Restrepo

Restrepo jsem zhlédl den po Armadillo. Byla to zvědavost, jak se se stejnou látkou poperou američtí dokumentaristé v porovnání s těmi dánskými. Restrepo je mnohem akčnější,ale bojovou atmosféru neustále narušují retrospektivní komentáře zůčastněných. Ty sice vítám, ale ne uprostřed akce. Vojáci v údolí Korengal si moc neoddechnou, po vybudováni opevněné pozice - Restrepo jsou pod neustálými útoky i několikrát denně. Dobré náladě nepřidají ani pokusy o zvýšení informovanosti a navázání spolupráce s místními, které se naprosto míjí účinkem. "je to jako když mi uděláme jeden krok dopředu,oni udělají dva dozadu". Záběry z boje jsou opět velmi kvalitní i když méně přehledné, ale při tom nasazení a palebné síle talibanců, by se reportér nejspíš nedožil konce. I zde máme výraznou bojovou situaci, při které dojde ke spojeneckým obětem. Je to bezesporu smutná událost, ale srdcerivné záběry uplakaných vojáků, které měly vyždímat emoce mi docela zkazily dojem z jinak povedeného dokumentu. Měl jsem skoro chut jim říct tak tam nelezte a to jsem zastáncem vojenské intervence v Afghanistánu. Můj pocit potvrdila i závěrečná informace: V dubnu 2010 se USA stáhly z údolí Korengal.Zemřelo zde téměř 50 amerických vojáků. Vyvstává jen otázka: pro co tedy zemřeli? zbytečně? (01.05.2011)

Jedeme do války..... Dokument z Afghánistánu o chlapcích, kteří dělali svoji práci. O založení RESTREPA, což je vnímáno jako nejdůležitější moment v historii Korengalu. ,,NENÍ NIC HUSTĚJŠÍHO, NEŽ KDYŽ SE PO VÁS STŘÍLÍ“..... ale jinak je to o běžných věcech, které jsou pro mě nuda, nuda , NUDA. Kluci se pošťuchují, povídají, jak by se ošukali a Taliban je v nedohlednu. Chápu, že o některých věcech se jim nevypráví lehce, že ty vzpomínky jsou drsný. Ale co si z toho mám vzít já ??????? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám červený vousy. 2.) Američani mi zabili krávu a chci odškodný. 3.) Budoval jsem Restrepo. 4.) Chystám se na misi do Afghanistánu. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (28.12.2010)

*RESTING* Báť sa o denne o svoj život, byť zmierený s tým, že každú minútu ma môže zasiahnuť presne mierená a či len zablúdená strela, to je skutočne nezávideniahodná situácia, vyžadujúca si pevné nervy, značnú sebakontrolu a mier v duši. To všetko som sa dozvedel, ale paradoxne nie z tohto dokumentu, ale z iných vojnových filmov. Tam sa síce zámerne narába s emóciami, ale to nie je v tomto prípade podstatné. Problémom dokumentu je, že nevytvára takmer žiadny pocit (až na pár momentov), ktorý by vás prinútil prežívať dianie na obrazovke spolu s vojakmi na misii. Nebojíte sa o ich životy, nefandíte im, neotvárate hrôzou oči, neplačete nad stratu ich priateľa... Absolútnu väčšinu času sa nič nedeje a až na pár výnimočných chvíľ ohrozenia máte pocit, že sa pozeráte na sklamaných dovolenkárov, ktorých v cestovnej kancelárii oklamali. Verdikt v 1 vete: Dokument (vraj) o jednej z najnebezpečnejších častí sveta, avšak bez potrebnej atmosféry. 22.09.11 (22.09.2011)

Celkom podarený dokument o vysunutej "základni" Restrepo v afganistanskom Korengale, ktorému sa darí vtiahnuť diváka do nehostinného a nepriateľského prostredia a zároveň neotravuje rečami o tom, prečo je tam nutné bojovať, alebo naopak, o aké spiknutie proti Afganistanu tu ide. Len škoda, že je taký krátky. (31.08.2012)

Včerejší (respektive dvacetileté) fiasko v Afghánistánu mě dokopalo k projekci. Velkou devizou je bezprostřední dojem a luxusní přístup do válečné akce. Zatímco jednotka mladých američanů postupuje přes kamenné skalní vesnice, buduje a drží základnu, domlouvá se s pastevci a pátrá kdo a kde je Talibán, hezky na vás padne absurdita celé zápaďácké operace - zavést nějakou stabilitu a pořádek do tak zeměpisně drsný, kmenově roztříštěný a nesmyslně ohraničený země. (x) (18.08.2021)