Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Eugenia „Skeeter“ Phelanová právě dokončila školu a je rozhodnuta začít se živit psaním. Na rozdíl od dívek, v jejichž společnosti ve městě Jackson v Mississippi vyrostla, touží Skeeter po kariéře a je zcela smířena s tím, že manželství a děti budou muset nějaký čas počkat. To se setkává s velkým odporem jak u jejích vdaných kamarádek, tak především u její matky. Když se jí podaří získat práci v místních novinách, požádá o pomoc Aibileen, služku své nejlepší kamarádky, a následně začíná na popud nakladatele pracovat na tajném spisovatelském projektu.
Aibileen Clarková strávila celý život jako služebná v domech bílých lidí v Jacksonu. Vychovala pro své zaměstnavatele 17 dětí a jednoho vlastního syna, který tragicky a zcela zbytečně zemřel během nehody. Aibileen, zarmoucená ztrátou svého jediného dítěte, je velkou oporou jak víra, tak její nejlepší kamarádka Minny. Když jí do života vstoupí Skeeter, Aibileen zjišťuje, že je poprvé v životě ochotna se s někým podělit o své zážitky a zkušenosti – ačkoliv tento zdánlivě prostý čin s sebou nese velká rizika.
Přímočará Minny Jacksonová je třiatřicetiletá služebná, která má pověst nejlepší kuchařky v Mississippi. Pracuje pro Hilly Holbrookovou (Bryce Dallas Howard), ale následkem vzdoru je z práce vyhozena a nucena vydat se na periferii Jacksonu, kde pracuje pro osamělou Celii Footeovou (Jessica Chastain). Minny je Aibileenina nejlepší kamarádka a pomáhala jí vyrovnat se se ztrátou jediného syna. Ačkoliv je silná a nezávislá, je Minny současně velice rozumná a také zdravě skeptická, co se Skeeteřina projektu týče.
Mezi trojicí žen vznikne doslova sesterské pouto, které jim pomáhá překonat těžkosti, jimž jsou během svého snažení vystaveny, a pomáhá jim uvědomovat si, že občas je třeba vybočit ze zajetých kolejí – i pokud to znamená nutnost konfrontovat celé město tváří v tvář a ukázat mu, že doba se mění. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (57)

Trailer

Recenze (1 028)

lamps 

všechny recenze uživatele

Plné hodnocení nakonec o fous uteklo. The Help je film s velmi silným příběhem a s námětem, který hrál v historii Spojených států významnou a nepěknou roli, ale přesto si myslím, že se to dalo zpracovat ještě mnohem silněji a filmařsky nápaditěji, než jak nám předvedl Taylor. Ten snímek má přitom všechno, od brilantních herců počínaje přes Newmanovu harmonickou hudbu a skvělou výpravou konče, ale přesto je jaksi chudý a značnou část z těch 140 minut se jen tváří jako strhující lidské drama, než aby jím doopravdy byl. Připadalo mi trochu, jako kdyby režisér myslel při natáčení více na pány akademiky, než-li na obyčejné diváky, a jede podle pevně stanovených a v Hollywoodu velmi oblíbených osnov. Ale na druhou stranu mu to krásně funguje a v tandemu se všemi úžasnými herečkami je jeho snaha dojmout a zapůsobit vážným námětem téměř stoprocentně účinná, alespoň tedy já jsem se po pomalejším rozjezdu jeho vyprávění dokonale přizpůsobil a jak se všechny charaktery začaly krásně vybarvovat, byl jsem doma. Bohužel očekávané završení mě poněkud zklamalo a pod návalem klasického sentimentu a až moc naivního moralizování jsem jen nešťastně zasténal. I přes všechny chyby a slabší chvilky totiž bylo rozjeto na další nezapomenutelný snímek, který jen pohledem do tváře hlavní hrdinky dokáže rozbrečet i dřevorubce...Škoda. 4,5* ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Lepší telenovela, která prostřednictvím řady odlehčených epizod (ani jedna scéna nedává naplno zakusit, jak vážná situace na jihu byla) přiživuje mýtus o progresivní mladé generaci, jež ze Spojených států udělala v 60. letech lepší zemi. Příběh s velkým srdíčkem je napěchován v hermetické bublině zprostředkovávající uvězněným figurkám soudobý socio-politický kontext pouze televizí a rádiem. Film odmítá vzít na vědomí, co se dělo v reálném světě, stejně jako bílé paničky svým služebným odmítaly přiznat status plnoprávných lidských bytostí. V popírání existence fuj fuj věcí je ještě důslednější než podobně zjednodušená Precious, oproti které The Help pro jistotu nabízí sympatickou bílou hrdinku k identifikaci. Těší mne snaha natočit ženský film, byť melodramatický jen momenty, ne celkovou strukturou, a respektuji potřebu očistné podívané, jež ponižující porážku mění v hrdé vítězství, ale přijmout zploštění závažného historického tématu na skoro rodinnou zábavu s veškerou ideovou zvráceností koncentrovanou do jediné ultra-mrchy, mi přijde vrcholně konformistické. 55% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Baxt, Tanner ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Český název je diagnóza. Přesně tak, černobílý svět, až do té míry, že pokud by člověk chtěl rýpat, mohl by psát cosi o politické korektnosti přecházející do invertovaného rasismu: bělošky jsou hloupé, povrchní, neschopné citového i praktického života. Černé služebnictvo připomíná jakési super-ego, moudré, laskavé, hloubavé, rodičovské, zastávající všechny funkce, jež sociálně "nadřazeným" schází. Zajímavé je i to, kdo ve filmu není "rasistou" - vedle hlavní hrdinky jsou to postavy buď enormně blbé (Celie) nebo nemocné (stará Holbrooková), nebo absentující (muži, zřejmě... někteří). Je jasné, že to není tvůrčí záměr, že Tate Taylor sledoval bohulibé cíle, ale jak nás učí historie - černobílé světy občas mimoděk podvracejí sebe samotné, až přílišnou snahou po jednoznačnosti (viz můj oblíbený socrealismus). Černobílé světy si vyžadují i značně konzervativní formu, usedlé charaktery a velmi omezenou schopnost reflektovat problémy. Tenhle film nereflektuje podstatu rasismu, ale spíš zjednodušenou snahu současné "bílé" civilizace kultivovaně pojmenovat staré křivdy. Není pochyb o tom, že kdyby byl tento fenomén zjednodušitelný na úroveň, na jaké ho zobrazuje Taylorův film, byl by dávno vyřešený. Ale beru Černobílý svět takový, jaký je - v jádru příjemná, kultivovaně natočená pohádka o souboji dobra se zlem, opentlená něčím z brevíře mouder našich babiček a artritickým sentimentem. Díky epizodě s hovnem, snaze o trochu drsnější momenty a docela příjemnému tempu hodnotím o hvězdičku víc než usmrkanou sentimentální Havaj Děti moje. V jádru jde ale o zcela totožné typy filmů. Sestrojené k sebe-vykupitelskému dojetí a otupělému zapomnění. Kulturní symptom. ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Jednou to přijít muselo, a přišlo to s The Help. Prostě už mě unavují všechna ta jednoúčelová dramata, ždímající z diváků za pomocí slz herců a hrozitánsky dojemné hudby slané potoky. Tiché, rádobyvýmluvné a šokující scény, dojemné kamerové nálety... myslel jsem si, že to ještě nějaký rok zkousnu! Tento snímek zachraňuje poslední půlhodina, kdy znamenitě funguje zejména vtip a vážně myšlené dramatické vyústění, jinak je to vcelku průměrná story o dobrých a špatných lidech s několika působivými hereckými (Chastain, Howard!) výkony. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ženské drama, to je zásadní klíč pro pochopení tohoto vynikajícího filmu. Filmová adaptace slavného románu Černobílý svět, který napsala americká spisovatelka Kathryn Stockett a který se, stejně jako film, celý odehrává ve výsostném světě žen, kudy manželé jen procházejí nebo do něj jen letmo nahlížejí (ve filmu jsou vlastně jen dvě okrajové mužské postavy, které tu mají víc než jen ,,štěk"), ve světě kuchyní a salónků, v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách, kdy muži jsou mimo dům v práci, v uvnitř ,,hořícím Mississippi" a doutnajících 60. letech. Tak krásný film o tak strašných věcech. Není divu, že do tohoto světa nedoléhají mužská řešení ,,problémů" (a když už ano, tak jen v ozvěnách), tady se bojuje ženskými prostředky, Ku-klux-klan tu opravdu nehledejte. A tento ženský rastr ovlivnil i žánrové vymezení, vždyť film je víc než čistokrevné drama dobře maskované melodrama (které funguje především emočně), příběh s přemírou patosu, zvláště spjatý se silou psaného (a svobodně šířeného) slova, díky němuž vítězí dobro nad zlem, hlavními hrdiny (spíše tedy hrdinkami) jsou ryze černobílé postavy, což se ostatně ozývá i v českém distribučním názvu knihy i filmu. Dojemný děj pak ale rozhodně není laciný, stejně jako lacině nevyznívá celý snímek, i když samozřejmě z jiného (mužského?) úhlu pohledu se může jevit, že boj za lidská práva měl v USA trochu jiný průběh a nebyl zase až taková selanka, jak se může dle knihy a filmu zdát. I když konec je trochu hollywoodsky plytký, stejně tu před divákem zůstává velmi působivý a procítěný příběh o silných ženách, které dovedou svým specifickým způsobem měnit chod dějin a dopomoci konci (nejen) rasové nerovnosti... ()

Galerie (123)

Zajímavosti (23)

  • Mae Mobley hrály ve skutečnosti dvě holčičky, a to sestry Emma a Eleanor Henry. (Madluska)

Související novinky

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

01.01.2012

Žebříček nejlepších celovečerních filmů roku 2011 dle ČSFD.cz se v budoucnu bude měnit - obsahuje totiž filmy, které se teprve chystají do naší distribuce a budou časem hodnoceny více diváky, což… (více)

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

31.12.2011

Další filmový rok je za námi, a tak vám přinášíme přehled nejlepších filmů roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Jako vítězný snímek z tohoto… (více)

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

ČSFD.cz - 30 nejlepších filmů roku 2011

01.01.2011

Žebříček nejlepších celovečerních filmů roku 2011 dle ČSFD.cz se v budoucnu bude měnit - obsahuje totiž filmy, které se teprve chystají do naší distribuce a budou časem hodnoceny více diváky, což… (více)

Reklama

Reklama