Musíme si promluvit o Kevinovi

Toto bol len slabučký, a navyše trápny, odvar masakru na Columbinskej stredne škole a s lukom a šípmy. To by vôbec nemuselo byť zlé, keby som nejakým spôsobom aspoň vytušil, prečo a ako sa stalo z Kevina monštrum. Takto mi to prišlo iba, že ho vyvrhla ako Satana, ktorý sa až prehnane choval ako blbec! (21.12.2011)

Působivá mateřská zpověď se znepokojivými podtóny a hereckými výkony. Chladná pitva strachu se rezonujícím závěrečným vyústěním. Co však ubírá tomuto depresivnímu kousku body na škále sympatií, je nešikovně uspořádaná vyprávěcí struktura, která je zbytečně a překombinovaně rozdělena na různé časové linie. Pro diváka nastává zbytečná dezorientace, která klidně mohla jít přímočařejší a to silnější cestou k finále. Takhle zaujme pár působivých jednotlivostí, ale v celku je snímek strašně roztříštěný. A to mu nesluší, ať má téma sebevětší tíhu. (22.12.2011)

Plné symbolov, ale určených hlavne pre cieľovú skupinu diváctva: počítačovú generáciu 20 - 30 ročných stredo- a vysokoškolákov, ktorí si myslia, že sú strašne in. Celkovo táto limodáda o zúfalej potrebe rodičovskej lásky, ktorá sa zväčša nedostavuje a tak ústi do extrémnej reakcie v duchu diela, ktorého predčítaním sa jej záblesk dostavil (ide o Robina Hooda) ma neveľmi oslovila práve svojou vypočítanosťou na dávkovanom efekte, po ktorom sa má dostaviť zrejme čosi ako defekačné uvoľnenie. Prekryté nezávisláckymi prestrihmi v čase a tak obľúbenými (viď cieľová skupina) symbolmi a hrami s farbami. Okrem toho, ak sa počas filmu dvakrát pozriem na hodinky, že kedy sa to skončí, popri deji ma najviac zaujmú dve diváčky, ktoré nahlas telefonujú mobilom a za najzaujímavejší moment filmu považujem tričko Led Zeppelin, ktorým je oháknutá hlavná hrdinka, tak čosi jednoducho nefunguje. 35,2%. (30.03.2012)

Konečně pořádné depresivní dramatická podívaná se skvělou Tildou Swinton v hlavní roli. Za tuhle roli musí být aspoň nominovaná na Oscara. Většině tady nesedí malý démon Kevin. Souhlasím jen v tom, že už od mala se choval přehnaně agresivně. Spíše bych bral, kdyby se agresivita projevovala až v pozdějším věku dítěte. Palec nahoru za vsunuté scény z minulosti. Člověk měl aspoň důvod neustále přemýšlet, co se stalo a následné vyvrcholení vás pravděpodobně dostane do kolen. Parádní kousek. (26.12.2011)

Paní Dilda je ošklivá žena, kterou potkalo životní štěstí a může místo rozkošné princezny se zlatými lokýnkami vychovávat psychopatického zmrda Kevina. Chlapec je chytrý jako opička, s každým svědomitě vychcává, terorizuje vyjevenou maminku a strká morčátka do drtiče. Už je bohužel na babybox příliš velký a v Klokánku ho nechtějí, protože by určitě tlusté vychovatelce Růže sahal na koule. Každý normální rodič by takového fakana umlátil lopatou a zahrabal na zahradě pod pět stop kompostu, ale na to paní Dilda nemá srdce, přece jen je to její krev. A tak musíte dvě hodiny sledovat životní úděl ženy, která celý život upřímně lituje, že tehdy zvolala: Stříkej do mě, ty samče! Protože má paměť jako slon, střihá v rámci filmové avantgardy jednu vleklou retrospektivu za druhou a jediným vodítkem, kdy se to které desetiminutové zírání do blba odehrává, je kolikrát pouze počet letokruhů pod Dildinýma očima. Nejvíce na to jako vždy vyzrála moje žena, která celý film prospala, pět minut před koncem otevřela oči a znechuceně se zeptala: Co to zas bylo za nudnej blábol? Evidentně ta hloupá nepochopila, že hra barev, koláž chaoticky poskládaných scén a alegorie měly jako celek tvořit těžko uchopitelnou impresionistickou sračku! (05.06.2012)