Le Havre

Z roboty vás vykopnú, cestou sa stavíte u doktora ktorý vám povie že máte rakovinu v poslednom štádiu, prídete domov a načapáte manželku ako šuká so susedom. Zoberiete štranok a cestou po meste k najbližšiemu stromu si odskočíte do kina na Kaurismäkiho film a... Ti jebe???!!! Veď ty si najšťastnejší človek. Ako to ten Fín robí?! Neskutočná životná energia sála z jeho muví. A tie interiéry. Akoby sa zastavil čas. (07.03.2012)

Rozkošný, vymazlený a od týlu až po kaďák pozitivní snímek. S panem Akim jsme si ještě nepotykali, ale na to sere pes. V Le Havre se snoubí severský nehumor a emoční chlad s francouzskou hřejivou ťuťatostí a nezpochybnitelným umem dojímat. Imigrační tématika lehce zavání o čtyři roky starším McCarthyho Visitorem, ale opravdu jen lehce. Chérecké fýkony jsou suché a odtažité jako štětka začátečnice oplývající čímsi jako zbytek důstojnosti. To vše rozehráno v bezčasovém prostředí, které se ve výsledku řadí do současnosti pouze díky častému použití moderních mobilů. Bylo to hezké, příliš pozitivní, ale hezké. (25.06.2014)

I když už jen vychází sám ze sebe a nic nového se Kaurismäki neučí, dokáže diváka pobavit absurdním humorem i dojmout ho tím, že někde, třeba v přístavu Le Havre, žijí dobří lidé, kteří nečekají za svou pomoc nic na oplátku. Navíc když strojeně mluví a hrají spíš jako na divadle, budou jeho stylem překvapeni aspoň ti, kterým jeho jméno nic neříká. (30.05.2012)

Kaurismäkiho osobitý apel na lhostejnost dnešní společnosti a očista všech znechucených duší. Srdečná a jemně humorná pohádka se vším, co k pohádkám patří, s přídavkem úmyslné nadsázky optimismu. Prostý příběh ze současnosti s nápaditou symbiózou rekvizit z let dávných i soudobých navodí hřejivý pocit nostalgie i naděje, že altruistická soudržnost ještě nepatří mezi nadobro vyhynulý druh mezilidských vztahů. (11.03.2012)

Pre mňa zatiaľ najslabší Kaurismäki. Prvý, ktorému dávam menej ako štyri hviezdy. Ja ani neviem čím to je, mal som ten divný pocit už pri Svetlách v súmraku, ako keby strácal šmrnc. Už tu nie sú tie nekonečne slobodné etudy zo života chudobných, jeho nedejovosť nejak nadobudla vyšších ambícií a jeho dielam to uberá na čare. Menej ako kedysi, je to ale rozhodne stále fajn. 65% (11.01.2014)