Gorily v mlze

Opět jeden ze snímků, kde hlavní poselství/myšlenka zastiňuje skutečnou kvalitu filmu. Jednoduchoučký scénář by se dal šmahem napsat během chvilky a všechno tak vytahuje především nádherná příroda, skvělá Sigourney Weaver, která je ve své roli překvapivě velice uvěřitelná a věrohodná a lidskost, které je tu skutečně hodně, avšak nikdy nesklouzává k sentimentalitě. Scény s gorilami jsou natočeny poměrně působivě a patří k tomu nejlepšímu, co lze v tomto snímku spatřit. Jakožto životopisný film to není špatné a Dian Fossey toto dílko rozhodně ostudu neudělá. Přesto se však jedná spíše o průměrný a na můj vkus relativně nevýrazný pokus. Pro milovníky přírody, potažmo goril, to musí být minimálně o hvězdičku více. (06.05.2006)

Tak ako ľudská zloba nemá hranice, aj ľudská láska nepozná hranice, a môže to byť aj láska ku gorilám. Koniec pytliactva môže nastať asi len s koncom posledného tvora, na ktoré poľujú, ale Dian sa podarilo niečo mimoriadne. Sigourney je tu krásna a nežná, žiadna krotiteľka votrelcov, len na konci sa trochu rozohní. Rád som si film pripomenul po rokoch, len sa mi zdal trochu dlhší, ako by sa patrilo. (12.09.2015)

Film plní štandartne vysoké kvality, ako sa na áčkovú hollywoodsku produkciu patrí, ale gro tvorí skutočná Dian Fosseyovej, ktorá zasvätila svoju kariéru nebezpečnej, ale záslužnej, obetavej a odvážnej zoologickej činnosti, ktorá jednoducho pretrvá. Weaverová je medzi zvieratami ako doma a aj keď sú niektoré zvieratá hrané hercami, pôsobí to nerušivo. A pytliaci, ktorí odtínajú zvieratám ruky, choboty, kly či rohy, si nič iné tesne pred svojím obesením nezaslúžia, ako im tiež odťať nejaké končatiny. A je jedno, či to robia pre obživu alebo pre peniaze. (08.05.2024)

Tak s votrelčou sériou má predsa len tento film niečo podstatné spoločné. Totiž v porovnaní s akýmkoľvek živočíšnym druhom stále vychádza najhoršie človek. Sigourney bojuje tentokrát s organizovaným pytliactvom, kde je to prepojené od európskych zoo, cez miestne vlády až po miestnych, chudobných obyvateľov, ktorým nič iné ani neostáva, ak chcú mať čo jesť. Film potom vyvoláva otázku, čo sú to tie spomínané širšie súvislosti, či nejaký ten dolár/marka do vrecka Afričanov, alebo budúcnosť našej planéty. Apted a Phelan jasne odpovedajú a vôbec to nevadí, pretože majú objektívnu pravdu. Chodoba tretieho sveta by sa mala riešiť inými prostriedkami. Ale možno vás film zaujme najmä výpravou a peknými opičiakmi. (26.09.2017)

Máme tu přitažlivý živočišný druh na pokraji vyhubení, obtížné podmínky života ve střední Africe, statečnou ženu, která neváhá z lásky ke zvířatům obětovat dosavadní život a vzdát se pohodlí civilizace ve prospěch boje za práva zvířat... Může se najít pacholek, který dá za film s takovým námětem pouhé dvě hvězdičky? V mém případě opravdu může. Snímek je totiž dějově řídký jako má stolice po nákaze salmonelou, má přetaženou stopáž, kterou jsem si bohužel prodloužil i tím, že jsem v první půli třikrát usnul a musel příslušnou část filmu absolvovat znovu. Scénář je velmi průměrný a celkově Gorily v mlze vyloženě těží z poselství filmu a mýtu kolem Dian Foessey. Její životní příběh patří přesně k těm romantizujícím pohádkám, které se tak dobře poslouchají tisíce kilometrů od místa děje, a s absencí znalosti reality. Dian Foessey byla ve skutečnosti značně rozporuplnou osobou, kdy scénář sice některé její úlety lehce načrtnul, ale zdaleka nepopsal v celém jejich rozsahu. Byla to sebestředná osůbka, která se zamilovala do goril takovou tou nekritickou láskou milovníka zvířat, který si své miláčky pouští do postele a jí s nimi z jedné misky. O problémy zemí, kde přebývala, se nezajímala a mezi místní komunitou se pohybovala s lehkostí slona v porcelánu. Všudypřítomná chudoba a podvýživa černošských dětí ji vzrušovala mnohem méně než úhyn jediné gorily z tlupy, kterou sledovala. Protože obětovala své vášni osobní život, stala se pro ni ochrana goril posedlostí a vedla soukromou válku s pytláky, na kterou nakonec doplatila. Koncem života se z ní stala v podstatě semetrika, se kterou bylo možné jen obtížně vyjít. Sigourney Weaver svou postavu pochopitelně silně zlidšťuje a vylepšuje. Herečka za sebou měla v té době už pár veleúspěšných komerčních hitů a sklízela tučné honoráře, nicméně, jak už to chodí, toužila po nějakém festivalovém úspěchu a ocenění Akademie. Ty se ale obvykle za hlavní role ve sci-fi hororech nedávají. Hlavní role v autobiografickém dramatu tohoto ražení pro ni byla cílevědomým kalkulem při cestě za Oscarem. Vytěžila z toho, pokud vím, aspoň nominaci. Můj celkový dojem 45 % je ovlivněn vztahem ke skutečné postavě Dian Foessey, byť jí neupírám podíl na záchraně jednoho živočišného druhu. Příznivci Greenpeace a vyretušovaných životopisných vyprávění si klidně mohou přidat dvě hvězdičky. Mimochodem, na smrti Dian Foessey nebylo nic záhadného. Dokonce mám pocit, že vrah je dnes už znám. (21.01.2010)