Válečný kůň

Škoda, že Spileberg nenatočil tenhle film třeba před 10 – 15 lety, kdy byl ještě na vrcholu sil a chrlil jeden bravurní snímek za druhým. Válečný kůň postrádá eleganci a lehkost je starší tvroby. Nejsou zde ani jedinečné a nezapomenutelné scény, jichž dokázal díky své invenci nadělit větu filmu tolik, jako málokterý jiný. Válečný kůn je vlastně velice obyčejný. Zvláštní je i scénář, protože na to že má být hlavní hrdina kůň, je až moc prostoru věnováno všem lidem které potká. Film se mi tak zdál rozkouskovaný, nelineární a vůbec příběh možná dobrá látka pro knihu, méně však pro film. Dost mi nesedl ani Albert v podání Jeremy Irvina, ve Spielbergových filmech jsem zvyklý na zdatnější herce. No a hudba Johna Willamse je stejně obyčejná jako zbytek filmu. Pár záblesků filmového génia zde je, ale jsou rozmělněny tuctovostí. Rohodně však oceňuju práci s koňmi, protože ti když byli na scéně, okamžitě jsem zapomněl na všechny neduhy a kochal jsem se. (13.02.2012)

vobec mi nevadilo, ze film obcas zachadza az do neuveritelne infantilnych vod (scena s agresivnou husou :D), ba priam naopak, rodinnost tohto snimku dokresluje celkovu atmosferu podmaniveho anglickeho vidieka a neskor tragickych rokov 1.svetovej vojny. Stopaz je mozno trochu prepalena, ale ked film uvidite podruhykrat, ak ho uvidite, pochopite, ze kazdy jeden zaber, kazda jedna scena ma svoje miesto. Aj napriek tomu, ze to uz nie je stary dobry Steven, ktory z vas dokazal vymackat emocie na posedenie, je to stale kus kvalitnej filmarciny, ktora ma svoje cestne miesto v dejinach kinematografie. Nuz, a scena, kedy anglicki a nemecki vojaci v zemi nikoho objavia Joeyho je vskutku nieco uchvatne. Dokazala ma rozosmiat, nahnevat i rozplakat zaroven. And that counts, right? (12.01.2012)

Zobrazení člověkem způsobených útrap zvířete vybízí označit Válečného koně za příbuzného Bressonova Baltazara, štafetová vyprávěcí struktura zase připomíná Jancsóovy Hvězdy na čepicích. Uvědomuji si, že jde o příměry divoké, jimž bych měl včas přitáhnout uzdu, přesto nejnovější Spielbergův film považuji nejen za návrat k vypravěčské tradici klasického Hollywoodu Victora Fleminga a Johna Forda (k westernům odkazuje rozvíjení tématu tradice vs. modernita i útok kavalerie na německý tábor, připomínající útoky indiánů), ale (paradoxně) také za pozoruhodný narativní experiment. Zápletka zprvu vypadá prostě a představoval jsem si, s jakou lehkostí ji scenárista „prodával“ producentovi (je tam kůň, je tam kluk, je tam válka), jenže otevření brány oddělující malý svět rodinných sporů od velkého světa války přináší nečekané oživení. Tušený hlavní hrdina je upozaděn a film atypicky přebírá hledisko koně, na co jsme ovšem dopředu nenásilně připravováni akcentováním ostatních zvířat. Otcovsko-synovské drama na pozadí třídního konfliktu se mění v drama vlastenecké, to posléze ve válečný příběh o přátelství a chybět nebude ani odlehčující komediální epizoda. Všechny navenek stylisticky nesourodé děje spojují dvě slova obsažená v názvu, válka a kůň. Film ale válku neukazuje s hyperrealismem Vojína Ryana, představuje nám naopak její přiznaně zkreslenou, skoro dětsky naivistickou verzi (kýčovitá obloha jako ze starých technicolorových melodramat). Před smrtí jsem dopředu varováni významnými záběry, bolestivé scény (poprava) Spielberg zjemňuje mistrnými, byť v jeho režii jaksi samozřejmými vizuálními i zvukovými zkratkami a bitevní scény jsou snímány převážně v celcích, nikoliv v detailech, jež by toho odhalily více. Kritice není podrobována přímo myšlenka války (jako snad v žádném americkém filmu), kterou film předkládá jako nevyhnutelnost. Krvavý celosvětový konflikt slouží k vyhrocení dojemného vyprávění do humanistických extrémů (vyprošťování koně by vydalo na dva absurdní skeče). Nelidskost války Spielberg nepokrytě využívá k odhalení lidskosti hrdinů. Válečný kůň v zásadě tvrdí „život je boj, ale vy ho vyhrajete“. Dnes, kdy pomalu i mnohé hollywoodské filmy váhají a pochybují, jistě úsměvný názor, ale Spielberg jej stále dokáže prezentovat s velkolepostí, díky které budete mít v oddalovaném závěru (znovu-nastolování rovnovážného stavu po předchozích otřesech jako obvykle chvíli trvá) vítězný pocit. Pokud se necháte. 75% Zajímavé komentáře: Lavran, Vančura (23.02.2012)

Půjdu proti proudu, ale můj problém s Válečným koněm není, že by to byl "hollywoodský barvotiskový spielbergovský doják", ale že takový ve výsledku vůbec není. On takový chce být; popravdě až moc; je tak i natočen, ale v jádru mu chybí základ všech těchto filmů - emoce. Tady je to pouto Alberta a Joeyho tak odfláknuté; a tak rozmělněné v minipříbězích na jedno brdo; že mi nakonec byli úplně ukradení oba dva a spolu s nimi i celý film. Ten ostatně měl být buďto mnohem kratší (a jen o těch dvou) či to měla být regulérní minisérie, kde co epizoda to pořádně rozpracovaná jedna ta zdejší desetiminutová anabáze. (15.01.2012)

Chápem, že nie každý má chuť na trochu gýčovo-rozprávkový pohľad od Spielberga, ale Verbalov odpad aj tu rozpútal malé preteky o to , kto každý ukáže, že to Spielbergovi spočíta. Zamyslime sa...ODPAD??? Pozrite si rebríček najhorších filmov a ruku na srdce, patrí tam aj tento film? Trochu objektivity. Pochopím tri, dva, možno aj tú jednu posratú hviezdu, ale odpad nie. Je to možno zaujímavý spôsob ako upútať pozornosť. "Aha-aha...ten verbal im to ukázal, tak ja si ho pridám do topky." A ide mu. Imidž prísne hodnotiaceho užívateľa mu mnohí žerú...............Teraz k filmu. Od začiatku som vedel, že to bude film pre mňa. Samozrejme nie je bez chýb, ale kone milujem a drámy i vojnové filmy rovnako tak. Iste, často to snímanie idylickej krajinky a nasvietenie pôsobí dosť gýčovo, ale ja som si užíval hlavne to blato a špinu v zákopoch a príbeh koňa, ktorý blúdi frontou. Za najlepšiu scénu považujem útek koňa cez frontu, zamotanie sa do ostnatého drôtu a jeho vyslobodzovanie dvoma nepriateľskými vojakmi. Každý prišiel z inej strany, ale problémy majú rovnaké. Spielberg neidealizuje, nevyzdvihuje ani neočierňuje žiadnu z nepriateľských strán. Vojna je rovnako krutá a nepríjemná pre obidve strany. Spielberg o filme hovorí: "Je to rozprávka" a ja ju takto beriem. 90%. (24.06.2012)