pár horních komentářů, tak na nejednoho narazí. Více konkrétnosti po mne nechtějte. Proč jsem si tedy pustil film já a co jsem od něj očekával? Pustil jsem si ho pouze proto, že jsem se chtěl bavit, a to se skutečně docela povedlo. 3* (05.02.2012)

Jiří Vejdělek nezklamal a po Ženách v pokušení přišel s další povedenou komedií (i když Ženy jsou o fous lepší). Jeho poslední dva filmy pro mě tvoří světlou výjimku na poli české komedie posledních let. Je pravdou, že pár scén bych určitě vynechal (žehlička a jiné laciné vtípky), ale celkově je to hodně zábavné. Povedl se i výběr herců. Bolek hraje vlastně sám sebe a konečně dostala více prostoru má oblíbenkyně Petra Hřebíčková! Doufám, že od teď bude dostávat na plátně více šancí! A poznámka na závěr: Jdu si koupit houpací křeslo! (25.10.2011)

Bože, připadám si vážně neskutečně zapškle při pročítání ostatních komentářů a procházení hodnocení. Kdyby to bylo alespoň tak vtipné, jak se všichni tváří, tak bych byl možná i schopen odhlédnout od "ideového vyznění díla", ale Muži v naději prostě vtipní nejsou. A možná že objektivně ten film není tak špatný (ano, je), ale poté, co bylo odhalena základní myšlenka filmu, jsem tam ty chyby jednoduše začal hledat (i když žádnou práci to nedalo). Ano, v současné době je už skoro trapné pohoršovat se, obzvláště v českých filmech, nad sponzorskou reklamou. Dnes už by se asi nikdo neměl pozastavovat nad tím, speciálně u prostého filmu pro masy, že Polívka je taxikář firmy Speed Cars a řídí Citroën, když obě společnosti daly Vejdělkovi pěknej bakšiš. Že si pak ale Macháček koupí nový Citroën a prohlásí "tohle je nejbezpečnější auto ve své třídě", to už přichází celkem silný dávivý reflex. Stejně mi jako Pražákovi vadilo znásilňování matičky Prahy kvůli hodícím se záběrům (neexistující zatáčka smrti u Vltavy s výhledem na Karlův most, restaurace umístěná v Divadle na Vinohradech či pár se Smartem nemající dost peněz na nové auto, bydlící deset metrů od staroměstského Orloje). Herecké umění pánů Macháčka s Polívkou s časem spíše ztrácí než získává na lesku. A to nejlepší nakonec - zcela a naprosto se mi příčí již zmíněné "myšlenkové vyznění díla". Ano, namítnete, že je to jen oddychová komedie, která nemá předávat žádné sdělení a má jen pobavit. Nemohu však a nechci se bavit ženou, která nechává pomrdávat svého manžela, aby se pak cítil provinile a koupil jí drahou kabelku či sdělením "zamrdej si, podveď partnera, zvyš tak svou atraktivitu a zachraň tím své manželství". Omlouvám se všem, které svým puritánstvím a úzkoprsostí pohoršuji, ale toto opravdu odmítám... 0% (15.08.2014)