Černobílý svět

Ano, je to přesně taková ta korektní, ušlechtilá oscarová sázka na jistotu, v níž se snad všechny černošské postavy svou lidskou (lidovou?) moudrostí vyrovnají největším filosofům všech dob, ale co nadělám, moc se mi to líbilo. Ve sto čtyřiceti šesti minutách má film spád, je zábavný, dobře zahrraný, zrežírovaný i napsaný. Příjemné pokoukání, ale na Oscarech asi budu stejně fandit někomu jinému. (02.12.2011)

Černobíle laskavé a trochu moc vlezlé ženské drama, které je místy až nemístně naivní (jsou zde pouze tři typy postav; bodrá osudem těžce zkoušená černoška obdařená selským rozumem, afektovaná xenofobní tupá běloška z vyšších vrstev a muži, které není vidět a když už ano, tak před problémy zásadně utíkají). Veze se to na neškodné slzopudné vlně a ne a ne zabrousit pod povrch... Pod ten se to podívá pouze v úvodní scéně a hned jde o jasně nejlepší moment filmu. (20.11.2011)

Skvělý film, jehož projekci jsem léta odkládal skrze jeho delší stopáž, avšak když už jsem se k jeho zhlédnut odhodlal, nelitoval jsem a začal jsem chápat, proč jej moji oblíbení uživatelé již od roku 2011 tak vysoko hodnotí. Příběhy, které nastavují zrcadlo lidské intoleranci, rasismu a předsudkům, přičemž umí být i emotivní, aniž by tlačily na pilu a násilně si vynucovaly potoky slz, mají můj obdiv, pozornost a zájem. V případě Černobílého světa potěší celé jeho pojetí, hudba, herecké výkony jak Emmy Stone, tak Violy Davis, Octavie Spencer, ale rovněž Jessica Chastain a Bryce Dallas Howard ve svých rolích potěší. Závěrečná scéna, jež není prosta emocí, mě již jen utvrdila v plném počtu hvězdiček. (18.02.2015)

60. léta, Mississippi, to byly časy: Afroameričané ještě byli negři, od otroků to dotáhli na služebnictvo a bílí zaměstnavatelé oplývali takovou laskavostí, že pro své služky a zahradníky nechávali stavět dokonce i speciální barevné záchody! V této osvícené době popisuje chůva a služka Aibileen životní příběh svůj i několika dalších žen. Ano, žen - homo sapiens s bimbasem totiž hrají v "The Help" zcela zanedbatelnou roli. Před lety jsem bývala velmi citlivé dítě, později slečna s vyvinutým sociálním cítěním: u každého filmu, ve kterém se ubližovalo minoritám, jsem se spravedlivě rozhořčila a bylo mi stydno za mou pleť pracovnice z vápenky. Ovšem osobně zažívaná česká multikultura v praxi postupně změnila můj postoj a momentálně je dost těžké dojmout mě osudy ubohých diskriminovaných menšin. Obvykle tato snaha o citové vydírání nejen vyjde naprázdno, ale rovnou drtivě narazí na zeď zvanou "nesnáším asociály a parazity!" Jsem teda docela překvapená, že "Černobílý svět" vytloukl z antipakážové mentální bariéry pár cihel a dokázal mé smýšlení udržet ve správné, politicky korektní rovině, tedy stranit ponižovaným černoškám a pro bělošky mít převážně pohrdání a odpor. Čekala jsem drtivější finále, méně cukrkandlové, více tragické, a místy by neškodilo zabrousit hlouběji pod povrch, také přiznat nějaká negativa nejen bělochům... přesto mi tenhle film udělal radost, koukalo se na něj vyloženě příjemně. "Eat - my - SHIT!" 75% (20.03.2012)

krásný film, zcela po zásluze několikrát nominovaný akademií, o tom, jak Lincoln přes všechnu svoji snahu nedokázal rasismus a otroctví vytlačit tak, aby přestalo existovat, dokonce po sto letech od těch tragických událostí, které otřásly celou Amerikou. Aneb perfektní příklad stoprocentně odvedené práce v sekci Film, který nám má něco říct, jak po herecké stránce, tak po stránce příběhové, která se sice skládá jenom z mnoha minizážitků otrokyň, ehm služek u rozmazlených a zcela normálnost postrádajících paniček mississippských, ale ty jsou tak umně svázány hlavní dějovou linkou, že to vůbec není chyba a dává nahlédnout do kuchyně (někdy doslova) amerického nejznámějšího zneužívání lidí v historii. U některých scén mrazí, u některých zase na řadu přichází vtip, ale je úžasné, jak si přes všechny ty problémy dokážou hrdinky udržet svou identitu, i za cenu vysokých ztrát. Již vzpomenutý herecký ansámbl je do jedné bez chyby, Emma Stone je jako obvykle naprosto okouzlující i když zase hraje tu svou klasickou roli - co na srdci, to na jazyku. Samotné černošky pak vyrážejí v některých případech dech. A líbilo se mi, že i když je strana bílých tentokrát rozhodně ne ta hodná, vždy se našli lepší lidé i mezi nimi. Bůh ale odpust těm, co se chovali jako Hilly a vymýšleli co jen mohli, aby ponížili a zničili lidi jako oni sami. Těžko pochopitelné, ale tyhle věci vždy byly, a není rozhodně jisté, že už nebudou. A nakonec snad jen: krásný film 5 :) (04.05.2012)