Muži v naději

Po roce tu opět máme další svěží komedii od režiséra a scénáristy Jiřího Vejdělka, která láká trošku vyzývavějším plakátem než předchozí Ženy v pokušení, ale kupodivu je dospělejší a vážnější letní podívanou. Tentokrát se díváme na mezi-vztahovou problematiku pohledem dvou naprosto rozdílných mužů, tchána a zetě. Dramatické i vtipné scény jsou zvladnuté dobře a fungují, horší už je to s přechodem mezi nimi, tady už to trošku skřípe a ještě na občasné zbrklé stříhání neni filmu moc co vytknout. Hlavni pětice herců je vybrána skvěle a žádný znich nezastiňuje toho druhého. I když má film skoro dvě hodiny, diky slušnému tempu utíká rychle. 70% (17.08.2011)

Většinou nemívám pocit, že vím, či budu vědět, kam a jak se děj jakéhokoliv filmu bude vyvíjet. No, tak tady jsem ho měl, myslím ten pocit... připadal jsem si jak Sibyla. To mně ovšem radost moc nedělalo, když člověk tuší (pak už to byla jistota), co protagonista plácne za "fórek" už při jeho nádechu, po chvilce to opravdu začne neskutečně otravovat a zároveň nudit. Tuhle Vejdělkovu Costa Concordiu drželi nad vodou jen pánové Polívka - Macháček, hrstka vtípků (těch lepších) a sem tam nějaká ta maďarská kozička a prdelka, zatímco Petra Hřebíčková alias kapitán Schettino (fakt mi byla extra nesympatická), poslala svým přehráváním (poděkovat panu scénáristovi a zmiňovanému Prodělkovi) , teď už českou pramičku na Vltavě pod jez na bok. Přitom nápad na komedii to byl skvělej a pro mě jako ortodoxního machistu i velmi příjemnej, pokus o vtip, prosím... Nechci spoilerovat, kdo uvidí, stejně jako já neuvěří - od zázračně zachráněné restaurace před krachem po těhotenská martyria a další "uvěřitelný"pecky. Scénář bych zkrátka viděl k nějaké frivolní operetce -50% (02.02.2012)

Historka z pavlače roztažená na celovečerní délku jako "český trhák roku". Vejdělkova radostná obhajoba nevěry, kdy nikoho nic nebolí, je znechucující. _____________ Mám pocit, že se tam projevuje jeho svobodomyslný "duch umělce" (tedy žít si svobodně jako umělec, bez závazků), ale podávat to středostavovskému publiku tak, jako by to byl nebo mohl být jejich život. (Přitom takhle, jako postavy ve filmu, si žijou maximálně bývalí estébáci a veksláci.) ____________ Vrcholem zástěrky a pokrytectví pak je, že se ze všech těch hnusáren a prasáren udělá něco roztomilého. Je to vlastně opak toho, co říká Woody Allen: "Sex je dobrý, když je sprostý". Tady není nic sprostého, ale uděláno tak, aby to neurazilo žádnou panímámu z malého města (která byla v kině naposledy na Ženách v pokušení). Doufám ale, že to jinak uráží všechny myslící lidi, kteří ještě neztratili cit a poznají dobrou komedii od načinčané macho-onanie. (17.08.2011)

Kdysi jsem byl v naději, že Jiří Vejdělek je spása českého filmu a vytáhne nás z našeho tuzemského marastu. V tom jsem se nemýlil, ale to, že nás vytáhne akorát tak do světového marastu, jsem tak nějak nečekal. Úzkostlivě prázdný film, kdy je všechno tak chtěné, načančané a úžasně vykonstruované, že tomu chybí život. Což u filmu, který by měl rozdávat moudra o životě, docela vadí. Navíc jeho šovinismus je do nebe volající, ale to už mlátím prázdnou slámu. (11.03.2012)

Bavila jsem se, ackoli to bylo umele a predvidatelne, protoze to bylo vtipne. Nastaly jen dva momenty, ktere jsem necekala - jeden prijemny, jeden velmi velmi neprijemny. Nejvic me samozrejme bavila Stasova, ta nezklame nikdy, Machacek s kulatou pleskou na hlave taky potesil. Vnadna deva v podani Evy Kerekes se sve role zhostila rovnez dobre, jen silhajici Petra Hrebickova coby manzelka hlavniho hrdiny Ondreje mi pila krev. Motto filmu komentovat radsi nebudu, jen doufam, ze si z nej nikdo nevezme priklad :). (30.01.2012)