Red Dog - psí legenda

Film, který se tváří nenápadně, ale zároveň toho tolik říká. Líbilo se mi to moc, mělo to správnou atmosféru, vtipné chvilky, nápaditý scénář, Josh Lucas byl skvělý a Red Dog taky. Jakmile je to film o psovi, člověk ví, že to bude dojemný, jako když krájíte cibuli, takže tady to nebylo jinak, aspoň pro mě ne. Hezký příběh s úžasnou symbolikou, přátelstvím, láskou a hlavně s dobrým koncem. To, že je film natočen podle skutečné události tomu vlastně ještě přidává. Délka filmu byla tak akorát, nic se nenatahovalo a ze mě to teda emoce ždímalo. Friends forever. You are home now... (15.11.2013)

Red Dog je snímek, který je zajímavý svým způsobem vyprávění - prolínání současnosti a minulosti. Příběh psa, který pro komunitu australského Dampieru znamenal víc než mnozí lidé, je místy úsměvný, dramatický a s blížícím se závěrem i dojemný. Proti Hačikovi není takovou ždímačkou slzných kanálků, ovšem na úroveň snímku Marley a já se s přehledem dostane, v mnohém jej možná i předčí. Už během sledování nezbývá nic, než smeknout klobouk před tím, jak psi dokáží hrát. :) Jeden psí pohled vydá za řadu lidských slov a vět. Chtěl jsem hodnotit 4*, ovšem za závěr a finální titulkový epilog musím hodnocení zvednout a zaokrouhlit na plný počet....Tak přece ho našel... (22.04.2012)

Australský Hačikó. Tentokráte méně dojemnější, i když místama bylo těžké se udržet, ale zase více svěžejší a vtipnější. Je to prostě správný doják, u kterého se určitě zasmějete a do příběhu, který je vám vyprávěn se zažerete a už vás nepustí. Postavy si postupně oblíbíte a samozřejmě i Koka (Red Doga), kterého byste nejraději chtěli mít doma. (09.09.2012)

Už u mačkání první slzy si člověk uvědomí, že sleduje o stupeň kvalitnější emocionální masírku, než je většina ostatních podobných zvířecích příběhů. Může za to neokoukané prostředí australského severozápadu, syrovost děje s minimem kýčovitých prvků a především perfektně vykreslená povaha hlavní zvířecí postavy. Takovéto zobrazení charakterových vlastností se leckterým režisérům nepodaří ani u lidí, natož u zvířat. A propos: Možná to je v Austrálii běžné, ale o sebevraždě spáchané tak, že se nechá dotyčný sežrat od žraloka, jsem ještě neslyšel, nebudu více prozrazovat, pro mě to byla nejdojemnější scéna celého filmu. (19.11.2012)

Ve finále mě docela překvapilo zjištění, že je film inspirován skutečnými událostmi resp. spíše australskou legendou. Ze začátku jsem si ale nemohl zvyknout na postavy a buranský styl humoru, ale jakmile se zvážní, začne to fungovat o mnoho lépe. Koko je sympaťák a hraje tak dobře, jak to jeho psí povaha a režisérský um dovolí, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že jsem za ty roky viděl hodně podobných psích filmů a drtivá většina z nich měl dostala o poznání více. (22.08.2021)