V temnotě

Hollandová nepřináší žádný revoluční obrat ve filmovém pojetí dopadu válečného konfliktu na civilní obyvatelstvo, jen na nakonec nepříliš originální téma dle skutečných událostí aplikuje svěží filmařský styl (ať žije ruční kamera!), nebojí se maximálně syrových momentů a výborně vytěžuje klaustrofobní prostředí lvovských kanálů. Postavy sice nejsou kdovíjak hluboce prokresleny a jejich pojetí je postupně zbavováno ostrých hran, zážitek je však jinde. Film stojí spíše na kolektivním hrdinovi a dramatickém ději a v tomto případě je těžké co namítat, vyvrcholení v zatopených kanálech je působivé, stejně jako dramaturgie v rukou skutečnosti. Film sice působí poněkud chladně a pozornost si získává pomalu, ale rozhodně nejde o otrocky akademický kousek alá Lidice a o sentiment zde divák svěží zakopne. Poláci prostě opět dokázali, že druhou světovou zpracovat umí a nominace na Oscara zde určitě mimo nebyla. (20.07.2012)

Zpracování příběhu "polského Schindlera" Leopolda Sochy a "jeho" Židů od Hollandové mě oslovilo mnohem víc, než Špílbergův šablonovitý a sentimentální doják o Schindlerovi. Postavy tohohle komorního "kanálního" dramatu jsou realistické, živočišné, scénář se nesnaží zakrývat jejich stinné stránky a idealizovat je. Možná jen ve chvíli, kdy Socha před pesachem přináší Židům macesy a menoru, jsem se neubránil cynickému úšklebku a na jazyk mi přišlo opovržlivé slovo "špílbergovština". Ale jelikož jsou scény z kanálu natočeny podle vzpomínek očitého svědka, proč i téhle melodramatické scénce nevěřit, stejně jako nepravděpodobnému přerodu chamtivého zloděje v altruistu. Takže to jediné, co můžu filmu vytknout, je příšerná ruční kamera, která mi divácký zážitek hodně pokazila. A mrzí mě, že knižní předloha Krystyny Chigerové u nás dosud nevyšla. (16.12.2018)

Nejcivilnější a příjemně upřímné drama o lidech a válce. Kdybych si nevyslechl dnes monolog jednoho klasického pouličního kazatele v teplákách a s vietnamskou igelitkou, zeptal bych se zde, zda je nutné zpracovávat dál dokolo toto téma. Kvalitních snímků bylo už natočeno bezpočet. Bohužel zdá se, že to je stále potřeba. I tak se bojím, že právě svou civilností a optikou běžného člověka v soukolí dějin, zůstane snímek v "konkurenci" ostatních filmů tohoto tématu opravdu tak trochu v temnotě. A bohužel i oprávněně. (07.03.2015)

Pamätám si, ako som pred polstoročím nadával, že v kinách bežia samé sovietske vojnové filmy. Viem si preto predstaviť podobné odmietavé reakcie súčasných divákov. Ale je to nakrútené podľa skutočnosti a holocaust je veľká, stále živá dejinná udalosť. Jej relativizácia môže spôsobiť, že budeme žonglovať s miliónmi mŕtvych v Rwande, Kambodži, Sudane a kdekoľvek inde a za skutočnú tragédiu budeme pokladať iba to, keď nám pred očami nejaký feťák pre pár eur zabije známeho. Ale aj tie postavy vo filme boli známymi, dokonca rodinnými príslušníkmi niekoho. Každý má niekoho. Takže proti nakrúteniu tohto filmu nemám najmenšie námietky. Tie sa týkajú iba toho, že keď nakrúcam film s takým silným, ale súčasne aj nepríťažlivým námetom z krajne nepríťažlivého prostredia, tak musím brať ohľad na diváka a nejaké minúty pri záverečnom zostrihu ubrať. (30.06.2013)

Na Hollandovou strašně slabé. Velká vypravěčka malých lidských dramat tentokrát svoji práci odfláknula. Scéna, kdy Janek míří na ostatní pistolí měla zřejmě být vypjatá, ani ta však nezaútočila na mé city. Takže jediné, co lze pochválit, je název. Ano, většina filmu se odehrává ve tmě a jako rozhlasová hra s občasnými záblesky. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (12.04.2015)