Letter from an Unknown Woman
Režie:
Max OphülsScénář:
Howard KochKamera:
Franz PlanerHudba:
Daniele AmfitheatrofHrají:
Joan Fontaine, Louis Jourdan, Mady Christians, Marcel Journet, Art Smith, Carol Yorke, Howard Freeman, Erskine Sanford, Irene Seidner, William H. O'Brien (více)Obsahy(1)
Dopis neznámé je nejlepší z Ophülsových amerických snímků a jeden z nejvýznamnějších filmů, které v USA ve druhé polovině 40. let vznikly. Ve své době byl však vinou nesprávně zacílené reklamy recipován jako „ženský film“, což mu uškodilo kriticky a ve výsledku i komerčně. Ophüls v retrospektivách vypráví příběh lásky, která nikdy neexistovala. Stefan Brand je klavírní virtuos a miláček žen, jenž své nadání pohřbí v povrchním bohémství a jehož svůdnické úspěchy nemohou zastřít neschopnost milovat. Teprve dopis, který dal filmu název, odhalí prošedivělému elegánovi vše obětující lásku, s níž se osudově minul. Režisér se se svým mužským hrdinou v nemalé míře identifikoval a dodal filmu sebekriticky autobiografický nádech, jaký v předloze Stefana Zweiga nenajdeme. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
Dopis od neznámého muže: Má drahá Joan Fontainová, miluji tě od té doby, kdy jsem tě spatřil jako nedochůdče v Hitchcockově Rebecce. V té době jsem si stále ještě myslel, že ta věc v trenýrkách je pouze na čúrání, což dokládá, že má láska je zcela ryzí a čistá. Ani netušíš jak bezmezně trpím, když tě na plátně objímají ti uhlazení všiváci, kteří jsou mnohem hezčí a démoničtější než já. Tvůj neznámý cinefilní ctitel ()
Hollywoodsky romantický opus a predsa má tak ďaleko od hollywoodskeho žánrového rukopisu. Max Ophüls vložil do látky nesporný vklad európskeho silného vizuálu s všadeprítomnou silnou drobnokresbou hlavných postáv. Film je kvalitný nielen výberom hercov ale i po technickej stránke. Jedna z určite najlepších romantických drám, ktoré boli natočené. ()
Nádherný příběh o tom, jak je snadné zastoupit lásku něčím jiným. Naše paměť je svinstvo a hraje si s námi, ale to jen proto, že mi sami ani nechceme, abychom si všechno pamatovali. A tak dokážeme zapomenout i na to důležité. Celkem snadno, což tenhle film ukazuje s neskutečnou laskavostí. Láska je něco, co se nedá snadno zlomit, něco, co nedokážeme popsat, ale co tu je. Tohle je krásné poselství a v krásném podání. ()
Dopis neznámej je mimoriadne precítená melodráma rozhrania 19 a 20-teho storočia, v ktorom púta na vzťah rozdielnych tried a ktorá neprekvapujúco ani nevedie k šťastnému koncu. Prostredníctvom listu (ako nosného rozprávača) sa oddáva repetitívnemu popisu emócií, nálad a optiky zaľúbenej Lisy (Joan Fontaine), ktorá časom prišla o všetky ilúzie o svojom vysnenom mužovi a jej príbeh je tak perfektnou časopriestorovou konšteláciou údelom trpiacej a túžbami nenaplnenej mladej ženy. Od načúvajúcich nôt susedovho klavíra, po následnom stretnutí splnených snov až po zaťažkávajúcom prekonávaní samoty a nemohúcnosti. Atmosférou tento Ophülsov vyvážený snímok pripomína Jezebel a intenzitou dýcha na chrbát Carného Deťom raja. A povzbudil do opätovného zhliadnutia, niekedy, po rokoch... ()
Miluji Joan Fontaineovou a tohle je jeden z nejkrásnějších a zároveň, nejsmutnějších filmů, který jsem kdy viděl a ještě mnohokráte uvidím. Rozhodně doporučuji shlédnout, nebo ještě lépe si sehnat, tu vyčištěnou verzi, které tím pádem už nic nechybí k naprosté dokonalosti, absolutně nic. I když (jako v př.Jany Eyrové 1943), je i tento klenot příliš bolestivě krátký. Dlužno též podotknout, že tento film byl v r.1992 vybrán pro zachování v Národním Filmovém Registru za intervence Kongresové knihovny, jako - kulturně, historicky a esteticky významný. ()
Reklama