Tady to musí být

Paolo Sorrentino to má v malíku. S obrazem, kompozicí a náladami kouzlí, k tomu se Sean Penn ždíme na maximum (kéž by And the Oscar goes to...) a film je rozhodně potěšení sledovat. Kamera je v neustálém pohybu, záběrování rozmanité a navíc s perfektním hudebním výběrem. Trochu vázne v rovině scénáře, kdy různé vrstvy občas moc nesedí na sobě a přesah taktéž. Ale dialogy a většina audiovizuálních momentů nemá pocitově chybu. Cool trip. 75%. (01.04.2012)

Vyžilý, životem unavený ex-muzikant na stopě skoro stoletého nacistického zločince, aneb filmový elegán Sorrentino se pevně opřel o podmanivý audiovizuál a nabídl úsměvnou nití protkané road-movie, které své základy položilo na ironii námětu. Způsob, jakým Cheyenne zastavil své pomalé umírání na nudu zaměnitelnou s depresí, měl svůj smysl, stejně jako vývoj jeho postavy, která rozhodně není tak nebystrá, jak se zpočátku jevila.. Nutno dodat, že Sean Penn ala Robert Smith z The Cure (čti postavička z Burtonova filmu, v jejíž vlasech dekády hnízdí snovačovité ptactvo) vystřihl svůj part za tónů Arvo Pärta s nebývalou citlivostí a noblesou. „I'm not trying to find myself. I'm in New Mexico, not India..“ (17.05.2018)

"There are many ways of dying, the worst of them is to continue living.." Fenomenální Penn v nejbizarnější roli za poslední dobu. Znamenitá, s citem podávaná zvuková složka, se prolíná s ironickým humorem a sem tam i nějakým tím "životním moudrem". This Must Be the Place je zkrátka výborná roadmovie, která by Vám určitě neměla uniknout - 90%. (04.04.2012)

Přestárlý rocker Cheyenne se vydává napříč Amerikou lovit ztraceného nacisty z Osvětimi. Paolo Sorrentino servíruje divákům působivý a značně originální příběh, v osobitém podání. Místy sice zavání až přílišnou absurditou a s postavou Seana Penna se poměrně těžko z počátku sympatizuje, ovšem v momentě kdy se tak stane, vás Tady to musí být strhne a nepustí. O skvělé hudbě a perfektním budování atmosféry snad ani nemluvě. [75%] (24.04.2012)

Gotická Amelie z Montmartru. Sean Penn síce vyzerá fenomenálne, ale doteraz som sa nerozhodol, či jeho herecký výkon bol skvelý alebo otrasný. Cheyenne je vizuálne jednoznačne inšpirovaný Robertom Smithom no jeho čudné pohyby a reč sú niekde medzi Michaelom Jacksonom a sfetovaným Stevom Strangeom. Napriek tomu, že ide o originálnu (a vzhľadom na nazi tému) relatívne zábavnú road movie, oveľa zaujímavejšia je prvá časť v Anglicku, ktorá je o Cheyennovi, kým zvyšok je o jeho konflikte so svetom. A zďaleka najlepšou scénou je dialóg s Davidom Byrneom. (31.07.2018)