Musíme si promluvit o Kevinovi

Takováhle deprese na vás dost možná dýchla naposledy u Requiemu za sen. Z filmu vyzařuje bezbrannost, lítost, ale zároveň neuvěřitelná síla. Po odkoukání si nejeden divák bude lámat hlavu, jak někdo dokáže vést takový boj jedince proti davu, ale neunavit se k smrti. Snímek ovšem zrežírovala žena a hlavní postavou je nešťastná matka, a tak je možné, že pánské publikum se nevcítí do vyčítavých pohledů Tildy Swinton jako jejich křehká (a po zhlédnutí ještě křehčí) polovička. (30.05.2012)

Tenhle film nejspíš není ideální podívanou pro páry, které plánují děti. Malý Kevin byl zřejmě od narození takovou trochu horší verzí jiného slavného filmového chlapečka – Damiena. Psychologické drama s nechronologickou střihovou skladbou, která diváka nenechá polevit v pozornosti. Snad jen té symboliky mi tam přišlo zbytečně moc. Tilda Swinton každopádně předvedla vynikající herecký výkon. (03.09.2015)

,,CHCI, ABYS MI ŘEKL, PROČ?“ ... ,,MYSLEL JSEM SI, ŽE TO VÍM, ALE TEĎ SI UŽ NEJSEM TAK JISTÝ“..... /// DOUFÁM, ŽE SHNIJEŠ V PEKLE TY SKURVENÁ ČUBKO! (Co jsi provedla Evo?... to jsem celej já, jdu čumět na film a vím o obsahu (skoro) hovno....) Tilda Swinton, herečka stvořená pro roli osudem unavený ženy a chlapec vymykající se z normálu mi nedaj vydechnout. Nevím nic vo tom co a proč se tak děje, ale i díky netradičně poskládanýmu příběhu, mě to zatraceně zajímá! Jestli nechápete, kde se v lidech bere ona neuvěřitelná touha zabít vlastní dítě, tak Kevin, ďábel, jenž na sebe vzal lidskou podobu, vám s osvětou pomůže. Hnusnej film, při kterým se tají dech z toho, co bude dál. Žádný vřelý očekávání věcí příštích, spíš neblahý tušení a naštěstí jsem ušetřenej zobrazování některejch zážitků (su totiž děsná citlivka...). Příběh, ze kterýho člověku není dobře po těle ani na duši. Na druhou stranu můžete zjistit, že vlastně můžete bejt rádi, že jste rádi..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Lionel Shriver v roce 2003, číst nebudu. 2.) Sociopat? Neznám... že by druh plže? 3.) Thx za titule ,,blackandwhite“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (27.01.2012)

Film, který stojí přesně na rozhraní dvou žánrů. Režisér evidentně toužil natočit seriózní psychologické drama, ale pokud bych se na snímek díval tímhle způsobem, zaujal bych mnohem kritičtější postoj a hodnocení. Mnohem lépe funguje jako psychologický horor o psychopatovi, který krok za krokem rozkládá svou rodinu. Brán jako lehčí žánr, film spolehlivě poráží své dryáčnické žánrové souputníky a je zajímavý tím, jak radikálně převrací tradiční stereotypy o vztazích matky a dítěte na ruby. Snímek vypráví zneklidňujícím způsobem o krizi a zániku jedné rodiny. Tilda Swinton se pro roli Evy snad narodila, její vztah k vlastnímu dítěti se od počátku vyvíjí konfrontačně. Tam, kde jiní vidí andílka, ona sleduje nepřítele. Pod fasádou spokojené středostavovské rodiny roste napětí, houstne atmosféra a postoje se radikalizují. Scénárista šikovně dávkuje informace a vlastně až v závěru odhalí tragiku celého případu a hloubku bolesti hlavní postavy a její rozpolcenost. Pro Tildu Swinton byla role tajuplné mlčenlivé Evy patrně stejnou příležitostí, jakou byla role Carrie pro Sissy Spacek - s tím, že tenhle kousek svými kvalitami Carrie výrazně převyšuje. Musíme si promluvit o Kevinovi je temný snímek, nepříjemný a depresivní. Kdyby nebyl jen šikovně a efektně natočený, ale i uměřenější a ve finále méně jednoznačný, mohl by funguvat i jako silné psychologické drama. Celkový dojem: 90 %. (19.11.2015)

Mohl to být jeden z nejdrtivějších filmů, co jsem kdy viděl. Mohl to být film, který člověku naloží do mozku takovou nálož, ze které se nevzpamatujete ani za měsíc. Mohl to být film, o kterém by se mluvilo víc než o Class nebo o Honu. Jenže veškerá intenzita, napětí a síla filmu byla zpracováním a mnohými zbytečně zdlouhavými záběry utlumena takovým způsobem, že ten obrovitánský potenciál se zastavil na nějakých 75 procentech, a to jsem možná ještě mírný. Jak už jsem napsal: pryč se zbytečnými záběry, častěji volit hudbu a závěr ukázat jak se říká: ´´na plnou hubu´´. Přesto velmi aktuální téma, osobitě zpracované a geniálně odehrané. (22.06.2014)