Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (285)

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Důležitá informace pro vydání „2 DVD ve dvojím obsazení": disk A se Smoljakovým Komenským je o třídu slabší, než disk B s panem Svěrákem (o němž si troufám tvrdit, že je přímo reinkarnací učitele národů Komenského), tam je i 100% žalostně málo... Další, byť o něco méně drastické rozdíly v kvalitě vidím i u obsazení většiny ostatních rolí na disku A oproti B. Jinak se ale samozřejmě v hluboké úctě skláním před největším českým dramatikem, vynálezcem, učitelem, sochařem a lyžařem, jakého kdy měla čest naše země napájet mlékem a krmit strdím. ______ NEBE, někdy okolo roku 2050. Do České nebeské komise byl konečně na Komenského návrh a po schválení většinou členů (praotec Čech se hlasování zdržel, protože nedával pozor) kooptován český génius Jára da Cimrman. A hned se uvedl připomínkou, proč ještě stále trčí „zrádce národa“ Sabina v očistci a proč nebyl dávno přijat do nebe: „Tak Sabinu jste do nebe nevzali. A podívejte se, třeba takový Auctus – ten tu je! Přitom hřešil snad už od kolébky, chlastal, žral, klel a smilnil o sto péro. A kdyby jen to. Dokonce měl tu drzost hodnotit a komentovat moje dílo! A když ho potkávám, myslíte, že se mi omluví, nebo alespoň sklopí zrak ? Kdepak – drze se mi dívá do očí a posměšně cvaká propisovačkou ... !“ ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Patnáctá (a zřejmě poslední) hra Divadla Járy Cimrmana je jasně koncipována coby symbolická derniéra nejenom Cimrmanova divadla, ale především výjimečného autorského dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Z té dlouhé řady her to sice asi není kus nejlepší, ale rozhodně nejvíce symbolický - do nebeské komise význačných českých velikánů má nakročeno i Jára Cimrman (a všechny persony se unisono lítostivě vyjadřují ve smyslu, že je škoda, že ještě žije, že má místo v ní vlastně jisté), a tedy v přeneseném smyslu se nesmrtelnosti (alespoň té omezené českou kolektivní pamětí) dostane nejen jemu, ale též jeho duchovním otcům a stvořitelům - panu Svěrákovi a panu Smoljakovi. Je to sebereflexe hodně troufalá, ale kdo jiný si může dovolit, než dva velikáni divadla malé formy. Samotná hra těží z řemeslné rutiny obou jejích tvůrců, ti dva prostě umí psát, stavět dialogy, hrát si s jazykem, umně pointovat, konstruovat vtipy, dokonale ovládat divadelní řeč a těžit z jejích paradoxů. Je tu opět tak typický laskavý a poučený humor (který si vyžaduje mírně poučeného diváka), akcentující relativitu výkladu dějin i ambivalenci historických postav (,,Božena Němcová by byla skvrnou na naší komisi," tvrdí Jan Hus), ze které se vypichují tzv. zrádci národa (Sabina, Hanka a Linda - jazykový humor tu navíc spočívá v dívčích variantách jmen) či jeho učitelé, miláčci atd. V podtextu je vždy přítomný rys vlastenecký s ozvěnou jeho nadměrné glorifikace započínající dobou národního obrození. Na něm je ostatně postavena celá základní osa hry - proč je vlastně nebe selektované podle národnosti? Vždyť ani sám Tatíček vlasti a největší český politik nebyl Čech, ale maďarský Slovák, který měl navíc za manželku Američanku. České nebe je tedy paradoxem národního obrození, ale v podání pánů z DJC paradoxem laskavým a moudrým... Asi tu končí jedna éra českého divadla... ()

Reklama

Terva 

všechny recenze uživatele

CITÁT - Hned věděla, kam ho poslat ..... ten rukopis............ Šanon "Melasa - výdej" zachrání a posléze vydá Cimrmanovu hru "České nebe". Referát je o tom, jak se hra do šanonu dostala a jak byla nalezena. Můžeme i vidět původní hru Flaška - Krabice o Smilovi Flaškovi z Pardubic. Zdeněk Svěrák odmítl v této hře hrát. ČESKÉ NEBE ANEB CIMRMANŮV KŠAFT - CITÁT - Zaběhni pro Jana Husa.......... Hus mravnosti brus........ Dnešní mana - Polévka: Rajská. Hlavní chod: Evino jablko v županu. Zákusek: Biskupský chlebíček. Pití: Svěcená voda. Přítomnost Jana Husa vyvolává zápalné výbuchy smíchu. Tato postava je hlavním terčem humorných narážek a po boku Babičky Boženy Němcový se stará o zábavu v celém divadelním představení. Dávám za pět, tleskám a ještě několikrát určitě uvidím. ()

maverick10 

všechny recenze uživatele

Pro me bude vzdycky Cimrman z pera Sveraka a Smoljaka (prosim nepouzivat umelecke oznaceni dua jako SS) oznacovat inteligentni humor dvou geniu, kteri zaplnili misto po Werichovi s Voskovcem. Proto je velka prevelka skoda, ze jeden z dvojice jiz mezi nami neni. Slabou naplasti mi je fakt, ze Jara Cimrman je nesmrtelny! ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Jsem velký fanda DJC. Ale k tomuto jejich poslednímu dílu jsem zatím cestu nenašel. Shlédl jsem jednou a zatím nechci více. Některým jiným hrám jsme také přicházel na chuť postupně (Lijavec, Posel z Liptákova, Němý Bobeš), tak uvidím, zda svůj názor časem nezměním. Ten zatím zůstává takový, že toto je nejslabší díl cimrmanovského umu, vtipu a laskavého humoru. Některé vtipy byly sice povedené, ale hra u mě nefungovala jako celek. Souhlasím s komentářem uživatele Radek99, ale zatím jsem se k takovému pohledu na tuto hru nedopracoval. Po druhém zhlédnutí vylepšuji hodnocení o bod, přece jen lze objevit humor legend z DJC. Zajímavé mi ale přišel neobvyklý jev, že Zdeněk Svěrák vedl seminář, ale nehrál ve hře a Ladislav Smoljak naopak. Nevím o jiné hře, kde by tomu tak bylo, ale zřejmě už tato skutečnost souvisela se zdravotním stavem páně Smoljaka. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (17)

  • Záznamy těchto her jsou natočené tak, že jedno obsazení přednáší a druhé hraje. Jediný případ, kdy to v daných záznamech neplatilo, je scénka Flaška a Krabice, kde vystoupil v obou verzích Václav Kotek. (mnaucz)
  • Původně měl postavu Miroslava Tyrše hrát Pavel Vondruška a Josef Koudelka. Ale nakonec nebyl obsazen do této role ani jeden. Josef Koudelka kvůli sporu s Ladislavem Smoljakem, po kterém divadlo opouští. Do hry byli tedy obsazeni Michal Weigel, který již několik malých rolích měl, a Zdeněk Škrdlant, který do té doby pouze pracoval jako kulisák. Ladislav Smoljak vzpomíná, že jim dlouho trvalo, než se jim podařilo trefit do rytmu: „Zatím co my jsme to už uměli, tak oni v tom stále tápají, ale občas se jim to povede.“ (mnaucz)

Reklama

Reklama