Spanilá jízda

1 - BITVA, KTERÁ NEBYLA : CITÁT - Kacířská půda - Čechy.......... Je potřeba říkat víc ? Ve filmu je hodně používaná, tenkrát zcela běžná, Latina, ale já už jí moc v dnešní době nerozumím. Církev se s tím tenkrát nesrala ( to není rouhání ). Kacíř - nemá právo dědictví do druhého kolena....hrdlem propadá...nemá právo...atd. Ve filmu zazní i píseň Kdož sů Boží bojovníci. Sledujeme zde cestu Ondřeje Keřského z Římovic za záchranou své milé i vlasti. 2 - TAŽENÍ DO NĚMEC : Spanilá jízda začíná. Hejtman Keřský na své další cestě za láskou a pomstou. CITÁT - Není místa na této zemi pro nás a pro ně........ Začínáš být mluvka, přestanem ti říkat Mlčenlivý. Ve 49 minutě mě překvapilo, že i když měla převahu Latina, modlí se Německá rodina Česky. Spanilá jízda získáva respekt a nutí Němce jednat z kacíři, což pro ně bylo zhola ( shora ) nepřijatelné. 3 - DOPROVOD NA NORIMBERK : CITÁT - Přišel jsem bojovat, ne kázat po náměstích......... Příběh kacíře Keřského z Římovic pomalu končí. Našel svou lásku ? Nebo jen pravdu ? Osud kněžích i Ondřeje Keřského ( Petr Kostka ) není historicky doložen. Konec filmu na české poměry je Boží. Rychlé střihové sekvence filmu nesluší - Střih : Josef Dobřichovský. (08.09.2011)

,,Není smíření. Jako není smíru mezi ohněm a vodou." Hned na začátku mě velice upoutala úvodní skladba během titulek - chytlavá rezká melodie amatérsky zpívaná vojenským davem jako vokál bez textu a bez hudebního doprovodu, uvnitř přerušena odříkáním modlitby. Už tenhle hudební experiment sliboval kvalitní podívanou, která záhy na to přišla. Jenom jsem se dlouho při sledování špatně domníval, že Vala a Kostka představují jednu a tutéž postavu v různém věku, ty flashbacky z minulosti a představ (ač zachyceny velice zajímavými kamerovými záběry) byly spočátku matoucí a ta podoba neuvěřitelná... odrovnal mě prakticky až jejich závěrečný střet. A ten byl i coby překvapivě komorní vyvrcholení historického velkofilmu strhující! Tedy nikoliv velkolepá bitva, ale obyčejná pomsta na malém prostoru zchátralého staveniště. Už jen za ten výkon Jiřího Valy jednoznačně plný počet! Oldřich Daněk natočil výborný historický snímek podle svého námětu, scénáře a stylu, jako obyčejně, i zde vrývá do svých příběhů zajímavé myšlenky. Kvalitní šedesátkový "historický art" i vedle dvou proslulých děl Františka Vláčila. (95%) (25.02.2018)

Velmi dobrý historický film o třech dějstvích, z nichž to první s kardinálem v podání Karla Högera je jasně nejlepší, druhé není tak dobré a třetí je výborné hlavně díky závěru. Petr Kostka ztvárnil Ondřeje a jeho proměny působivě, Martin Růžek opět zahrál na výbornou... A samozřejmě nápaditá a neotřelými záběry přímo hýřící režie Oldřicha Daňka toho také udělala mnoho. Snad jen to závěrečné přepadení nám mohli tvůrci ukázat (chápu a schvaluji, že velké bitvy bylo třeba vypustit) a nemuselo se o něm jen mluvit.___P.S. Výhrady musím mít k DVD od Filmexportu. Kvalita obrazu není valná, ale to bych snad i překousl. Ovšem jeho ořezání už ne. Už úvodní titulky se mi zdály podezřelé. Později hovořil Karel Höger a byla z nej vidět špička nosu, titulek označující třetí kapitolu přišel o číslici "3" a závěrečný komentář se do obrazu nevešel ani z jedné strany. Mor na tyhle patlaly! (11.07.2014)

Šedesátá léta se v českém filmu jen hemží kvalitními historickými kousky. Husitství tady zdaleka neslouží jen jako kulisa pro hlavní příběh o pomstě, co by měla nejlépe chutnat za studena. Hodně tu rezonuje, jak si každá strana osobuje právo dosahovat svého i za cenu ukrutností na mnoha nevinných. A taky, jak se ve velkém kole dějin chovají ta jednotlivá malá kolečka se svými osobními, mnohdy ne moc ušlechtilými, pohnutkami. Rozhodně jsem ocenil, že je tu doba vystižena mnohem životněji a realističtěji než třeba u Vávry, kde se vlastně jen rozhýbaly postavičky z učebnic. Přestože to filmařskou kvalitou nedosahuje na to, jak středověk pojal třeba Vláčil a herecky to zase nestačí třeba na Hrušínského opus v "Čest a sláva" (který se odehrává o cca 230 let později), je to pořád hodně dobrý film. Jak říká jeden z mých přátel, "Peter the Cube rules". (07.01.2019)

Značně necelistvý historický snímek plný dějepisných ilustrací a nepřesvědčivých psychologizujících vsuvek. Rozpětí mezi popisem událostí a vnitřními dramaty nic neprotkává; leda dvě stylotvorné tendence – karikatura a pathos. Ani ony ovšem příliš k jednotě nepřispívají: nespojité a vždy samostatně artikulující jen zahušťují ideologickou kaši. (17.09.2023)