Fantom Morrisvillu

"Vyloučíme-li všechny osoby, které zločin spáchat nemohly, dojdeme k závěru, že ho mohl spáchat kdokoli jiný." O této dedukcí Allana Pinkertona můžeme diskutovat, můžeme o ní vést spory, můžeme s ní i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s ní dá dělat. Je totiž natolik brilantní, že ji nedokáže vyvrátit ani inspektor Brumpby ze Scotland Yardu. Já tedy nemám takový talent jako hudebník Emil, abych si mezi orchestrálním bubnováním, klepáním kladivem na kovové trubky či škádlením trianglu ještě našel čas na četbu, ale on to zvládá s velkou grácií. Mne tedy tahle parodická šílenost vždycky bavila, ale i když jsem se naučil stlát lůžko podle fakírova vzoru, tak ani po mnoha letech se má záda hrotům hřebíků nijak zvlášť nepřizpůsobila. (03.11.2016)

Po již x-tém shlédnutí Fantoma Morrisvillu od jeho vzniku jsem nenacházel nic, co by mi tato studená komedie suchého anglického humoru mohla ještě nabídnout. Snad občas jen pouhý náznak úsměvu na mé tváři. Hlavní roli v této parodii přisuzuji jednoznačně panu Janu Skopečkovi, který herecky dominoval. V žádném případě netvrdím, že se jedná o nepovedený kus. Mnohým, kteří ještě neviděli jistě úsměv na rtech vykouzlí. (19.02.2013)

"Vyloučíme-li všechny osoby, které zločin spáchat nemohly, dojdeme k závěru, že ho mohl spáchat kdokoli jiný." :-) Po bohužel marných pokusech vzkřísit Kristiána a několika trapných montérkových anabázích dostal Oldřich Nový zase příležitost zahrát si svou tradiční dvojroli vyjukaného malého človíčka a jeho alter ega z velkého světa, tentokrát z brakového románu. Úvodními titulky burácí Bizetův Pochod toreadorů, ale zbytek filmu už tak svižný není. Škoda, že se tolik šetřilo na výpravě a tricích. Scénář je napsaný chytře a vtipně, s evidentní láskou k románům Edgara Wallace, kde se to jen hemží tajnými chodbami, tajemnými zlosyny a nejasnou minulostí hrdinek. Jenže všechno to působí tak polystyrenově a improvizovaně, že žádoucí atmosféra tajemného šlechtického sídla se prostě nedostavuje a vy si každou vteřinou uvědomujete, že sledujete jen skupinku herců v laciných kulisách. Obávám se, že argument "laciný žánr=laciné kulisy" v tomto případě neobstojí. Ale stejně mám ten film rád pro neokázalou komiku Nového, Marvana, Filipovského a královny české parodie Květy Fialové ("Manueli! Ty živ?") 70% (28.12.2005)

Doplnil jsem si další snímek, kde se objevil Oldřich Nový v komediální roli a opět se u něj pobavil. Je ale pravda, že to nebylo na úrovni Kristiána, Valentina či Šlechetného milionáře. Především kvůli tomu, že zde nemá tolik prostoru a některé vedlejší postavy mě nezaujaly. Zejména hlavní záporák v podobě Waldemara Matušky mi neseděl a jeho zpěv do tohoto filmu se nehodil už vůbec. Musím se také přiznat, že mě detektivky moc neberou, a proto mi mohlo spoustu narážek uniknout. To ovšem nic nemění na faktu, že si Fantoma Morrisvillu už znovu asi nepustím a teď mu nechám tři hvězdy. (27.08.2019)

Suchý anglický humor v tom nejlepším českém provedení. Dalším kladem filmu je příjemná nostalgie let minulých, kde se v důležitých i vedlejších rolích objevují známí prvorepublikoví herci (Nový, Marvan, Gollová, Filipovský) a nekazí jim to ani herci tehdejší mladé generace (Fialová, Matuška, Olmer či půvabná Nováková - zde však nepochopitelně nadabovaná Klepáčovou). Celý film má svou nepopsatelnou atmosféru, kterou zapřičiňuje především prostředí hradu, sklepení, tajných chodeb a dále pak perfektní komorník Jan Skopeček (snad jeho životní role). Menší vadou na kráse jsou snad ty věčné Waldovy písničky, které se zde nějak nehodí. (09.12.2013)