Tady to musí být

Slušná kamera, skvělý výběr hudby, ale jinak mi to moc nedalo. Celý film je hlavně o životní situaci Cheyenne, která se sice v průběhu filmu vyvíjí relativně chytře, ale její (očekávatelný) závěr podá bez vysvětlení, proč k němu došlo. Podobně odbytě působí i vyvrcholení pomsty. Navíc k Cheyenne jsem prostě sympatie najít nedokázal a celou dobu mi lezl na nervy. Zazní zde několik zajímavých myšlenek, jiné - podle mě - chytré víc, jiné chytré míň. A pak je zde ještě pár menších dějů, jejichž uzavření je podobně nedostatečné, jako vlastně celý film. Své diváky si to najde a rozhodně se nejedná o špatný film, navíc má dobře vymyšlené postavy a zejména tu hlavní - tudíž žánr psychologický si to právoplatně zaslouží. Akorát mi to připadalo slabé, bez silného momentu, neskutečně chladné a kvůli tomu všemu ve mě Tady to musí být vůbec nic nezanechalo. I přes všechny klady. Slabé 3* (05.09.2020)

Film je velice zjednodušeně road movie o dospívání hlavního hrdiny a vyrovnávání s otcem. Cheyenne se v příběhu vyrovná sám se sebou a může k podobnému efektu pomoci i divákovi. Je jen velká škoda, že ačkoli dokazuje, že první pohled může být často mylný, právě u filmu se mýlit nemůžete. Vidíte šílený zjev Seana Penna, sledujete první minuty snímku a už je vám jasné, jak všechno skončí. (30.05.2012)

Ujeté abstraktní pojednání o bilancování rodinných vztahů, které jednoho dne dohoní každého - dokonce i zásadového rockera, který zamrznul v letech své největší slávy, oproštěn jen od smrtonosných zlozvyků své branže, nikoli však image. Mlčky, nebo s pisklavým smíchem naslouchá všem, kdo mají potřebu se svěřit a na oplátku utrousí upřímně a přemýšlivě něco málo ze svého pohledu na svět. Stereotyp všedních dní, narušený smrtí otce, vyvolá zpětný pohled na jejich vztah a náhlou potřebu dokončit celoživotní pátrání po jednom z mála žijících, kteří nesli spoluzodpovědnost za vytetovaná čísla na levých předloktích. Nezatížen zaslepenou pomstychtivostí a nenávistí kráčí vstříc vlastnímu zmoudření, aby na konci své cesty konečně dospěl a zapálil si svou první cigaretu... Neobvyklé zpracování tématu mělo za následek i moje neobvyklé posuzování - po prvotních rozpacích, kdy jsem tipovala Todda Haynese na režisérské židli, jsem si přestala klást zbytečné otázky a prostě se jen dívala - a nebylo to zlý. (24.04.2012)

Rozhodně zvláštní film se skvělým Seanem Pennem (ten jeho tichej pomalej hlas mě dostával). Pro mě je to teda jeden z případů, kdy road movie směřuje k předem jasnýmu cíli s jasnými zastávkami - a to mě moc neba. Pár mouder pronesených (většinou) Cheynnem se mi líbilo ("Je mnoho cest, jak umřít. Nejhorší z nich je pokračovat v přežívání."), několik myšlenek je opravdu dobrých. Chybí mi ale propracovanější dějová linka. Tenhle film neni až tak o ději, ale o myšlence, a to mě trochu zklamalo. Hudba se povedla a Frances McDormand byla výborná. (03.06.2012)

Pomalé, rozjímavé tempo může netrpělivého konzumenta nudit, ale dokoukat to stojí ,,kurva" za to ! Sean Penn to rozjel v plné parádě a prošpikoval svými přesnými a vesměs vtipnými glosami celý film. Bavilo mě na tom i to, jak ,,mate tělem" své okolí. V této ochranné slupce se schovává velmi inteligentní, čestný a vnímavý člověk. Jedna z výborných hlášek tohoto filmu na závěr: ,, Aniž si to uvědomíme, přejdeme od MŮJ ŽIVOT BUDE TAKOVEJ, do věku kdy říkáme TO JE ŽIVOT". (02.11.2013)