Restrepo

24.12.2010 ~ Smysl tohoto dokumentu od National Geographic mi poněkud uniká. Zřejmě chtěli poukázat na naprostou zbytečnost zachyceného dění. ~ Jistý dokumentarista strávil 1 rok po boku amerických vojáků kdesi v nějakém nevlídném údolí v Afghánistánu a zachycoval každodenní dění na bojišti i mimo něj. Mimo jiné tak dostanete možnost podívat se, jak probíhají sbližovací jednání s místními obyvateli hor a prachu (výsledek = jednání jsou zbytečná), jak probíhá akce a vymývání mozků naprostých kluků, pro které je to celé zábava po výcviku, tedy až do chvíle, kdy to schytá seržant a věřím, že ani on pořádně nevěděl, co v téhle bohem zapomenuté části šutrů vlastně dělá. Všichni plkají vlastenecké žvásty a když se jich napřímo zeptají, neumí odpovědět (smysluplně). ~ Hodinu a půl se tak koukáte na skupinu kluků a jejich autentických výpovědí o dění, strachu a dalších pocitech, abyste ke konci věděli to, co jste věděli už před tím. Tohle může celé skončit jen blamáží a pachutí zbytečného pachtění se za něčím, co místní nechápou a chápat ani nechtějí. No a pak se jede domů a srdceryvně se o tom vypráví. ~ Na mě tohle nezapůsobilo, asi jsem cynik, ale neviděl jsem nic nového, co bych už nevěděl. Marnost, zbytečnost, hloupost. (13.04.2013)

Dokument je to úžasný, což o to, ale říkám si, k čemu to všechno. 50 mrtvých Američanů jenom v tomhle údolí a Afghánce asi nikdo nespočítá. Pak se zase US jednotky stáhly a všechno se opět vrátilo do starých kolejí. Přitom to muselo být jasný od začátku každému, kdo se alespoň letmo podíval na afghánské dějiny. Ovládnout Afghánistán se nikdy v historii nikomu nepodařilo a všichni nakonec byli rádi, když odtamtud zdrhli. Ať už to byli Britové, Rusové, nebo teď Američani a jejich spojenci. A kdo se ohání tím, že tentokrát byly pohnutky jiné a že šlo o export demokracie, tak je vedle. Oni mají prostě jiné hodnoty a zřízení západního typu tam nemá šanci na delší existenci, tím spíš, když je jim vnucené. (28.08.2012)

Poněkud nudný a zcestný dokument o jedné americké jednotce. Takových příběhů se jistě odehrává na světě spousta. Tady navíc jen sledujeme, jak se někam střílí a ozývá se střelba, vojáci posedávají nebo se schovávají, ale nevidíme, že by se střílelo kolem nich, proto jsem vůbec neměl dojem, že by jim hrozilo nějaké nebezpečí. Navíc je celý dokument ztvárněn jen z jednoho pohledu - pohledu toho silnějšího - a snaží se v nás vzbudit lítost nad těmito vojáky. (04.02.2011)

Když film Smrt čeká všude vyhrál Oscara za nejlepší film, byla to odměna za svůj neohrožený pohled na válečné přežití. Přičemž diváci se dostali k jádru konfliktu na Blízkém východě. Film odvedl mimořádnou práci při zobrazení reality. Dokumentární film Restrepo je však reálnou realitou, nasnímanou přes objektiv režisérů Sebastiana Jungera a Tima Hetheringtona. Nejsou zde žádné politické nebo bouřlivé komentáře. Jen čistá skutečnost. Film považuji za impozantní a odvážný počin žurnalistiky. Zatímco ostatní dokumentaristi si doma hrají s HD kamerami, reportér a fotograf spolu ukáží svojí statečnost a jsou vždy uprostřed dění, i když kolem nich sviští kulky. Restrepo je film o tvářích a jménech. Nikdy na ně nezapomenete. Slyšíte jejich reakce a vidíte jejich zoufalství, které občas hraničí se šílenstvím. Ale je to jen snaha odvedení špatných myšlenek. Největší podíl na kvalitě dokumentu má zachycení operace "Rock Avalanche", kde jsou vojáci konfrontováni se smrtí. Materiál z místa činu je tu minimální, ale psychologická imploze je zde ukázána odhaleně a zesiluje tak úzkost. Nezapomenutelný zážitek! Na Restrepo se není snadné dívat, ale každý by ho měl vidět. Protíná všechny analýzy a nadhledy a tím vzniká unikátní zpověď mladých kluků, bojující za své životy. (06.02.2011)