Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (285)
No... Tahle hra je dobrá podle obsazení. Se Svěrákem coby Husem je to prostě lepší, co si budeme nalhávat. Smoljak naopak zvládá seminář. I tak je ale tenhle Cimrman veskrze zbytečný, skoro neobsahuje typický humor a hlavně zabíjí skvělou symbolickou myšlenky zmizení Cimrmana spolu s první světovou válkou, která v sobě měla jediná víc síly a hlubokomyslnosti než celá tato hra, jež se skládá spíše z očividných a jednoduchých vtipů, které jsou maskovány tím, že autoři využili hodně historických postav a faktů, čímž uměle vyvolali pocit chytrosti. ()
Další parádní Cimrmanovská hra, která je zároveň i poslední. Opět se tam toho zas tolik neděje, ale je to tak skvostně napsané a zahrané, že to vůbec nevadí. Částečně je to taková oslava češství a samozřejmě nechybí série trefných a nezapomenutelných hlášek. Viděl jsem verzi se Smoljakem a Čepelkou (což je sice škoda, ale ta svěrákovská se naštěstí dá sehnat), ale to mi na krásném zážitku nijak neubralo. Seminář, ačkoliv jako vždy zajímavý a skvostě odreferovaný, byl sice tentokrát o něco slabší, ale samotná hra to vynahradila. Skvělé dialogy a zejména postavy praotce Čecha a Husa jsou nezapomenutelné (Copak nemáme žádné nehořlavé úsloví?). Celá hra jako vždy rychle uteče a jako vždy z ní jde krásná atmosféra, takže já si nemůžu stěžovat, moje láska k Cimrmanovi a obdiv k hercům stále roste. Upřímně doufám, že tyto geniální, mistrovské hry zůstanou uchovány i dalším generacím, protože jak o sobě Cimrman sám říká, vyniká ve všem. Pět hvězd je opět velmi nedostačujících. 100%. - Z toho mi naskakuje husí kůže. - A jaká jiná by tobě měla naskakovat, mistře Jene? ()
Pozdní tvorba Cimrmanů lehce ztrácí oproti původním inscenacím, ale i tak se rozhodně jedná o absolutní strop čehokoliv komediálního, co vzniká v našich luzích a hájích. Vtipně zasazené historické osobnosti do svérázného příběhu a další skvělá role pro Jaroslava Weigla. Jeho Hus je opravdu největším kladem Českého nebe a především o jeho osobu se opírají ty nejvíce vtipné momenty. Jsou to prostě Cimrmani. Tady vedle nešlápnete. ()
Africe jsem dal čtyři hvězdy, České nebe je o polovinu jedné slabší. S radostí sice říkám, že pánům Cimrmanovcům to pořád ještě jde (v jednom případě šlo), ovšem zároveň jim i dost chybí. Seminář je možná až příliš poučný, ale fakta i "fakta" nám badatelé předkládají poutavou formou (moje nejoblíbenější je "Generál Laudon jel v noci skrz vesnici... Ve své bílé čepici...") a chovají se příjemně umírněně. Hra pak má až mystický nádech a nutno říct, že mistr Cimrman v ní rozechvěl vlastenecké struny opravdu dobře. Škoda laciných vtipů (Bedřich Podmáslí, Stanislav Krychle Neumann) a hluchých (nebo spíše nahluchlých) míst, z nichž většinu má na svědomí Praotec Čech. Pocit dokonalosti se na rozdíl od Záskoku, Lijavce nebo Vyšetřování ztráty třídní knihy prostě nedostavil. Stejně to je ale důstojné zakončení.__P.S. Chválím všechny, kteří spolupracovali na vydání DVD. Dvě verze hry jsou opravdu luxus a bonusový Záskok v Národním divadle mě neskutečně potěšil. ()
Kdybych psal komentář před rokem a půl, tak bych napsal "poslední cimrmanovská hra?", ale vzhledem k tomu, že Ladislav Smoljak už v českém nebi nepochybně je, tak ten otazník není potřeba. Upřímně doufám, že vzhledem k jeho památce tohle bude poslední Cimrman a pan Svěrák se nepokusí napsat nic sám nebo s někým jiným. I když ho považuju za skvělého scenáristu, už by to nebylo ono. Ale věřím, že on, člověk velkého intelektu, to nepochybně ví. _______ Jeden z mála Cimrmanů, u kterých můžu hodnotit naprosto stejně jak seminář, tak samotnou hru. Oba (takže i film) ode mě dostane 80 %. Chvíli jsem přemýšlel i o vyšším hodnocení, ale to by nebylo fér vůči opravdu geniálním hrám, při kterých jsem se opravdu a dlouho smál. Zde to taky nebylo špatné, především vtipy o ohni a Husovi byly skvělé, ale něco mi tam chybělo. Navíc, ty pěvecké scény mě nebraly, stejně jako scény se sokolským cvičením. Takže, abych to nějak uzavřel, tohle je důstojný kšaft, který sice nedosahuje geniality ostatních her, ale to mi nevadí. A nedá mi, musím to napsat - sbohem, pane Smoljaku, je mi líto, že jsme vás ztratili a doufám, že se teď s Janem Husem, svatým Václavem i s tím praotcem Čechem v českém nebi pořádně smějete. ()
Galerie (10)
Photo © Originální Videojournal
Zajímavosti (18)
- V této hře nikdy nebyl obsazen Pavel Vondruška, ačkoli se hry dožil. Bylo to kvůli jeho paměti, která mu postupně „vyhasínala“. V roce 2008 hrával už jen továrníka Meyera, šikovatel Vogeltanze, Náčelníka Línou Hubu a dirigenta. (mnaucz)
- Ve výročním představení Psaní do nebe z roku 2017 Zdeněk Svěrák prohlásil, že se se Smoljakem shodli na tom, že scénka Flaška a Krabice je ta nejhorší věc, kterou kdy spolu napsali. (mnaucz)
- Hra má dohromady 8 postav a dohromady je potřeba 16 herců. V pořadu Českého rozhlasu „Půlstoletí s Cimrmanem“ Ladislav Smoljak uvedl, že v době, kdy dávali dohromady obsazení, neměli k dispozici 16 herců. A tak byli povoláni kulisáci Michal Weigel, který již několik malých rolích měl, a Zdeněk Škrdlant, který do té doby pouze pracoval jako kulisák. Ladislav Smoljak vzpomíná, že jim dlouho trvalo, než se jim podařilo trefit do rytmu: „Zatímco my jsme to už uměli, tak oni v tom stále tápali, ale občas se jim to povedlo.“ (TomasSlach)
Reklama