Imaginární lásky

Netradicni zobrazeni lasky, posedlosti, falesnych nadeji a zklamani (to vse zahalene v oblaku cigaretoveho koure :)). Konec me pobavil, nekdo se holt nikdy nepouci :). Fantasticka kamera a hudba. Mladicky Xavier Dolan to nejen mistrovsky napsal a zreziroval, ale i zahral. Nejvic se mi libily podbarvene postelove sceny a zpomalene zabery. Xaviere, jen tak dal! Jedine, co mi trochu vadilo, byly vypravene vztahove peripetie... vubec se tam nehodily a v postate byly strasne nudne, ale to na celkovem vysledku nemuze nic zmenit. Uz se tesim na dalsi film.... (07.07.2011)

Je mu 21 let a natočil, napsal a sehrál film o lásce. Prvotní poťouchlé úšklebky, co může takový cucák vědět o filmu a vážných tématech, se mění v naprosté okouzlení. „Imaginární lásky“ jsou vymazlenou záležitostí, ať už svým popartovým vizuálem či skvěle odposlechnutými dialogy. Generační výpověď o soudobých podobách lásky ubíhá v moderním rytmu, ironizuje sama sebe a pracuje s promyšleným a chytlavým jazykem barev i hudebních motivů. Náročný a přitom nesmírně otevřený film, který narozdíl od pseudo-šokujících výpovědí o moderní zhýralosti jde až na dřeň. Bez jakékoli kontroverze a mladické snahy pobouřit. Na to, že už jsem přeci jen generačně jinde, mě to zasáhlo až obdivuhodně. (12.07.2010)

Filmová výzva 2018 - Kanada. Vstoupil jsem do druhé třetiny moji mezinárodní výzvy a po sérii průměrných a nezajímavých snímků jsem si pustil tuhle intelektuální a uměleckou nádheru, jež musí potěšit každou frankofonní duši, k nimž se hrdě hlásím. Ve jednadvaceti letech většina lidí neví, co se sebou, se svým životem a kam směřovat a Xavier Dolan přitom natočil po obsahové i formální stránce dokonalý film, jemuž přidává na kouzlu bezchybně zvolená hudební složka - budu si nyní asi pořád pouštět Isabelle Pierre. Mám jen slova obdivu a chvály, jak mladý člověk dokáže napsat a natočit příběh o silných pocitech, které dokáží člověka i jeho vztahy srazit až zničit. Melancholie, výtečné dialogy, krásné záběry, mraky cigaret a jedinečná atmosféra. Bravo! (17.02.2018)

Xavier Dolan mě dostává podruhé, po výjimečném Laurence Anyways, mě odrovnává svým citem jak za kamerou, tak před ní. Vztahy jsou tak dospělé, až v jeho letech jde o neuvěřitelnou záležitost. Výborná kamera dotýkající se zpomalených záběrů Kar-wai Wonga, nádherný hudební doprovod, scéna over the top! (02.02.2016)

Slibuji, že až budu hodnotit příští Xavierův film nebudu zaslepený nenávistí, nebudu zaujatý vůči lidem, kteří si s člověkem hrají, a pak je odstrčí do kouta, kde to páchne vinou a slzoproudem. Nebudu zohavený bolestí a nechutí, protože (a tady souhlasím s jednou z postav) člověk, kterého máte na piedestalu má vždycky pravdu. A tam je ta černá díra. Trpkost. Myslel jsem si, že kostlivec zůstane ve skříni. Nikoli. Vylezl, bodnul mě do rány a řekl: "Už nikdy víc!" (07.12.2010)