Den před krizí

Konečně snímek o důsledcích a vzniků celosvětové ekonomické krize, který pochopí i naprostý lajk mezi které určitě patřím. Filmy z prostředí Wall streetu a bankéřů mám hodně rád a Margin Call patří mezi asi nejlepší jaký byl z tohodle prostředí natočen. Herecké výkony jsou skvělé jak od hlavních představitelů tak od vedlejších. Navíc celý film skvělé podkresluje parádní hudba. (07.11.2011)

Kvalitná konverzačka s výborným hercami. J.C.Chandor nezaťažuje diváka nudnými (Company Men), ani naivnými (Wall Street 2) scénami zo života maklérov a špičkových manažerov, iba ukazuje ich prácu takú, aká je, a dotýka sa pritom podstaty krízy oveľa výraznejšie. Margin Call by si zaslúžil podtitul druhého Wall Street: “Money Never Sleeps.” Určite viac, ako Stoneova atrapa jedničky. (26.06.2012)

Když Lehmanovic bráchové namixují děsně výhodné investiční balíčky, ve kterých se za bukem schovávají přehřáté hypotéky, jež byly přiklepnuty kdejaké socce a bezdomovci, co toužil mít svých stopadesát čtverečních metrů na předměstí a splácet se chystal vracením prázdných flašek, je z toho cítit nějaká židovina. Ale co. Ti volové vědí kupodivu hovno o tom, co je volatilita, a když to náhodou půjde do hajzlu, vždycky se najde nějaký debil, co to koupí, místo třista mega vyděláme dvě stě, což na pohodlný důchod na Kajmanech snad vystačí. A přinejhorším jim tam ten černoušek nalije pár miliard z daní těch, co jim pozabavuje baráky, aby se mu nezhroutil chozrasčot. Docela milý Teufelkreis. Spekulativní, parazitičtí zmrdi, co se pakujou přesouváním virtuálních peněz budou nadále v bavlnce a plebs může klidně pár let žrát omítku. Jo, jo, velcí kluci a ty jejich zábavné hry! Místo, aby druhý den viseli na kandelábrech, vysmahnou si ze státních podpor macaté bonusy a Dolce vita může pokračovat v nejhorším případě na nějakém roztomilém karibském ostrůvku. A vy ostatní hlavně dál plaťte daně, idioti!! (31.10.2011)

Už T.Baťa dobře věděl, že příčinou finanční krize je morální bída a všichni můžeme vidět, že nám ta četnost hospodářských úpadků začíná houstnout.. Přiměřeně chladné, precizně zahrané, detaily z osobního života zbytečně rozptylující (ale vždyť já věřím, že investiční bankéř může mít city). Takový věcný prequel Killing Them Softly a Cronenbergova Cosmopolis, v němž Vulkánec doplní vzorec a jedno mejdlo končí. Netřeba však věšet hlavu, další brzo začíná.. Od Chandora nikterak odsuzující focus na žebřík světa finančnictví a jeho dva zvláštní paradoxy: 1.) s čím nižší příčky spadnete, tím více to bolí, 2.) od určité příčky už nefunguje gravitace, protože máte na to, abyste si ji zaplatili.. Potěšilo ta nejistota, jestli je to zlá můra, či probuzení ze snu a taky že nikdo napříč hierarchií neskrýval, že motiv vlastních peněz je až prvořadý. Nebyli bychom jiní. Jenže bez ohledu na to, jak muzika vyhrává, není čas jít projektovat mosty? (29.05.2014)

Okrem Spaceyho psa a Bettanyho výpočtu, na čo utráca prachy, osobných línií precízne zbavená, no pritom dostatočne prežitá finančnícka dráma. Zdanlivo sa všetko deje v pohodičke, nikto príliš nezvyšuje hlas, ale vnútorným napätím to len tak srší. Herci samozrejme bez chyby, najlepšie je Kevinovo vychutnané: "What?" (09.12.2011)