V temnotě

I přes hodně dobré ohlasy (festivalové kritiky, polský zástupce na Oscary) jsem byl opatrný a čekal spíš klasický sentimentální patos a těžký doják. A ono vůbec, In Darkness je opravdu lehce natočený (viz uživatel nehru) film, nezatížený hutným hudebním doporvodem (na to jsem v posledních letech u filmů z války skoro alergický) a tezovitostí. Polský Jeremy Renner (jako fakt) Robert Wieckiewicz v hlavní roli je vynikajicí. Doporučuji servírovat jako dvojfilm spolu s Wajdovými Kanály (13.05.2012)

Hollandová nepřináší žádný revoluční obrat ve filmovém pojetí dopadu válečného konfliktu na civilní obyvatelstvo, jen na nakonec nepříliš originální téma dle skutečných událostí aplikuje svěží filmařský styl (ať žije ruční kamera!), nebojí se maximálně syrových momentů a výborně vytěžuje klaustrofobní prostředí lvovských kanálů. Postavy sice nejsou kdovíjak hluboce prokresleny a jejich pojetí je postupně zbavováno ostrých hran, zážitek je však jinde. Film stojí spíše na kolektivním hrdinovi a dramatickém ději a v tomto případě je těžké co namítat, vyvrcholení v zatopených kanálech je působivé, stejně jako dramaturgie v rukou skutečnosti. Film sice působí poněkud chladně a pozornost si získává pomalu, ale rozhodně nejde o otrocky akademický kousek alá Lidice a o sentiment zde divák svěží zakopne. Poláci prostě opět dokázali, že druhou světovou zpracovat umí a nominace na Oscara zde určitě mimo nebyla. (20.07.2012)

Tady se člověk neubrání porovnávání se Schindlerovým seznamem. Spielberg ve svém opusu vsadil na emoce a patos, vždycky si vzpomenu na červený kabátek malé židovské holčičky v jinak černobílém filmu. To Agnieszka Holland patos prakticky vypustila a prostě jen vypráví příběh normálního člověka, který se tak nějak shodou okolností stal hrdinou. Emoce tam samozřejmě jsou taky, ale nijak řvavé, takové jemnější, klidnější, prostě ženský pohled na věc a to je pro mě nakonec malinkatou vadou na kráse, protože to škodí zapamatovatelnosti. ( velmi subjektivní soud). Takových filmů však jen houšť, poněvadž nikdy bychom neměli zapomínat na minulost a vždy bychom se z ní měli umět poučit, škoda jen, že to pořád neumíme. (09.07.2013)

Čsfd vybrala pro projekci opravdu dobrý film. Jelikož mám ráda válečné snímky obzvláště o Židech, tak mě hodně potěšil a ani mi nevadila ta délka. Žít v kanálech nemůže být nic skvělého a proto obdivuji celý tento příběh, který je asi podle pravdy. Výborný herecký výkon, který se odrazil hlavně v lidskosti, pochopení a dobrotě předvedl Robert Wieckiewicz a charismatem a pěkným obličejem ho doladil úžasný Benno Fürmann. Jediné, co mi opravdu vadilo byl ten kontrast tmy a světla, pro člověka, který na to kouká v kině je to docela ozařující a bolí z toho oči. Na druhou stranu nebyl to nudný válečný snímek o přežití, ale párkrát jsem se i zasmála a dokonce tam byli i nějaké chlípné scény. (12.11.2012)

No po skončení bijáčku mě pěkně ošplouchla vlna smutku a hořkosti. Říkám si, kolik asi je na světě takových hrdinů z řad naprosto obyčejných lidí jakým byl Leopold Socha. Film moh patřit svým námětem do výkladní skříně nejen polské, ale i světové kinematošky, jenže je naprosto příšerně obrazově zpracován. Nechápu proč scéna, která se odehrává ve tmě je ukončena jasnou bílou, nebo velmi světlým záběrem. Tím chtěl jako tvůrce, aby jsme se víc vcítili do osudu těch židů a připadali si taky jako v kanále ? Další co mě sralo bylo cca 10 minut houpání a otřešů kamery, nerozumím tomu. Kurva proč film, který je především pietní musí navozovat atmsoféru realnosti jako ty největší americký akční komerce a ještě jedna výtka, i ve tmě se můžou dělat přehledný scény. Totální technický fiasko udělalo z pětihvězdičkovýho majstrštyku slabej podprůměr a to jsem ještě na ten film hodnej jak už na žádnej dlouho ne. (21.11.2012)