R

Mladší a méně známější klon Michaela Shannona budující si karmu v dánském vězení, které působí poměrně nezvykle a žije si vlastním životem. Celkem mě zaskočilo, že se vězni mohou volně pohybovat po celém areálu. Panuje zde společenská hierarchie, kterou si vězni utváří sami. A jelikož zde panuje společenská hierarchie, tak se každý člověk musí někam začlenit. Jak vysoko se začleníte se odvíjí od toho, jak velká špína jste. Nechci do toho Dánům kecat, ale tento vězeňský systém se mi nezdá být prostředím, kde by existovala alespoň nepatrná naděje, že se z trestanců stane po uplynutí trestu lepší člověk. Slabší kusy vězení neopustí a ty silnější kusy budou po odpykání trestu ještě větší špíny. Dozorci zde plní funkci srovnatelnou se slečnami, které dohlížejí na děti v mateřské školce. Když se něco semele, tak obvykle nestihnou udělat nic víc, než odklidit mrtvolu. Dost se mi líbila forma zpracování. Celé to působilo velmi autenticky. Před zhlédnutím jsem byl zbytečně skeptický. Snímku se podařilo mi na 90 minut přidělit jednu z cel. Kvalitní záležitost. Slabší 4 hvězdy. (29.01.2017)

Čistý film, který se zbytečně nekasá a místo pozlátka jde rovnou na dřeň věci. Ačkoli pracuje se stejnými či podobnými proprietami jako většina ostatních žánrově příbuzných snímků, působí v celé své délce mnohem intenzivněji a autentičtěji. Tvůrci hned zpočátku budí drsnou náladou. Pracují s šedým prostředním, dunivým podkresem a všudypřítomnou nepřátelskou atmosférou. Navíc umožňují jisté sjednocení diváka s hlavní postavou. Oba do vězeňského prostředí vcházejí poprvé a nevědí co čekat. Příběhově však R až tak přesvědčivý není. Jedná se o směsici několika nápadů a drsného zakončení, které jsou spolu provázány nepříliš originální a zajímavou dějovou linií. (20.03.2011)

Michael Noer a Tobias Lindholm jsou borci už s příchodem jejich debutu s názvem R. U něj totiž dokázali, že mají nejen skvělé nápady, ale i to, že jsou prostě absolutní profesionálové a top ve svém oboru v rámci celé Skandinávie. R je hodně drsný a dost realistický příběh z vězení, které není úplně tak růžové, jak by si člověk představil, když by si přečetl jakýkoliv článek o Brejvikovi a jeho vězeňských patáliích v Norsku. Naopak. Trošku mi to na skandinávský vězeňský systém otevřelo oči a závěrečnou scénou utvrdilo, že Skandinávci jsou prostě borci na závěrečné filmové scény. (21.03.2019)

Do prostředí dánského vězení, kam nahlédli i hrdinové Vinterbergova Submarina, se vydává ceněný snímek Michaela Noera a Tobiase Lindholma R. Film právem srovnávaný s Prorokem francouzský snímek z mého pohledu překonává svou syrovostí, sevřeností i přímočarostí. Děsivě autentický pohled na osud dvou mladíků, kteří jsou předurčeni k roztrhání divou kriminálnickou zvěří, vyniká brilantní kamerou, procítěným herectvím a minimalistickou zvukovou stopou. Vskutku prvotřídní žánrovka s velmi hořkým dozníváním. [MFF KV 2010] (05.07.2010)

,,Radši bys měl něco vymyslet, protože jestli ne, vymyslí něco někdo jinej“ .... Tak to prostě chodí. Všude, nejen v Dánsku. Jen ti seveřani tomu vyprávění dávají to svoje chladný tempo a úplně jinou filmařinu, než chlapci (a holky) z USA. Příběh o klukovi, kterej se snaží přežít a nebejt za ,,malou buznu“, si rozhodně svoje místo mezi vězeňskými intelektuály najde. Jen je třeba vzít v potaz, že není tak líbivě uhlazenej, ale syrovější a jednoduše míří přímo ,,na komoru“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Dostal jsem za domácí úkol vymlátit chlápkovi přední zuby. 2.) Chci vidět hrát andulky fotbal. 3.) Přemýšlím, čím začít trénovat ,,konečník“. 4.) Vzrušoujou mě pokérovaní chlapi. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (28.01.2011)