Carlos
Carlos - Der Schakal
Obsahy(2)
Carlos vypráví o životních osudech Ilicha Ramíreze Sáncheze, jenž byl po dvacet let nejhledanějším teroristou na světě. Mezi lety 1974, kdy se v Londýně pokusil zavraždit britského podnikatele, a 1994, kdy byl zatčen v Chartúmu, prožil několik životů pod mnoha pseudonymy a prošel si všemi spletitostmi mezinárodní politiky té doby. Kdo byl Carlos, jak se jeho propletené a mísící se identity propojují, kým byl, než se bezhlavě vrhl do svého nekonečného boje? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (58)
Nebylo to vůbec špatné, zvlášť, když se jedná o televizní film. Nicméně z podobného soudku a ze stejného období mě víc zaujal Baader Meinhof Komplex. O tom, jaký Carlos byl nebo nebyl se dá spekulovat, stejně tak o jeho činech. Vše máme pouze z vyprávění nebo jsou to pouhé domněnky. Assayas tu Carlose ukazuje jak zbrklého, namachrovaného zabijáka, který je neustále peskován "nadřízenými". Jaká byla asi realita? ()
Navzdory liposukci má Carlos pořád zhruba hodinu nadváhy. Nebo dvě hodiny podváhy, záleží, z jaké strany to vezmeme. Každopádně jako film příliš dobře nefunguje, protože popisuje až příliš dlouhý časový úsek za použití spartánské výpravy a ne zrovna citlivého střihu. Ramíréz je boží, ale hlavně způsobem, jakým pracuje se svým tělem. S psychikou je to horší a Assaysovo dílo to přibližuje Edelovu Baader Meinhof Kompexu. Což však není žádná výhra, protože proti štíhlému a mrštnému německému atletovi se tenhle otylý Venezuelan nemá šanci vyšvihnout nad průměr - ta "televiznost" mu bere kyslík. ()
Dějepisně celkem přehledné, ale asi by to chtělo třikrát větší rozpočet , aby to nebylo tak zkratkovité ( rozpočet byl dost velký na to, aby byla dobová atmosféra ok, ale na akci už asi moc nebylo.) Místama nudné a místy to vypadalo, že terorismus je hodně velká párty se spoustou hezkých holek ikdyž trochu levičácky trhlých. Koneckonců tady teroristi ukazovali své penisy víc než v amerických erotických filmech. Bylo to poučné, ale moc dlouhé. Nejlepší asi na tom bylo, že jakmile padla železná opona, tak tihle levičácký hovada byli ze dne na den jako na jiný planetě, kde není pro ně ani místo k dýchání. ()
Carlose sráží televizní nafouklost, 330 minut neutáhne ani výtečný Ramirez (tedy, ona to spíš neutáhne postava Carlose). Po Veřejném Nepříteli další francouzská pecka, která stejně jako on dokáže zabavit a vyvolat svým stylem nostalgii po kriminálkách sedmdesátých let (i s typickým pocitem, že být vrah je vznešené, skvělé a člověk si u toho hodně zašuká), ale hloubky Baader Meinhof Komplex nedosahuje. ()
Natočeno je to vcelku slušně, ale je to příliš dlouhé. Někdy se zachází až do přílišného detailu, přitom z filmu vyplývá, že Carlos nebyl žádná velká persona. V dnešních očích to byl spíše amatér. Z toho důvodu mu věnovat celý dlouhý film je trochu divné. Každopádně reáli zachyceny vjerně včetně dobové atmosféry. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (2)
- Režisér Olivier Assayas původně do seznamu doprovodných skladeb vložil písně skupiny The Feelies. Její členové ale protestovali proti jakémukoli spojování svých skladeb s terorismem. V důsledku toho bylo použito několik písní kapely Wire. (vangobseck)
Reklama