Carlos
Carlos - Der Schakal
Obsahy(2)
Carlos vypráví o životních osudech Ilicha Ramíreze Sáncheze, jenž byl po dvacet let nejhledanějším teroristou na světě. Mezi lety 1974, kdy se v Londýně pokusil zavraždit britského podnikatele, a 1994, kdy byl zatčen v Chartúmu, prožil několik životů pod mnoha pseudonymy a prošel si všemi spletitostmi mezinárodní politiky té doby. Kdo byl Carlos, jak se jeho propletené a mísící se identity propojují, kým byl, než se bezhlavě vrhl do svého nekonečného boje? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (58)
Carlose sráží televizní nafouklost, 330 minut neutáhne ani výtečný Ramirez (tedy, ona to spíš neutáhne postava Carlose). Po Veřejném Nepříteli další francouzská pecka, která stejně jako on dokáže zabavit a vyvolat svým stylem nostalgii po kriminálkách sedmdesátých let (i s typickým pocitem, že být vrah je vznešené, skvělé a člověk si u toho hodně zašuká), ale hloubky Baader Meinhof Komplex nedosahuje. ()
Ramírez je skvělý. Assayas si poradil se střídáním lokací jako kdysi naši tvůrci, letmý záběr na nové město, pro jistotu popisek a dál pokračujeme v interiéru. Malý televizní rozpočet z toho čiší. Ale díky němu nevidíme bortící se budovy, hromady mrtvol, jejich tělesných orgánů, ani tekutin. Vidíme salónního teroristu, který sice střílí celkem rád, ale nerad se svým obětem dívá do očí. Viděla jsem sestříhanou verzi ČT, která má značnou dynamiku, jen kvůli přemíře postav je někdy složitější se v ději orientovat. ()
Nebylo to vůbec špatné, zvlášť, když se jedná o televizní film. Nicméně z podobného soudku a ze stejného období mě víc zaujal Baader Meinhof Komplex. O tom, jaký Carlos byl nebo nebyl se dá spekulovat, stejně tak o jeho činech. Vše máme pouze z vyprávění nebo jsou to pouhé domněnky. Assayas tu Carlose ukazuje jak zbrklého, namachrovaného zabijáka, který je neustále peskován "nadřízenými". Jaká byla asi realita? ()
330 vyčerpávajúcich minút dejepisu. Nabitých akciou, od človeka, ktorý si postavil kariéru na vyhýbaní sa jej. A vôbec to nie je na škodu. Assayasa rozoznáte podľa množstva krásnych žien, voyerskej kamery a výborného (a rôznorodého) pesničkového soundtracku. A keď príde na útoky je skoro až dokumentárne reálny, žiadne vybuchujúce fontány, ani rýchle strihy. Skôr tiché guľky odzadu do hlavy. Celé je to veľmi civilné (nedivím sa zrovnaniu s Baader Meinhof Komplexom), neustále sa striedajú lokácie a občas ani nepostrehnete, že sledujete archívne zábery. Ramirez vo svojej roli vynikajúci. Z tých 5 a pol hodiny je jeho súkromiu venovaná možno štvrtina, všetko ostatné je politika, plánovanie útokov a samotné akcie. Keď niekomu prišla nudná už tá na polovičnú stopáž zostrihaná verzia, nech ide sledovať Michaela Baya. 90% ()
Scénář: Dan Franck, Olivier Assayas .. Obšírně znázorněný kus teroristického života, radovánek i smrtí na pozadí studené války. Ilich Ramírez Sánchez aneb Carlos je nám zde představen po dvě dekády, počínaje rokem 1973 až do zatčení, včetně klíčových momentů. Těch je skutečně mnoho, takže ten postupný nával jmen, míst a událostí může být místy hůře stravitelný. Ovšem představitel hlavní role je charismatický a přesvědčivý, stejně jako poctivě odvedená technická a především výpravná práce, která dodává poctivou atmosféru. ___ Zajímavý pohled na osobu Carlose, ovšem z úplně odlišného úhlu pohledu nabízí i tento snímek - Assignment. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (2)
- Režisér Olivier Assayas původně do seznamu doprovodných skladeb vložil písně skupiny The Feelies. Její členové ale protestovali proti jakémukoli spojování svých skladeb s terorismem. V důsledku toho bylo použito několik písní kapely Wire. (vangobseck)
Reklama