Fantom Morrisvillu

Zábavná parodie z období parodií. Má svůj styl, humor a atmosféru. Má svého snílka, hrdinu, zlosyna, femme fatale a tajemství. Má dobré herce a půvabné mladé dívky. A hodně menších, zato velmi rozkošných rolí. Snílek Emil je zároveň středobodem příběhu v postavě Sira Hannibala Morrise (starý dobrý Oldřich Nový). Když se nepřítel přiblíží nebezpečně blízko, volí tento zámožný muž svou vlastní cestu. Hrdinou je novinář Allan Pinkerton (zajímavý Vít Olmer), muž nemalých znalostí, vědomostí a galantnosti. Zlosynem je Manuel Díaz (zpívající Waldemar Matuška), všehoschopný padouch. Femme fatale je v postavě Lady Clarence Hamilton (elegantní Květa Fialová). Z dalších rolí: Hannibalova mladá sekretářka Mabel (půvabná Jana Nováková), inspektor Scotland Yardu Brumpby (Jaroslav Marvan), doktor Stolly (František Filipovský), stále připravený sluha John (skvělý Jan Skopeček), ošetřovatel tygrů a uživatel hašiše Abu (Lubomír Kostelka), Manuelovi kumpáni Dixi (Jaroslav Rozsíval), Růženka (Jaroslav Heyduk) a Kuřátko (Otto Šimánek), pobíhající trpaslík (František Svačina), Pelhamova sekretářka (půvabná Zuzana Burianová), a samozřejmě fantom (František Němec). Film má pobavit ve svém anglickém stylu. A to dělá v celém svém půvabu příjemné hravosti. (14.11.2014)

"Co to bylo?" - "Facka. Dostal jsem ji, jen jsem tam vlez." - "A dobře vám tak!" Rád jsem si připomněl tuhle parodickou parádu plnou skvělých herců a skvělých a navíc krásných hereček (ach, ta Květa Fialová!), která sice nedosahuje kvalit Limonádového Joa, nicméně i tak je velmi snadno oblíbitelná. Čtyři a kousek. (20.09.2011)

Šílená facka rulezz! Jak říkáme my ruštináři. Jinak také potěšil výzor Víta Olmera, který doopravdy vypadal jak anglický gentleman, zato Matuškova divokost a ďábelskost působila přes veškerou jeho snahu dost hraně. Film poskytl i příležitost k úvaze nad technickým a společenským pokrokem, který v drtivé většině oborů znamenal úlevu od tvrdé práce, s několika mála výjimkami, jakou je například bubnování. Zatímco na začátku minulého století si hudebník Emil při Bizetově Carmen stihne v pohodě přelouskat celý román, jen sem tam je vyrušen povinností bouchnout do bubnu, a zcela nezpocen odchází po představení domů, aniž by si musel dávat sprchu, dnešní metalový bubeník by si během svého koncertu nestihl přečíst ani jedno slůvko, natož našel čas na otočení stránky. Samozřejmě za předpokladu, že vůbec umí číst. (07.10.2015)

Fantoma som videl veľmi dávno a pamätal som si iba, že ma ten film vôbec, ale vôbec nebavil. Problémom bolo, že som už netušil prečo. A tak som bol nútený pozrieť si ho ešte raz v zrýchlenom režime. A nestalo sa nič neobvyklé. Tá údajná paródia na staré anglické detektívky ma bavila ešte menej, takže som bol veľmi vďačný vynálezcovi rýchloposunu, ktorý ma uchránil od väčších škôd na mojej psychike. Chcel by som v rámci politickej korektnosti nájsť aspoň niečo, s čím by som bol spokojný. A okrem tigrov nenachádzam nič. (27.11.2021)

Zklamání. I přes skvělou atmosféru, excelující herce, brilantní dialogy a spoustu vtipných nápadů a hlášek, které však bohužel náležitě nevyzněly. V celku to na mě působilo uměle, toporně, nepřesvědčivě, do ztracena, bez síly a bez spádu. Jakoby se tvůrce nemohl rozhodnout, jestli to má být žánrová parodie, klasická konverzační komedie, naivní taškařice nebo romantický písňový recitál. Ne, že by to vše nemohlo jít dohromady, ale tady se to nepovedlo. Hlavně Matuškovy písňové exhibice z toho strašně trčely (v jiných filmech jsem z něj měl mnohem lepší pocit). A titulní postava fantóma tam byla zcela zapadlá, mimo, stejně jako finální „odhalení“, že jím je lord Hanibal. Ve srovnání s Tajemstvím hradu v Karpatech nebo Limonádovým Joe je Fantóm tak třetí liga. Ledaže by tady šlo o tak subtilní úroveň parodičnosti, že na to prostě nemám. Dobré komentáře: Šandík, PollyJean. (19.02.2011)