České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

Cimrmanovsky svižný průřez historií... O popularitě Cimrmanů svědčí, že na jejich představení je jednodušší zajet z Prahy do stánku kultury v Jihlavě. Naštěstí se dá v den předprodeje vystát fronta, takže i poslední hru České nebe jsem viděl v jihlavském DKO. Že titul hry poslouží i jako titulek do novin, to mě nenapadlo... Vedle těch velikánů J.A.Komenského, praotce Čecha, svatého Václava, Jana Husa, Babičky, K.H.Borovského, M. Tyrše a J.V.Radeckého mezi "elitu" patří i Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák... (04.08.2010)

Africe jsem dal čtyři hvězdy, České nebe je o polovinu jedné slabší. S radostí sice říkám, že pánům Cimrmanovcům to pořád ještě jde (v jednom případě šlo), ovšem zároveň jim i dost chybí. Seminář je možná až příliš poučný, ale fakta i "fakta" nám badatelé předkládají poutavou formou (moje nejoblíbenější je "Generál Laudon jel v noci skrz vesnici... Ve své bílé čepici...") a chovají se příjemně umírněně. Hra pak má až mystický nádech a nutno říct, že mistr Cimrman v ní rozechvěl vlastenecké struny opravdu dobře. Škoda laciných vtipů (Bedřich Podmáslí, Stanislav Krychle Neumann) a hluchých (nebo spíše nahluchlých) míst, z nichž většinu má na svědomí Praotec Čech. Pocit dokonalosti se na rozdíl od Záskoku, Lijavce nebo Vyšetřování ztráty třídní knihy prostě nedostavil. Stejně to je ale důstojné zakončení.__P.S. Chválím všechny, kteří spolupracovali na vydání DVD. Dvě verze hry jsou opravdu luxus a bonusový Záskok v Národním divadle mě neskutečně potěšil. (15.12.2010)

Další parádní Cimrmanovská hra, která je zároveň i poslední. Opět se tam toho zas tolik neděje, ale je to tak skvostně napsané a zahrané, že to vůbec nevadí. Částečně je to taková oslava češství a samozřejmě nechybí série trefných a nezapomenutelných hlášek. Viděl jsem verzi se Smoljakem a Čepelkou (což je sice škoda, ale ta svěrákovská se naštěstí dá sehnat), ale to mi na krásném zážitku nijak neubralo. Seminář, ačkoliv jako vždy zajímavý a skvostě odreferovaný, byl sice tentokrát o něco slabší, ale samotná hra to vynahradila. Skvělé dialogy a zejména postavy praotce Čecha a Husa jsou nezapomenutelné (Copak nemáme žádné nehořlavé úsloví?). Celá hra jako vždy rychle uteče a jako vždy z ní jde krásná atmosféra, takže já si nemůžu stěžovat, moje láska k Cimrmanovi a obdiv k hercům stále roste. Upřímně doufám, že tyto geniální, mistrovské hry zůstanou uchovány i dalším generacím, protože jak o sobě Cimrman sám říká, vyniká ve všem. Pět hvězd je opět velmi nedostačujících. 100%. - Z toho mi naskakuje husí kůže. - A jaká jiná by tobě měla naskakovat, mistře Jene? (23.04.2016)

Ten nejkrásnější humor, který kdy v dějinách vůbec vznikl a my máme tu čest se k němu kdykoli s předběžným úsměvem na tváři a poklidem v srdci s radostí vracet. Nenahraditelné hlášky, které jemnými kroky drsně zadupávají do země jakékoli rádoby vtipné americké komedie, i ty pro mě vzácné, jako například Bláznivá střela. Odsud, z děl dvojice českých géniů, si odnáším ten nejčistší zážitek, plný zábavy, mouder i všeobecného ponaučení. Bohužel ten, kdo je nevzdělaný ohledně našich dějin či literatury, tomuto humoru ovšem nikdy neporozumí. Jeho životní chyba, zde lze přímo vrazit větu 'Neví, oč přichází'! (05.09.2017)

Sice ještě stále výborná cimrmanovská zábava, ale už s poněkud hořkým nádechem, který mu dává nejen postupné „odcházení“ jeho opor do „českého nebe“, ale také nové posily, které jen dokazují, jak jsou pánové jako Vozáb, Vondruška nebo Smoljak nenahraditelní. České nebe sice je plné inteligentního, typicky cimrmanovského humoru, s několika hravými momenty a nesmrtelnými hláškami, nicméně v žádném ohledu nedosahuje laťky, kterou kdysi v roce 1967 nasadil geniální Akt a divadlo si ji s mírnými výkyvy (Lijavec) udrželo až do geniální Švestky v roce 1997. Jako bych v něm cítil patrnou, ale pochopitelnou, únavu materiálu. Což není výtka ani kritka, jen, vzhledem k situaci, chápavý postřeh, který nic nemění na tom, že cimrmanovská klasika pro mě navždy zůstane tím nejlepším z českého humoru. (18.12.2011)