Musíme si promluvit o Kevinovi

Najdi v osmisměrce pro filmovou vědu: "rozstříštěná", "narace", "hypotéza", "subjektivizované", "hledisko", "ozvláštnění" a "segmentace". Posaď se na Masarykovo náměstí a odškrtni si účast na #LFŠ. A pak se zaposlouchej do Mařeny od vedle: "Já myslela, že to bude zase něco takového jako Sám doma, když je tam ten Kevin." (25.07.2012)

Stejně jako kniha má i film své kvality, díky kterým se zážitek ze zhlédnutí stane nezapomenutelným. Psychologický thriller, který předkládá dva směrodatné pohledy na zakořeněné zlo a celou škálu různorodých názorů na mladistvé vrahy, odpovědnost, rodinné zázemí, vyrovnání se se ztrátou a odpovědností za činy své i svých dětí. Zaujmout dokáže klaustrofobická atmosféra plná strachu, úzkosti, sebekázně a nenávisti. Režisér Lynne Ramsay se vypořádal s knižní předlohou, která je částečně vyprávěna pomocí dopisů a nahradil jí skvělou prací s chronologií stěžejních událostí příběhu. We Need to Talk About Kevin nadchne milovníky knižních adaptací, ale i ty, kteří knihu Lionel Shriver v knihovně nemají.http://www.indiefilm.cz/2012/03/20/musime-si-promluvit-o-kevinovi/ (08.01.2012)

We Need to Talk About Kevin je opravdu celkem těžce depresivní dramatická podívaná, ale před projekcí jsem věřil, že mě film zdrtí na pět hvězd, nakonec mě zdrtil jen na slušné čtyři. Vyzdvihovat výkon Tildy Swinton je jak nošení sov do Athén, ale nedá mi to. Zahrála to prostě skvěle. Co mi trochu nesedlo - malý Kevin. To dítě film představuje až přehnaně démonicky... Spíš než matkou nemilovaný, odstrčený klučík, zadělávající si na celoživotní psychické problémy, mi přišel jako dítě ovládané Satanem či mimozemskou inteligencí, které osnová plány, jak si podmanit svět. Ve výsledku nikoliv dokonalé, ale rozhodně působivé. 8/10 (21.12.2011)

Plné symbolov, ale určených hlavne pre cieľovú skupinu diváctva: počítačovú generáciu 20 - 30 ročných stredo- a vysokoškolákov, ktorí si myslia, že sú strašne in. Celkovo táto limodáda o zúfalej potrebe rodičovskej lásky, ktorá sa zväčša nedostavuje a tak ústi do extrémnej reakcie v duchu diela, ktorého predčítaním sa jej záblesk dostavil (ide o Robina Hooda) ma neveľmi oslovila práve svojou vypočítanosťou na dávkovanom efekte, po ktorom sa má dostaviť zrejme čosi ako defekačné uvoľnenie. Prekryté nezávisláckymi prestrihmi v čase a tak obľúbenými (viď cieľová skupina) symbolmi a hrami s farbami. Okrem toho, ak sa počas filmu dvakrát pozriem na hodinky, že kedy sa to skončí, popri deji ma najviac zaujmú dve diváčky, ktoré nahlas telefonujú mobilom a za najzaujímavejší moment filmu považujem tričko Led Zeppelin, ktorým je oháknutá hlavná hrdinka, tak čosi jednoducho nefunguje. 35,2%. (30.03.2012)

rodinný "psychothriller" vzbudil veľké očakávania, no nedokázal ich v plnej miere naplniť. určite zaujme herecký výkon tildy swinton a chlapca, ktorý hral Kevine ako malého, určite zaujme soundtrack a práca s ním a určite aj samotný námet - ktorý bol nielen štúdiou (v posledných rokoch bohužiaľ častého) fenoménu, tentoraz nazeraného z iného pohľadu - z pohľadu rodiča, ale tiež možnou hypotézou o tom, ako by mohol vzniknúť "antikrist" resp. ako by vyzeral "človek bez lásky" (ak sa z jeho života "úplne" vylúči láska, materinský cit, rodinné teplo a od momentu vzniku je odsúdený na to, aby nebol šťastný); záverečný dialóg medzi matkou a synom tiež môže naznačovať, že šlo aj patologickú deformovanú víziu dospievania a toho, ako môže vyvrcholiť boj matka verzus dieťa v problémovom období vývinu osobnosti - v adolescencii. film však okrem prvej tretiny, kedy diváka vťahuje, poskytuje solídnu atmosféru a rozbitým mozaikovým sujetom dávkuje informácie veľmi účinne skĺzne len do čoraz väčšej diváckosti a "ľúbivosti" s tým, že po obsahovej stránke nemá čo ponúknuť a je jednoducho povedané stále o tom istom, omieľa sa dookola iba to jedno a v istom momente je už každý ďalší vývoj udalostí a sled scén, informácií a "čriepkov" príbehu očakávaný a dopredu jasný; v závere navyše ramseyová skĺzne až do popisnosti a "ukazuje" veci, ktoré by vôbec nemusela, keby (zrejme) nechcela ohúriť, šokovať a polopatisticky uistiť amerického diváka; (30.03.2012)