V temnotě

Film Agnieszky Holland je příliš dobrý na to, aby se na jeho základě ironicky glosovalo klišé o tom, že nám stačí mít žida v posteli, ale Poláci jich musí mít plné kanály. Něco takového by si film skutečně nezasloužil, ale právě pro svou velmi vyrovnanou formu snese i takovou myšlenku. Jsem určitě za české vnímání, které ocenilo černý humor i okouzlení temnotou. Hollandová zkrátka umí a opírá-li se o tak silné téma a pracuje s tak dobrými lidmi z celého světa, bylo by překvapením, kdyby neuspěla. Ale ona překonala i Evropu, Evropu a přinesla nový rozměr kapitolám z 2. světové války. Herecky jsem nejvíce ocenila Marii Schrader a Herberta Knaupa. #čsfdprojekce (13.11.2012)

V temnotě je film, který mohl sahat mezi top nejlepší filmy, jenže... Naprosto parádní námět zabíjí zbytečně přetažená stopáž (stačilo by klidně 100 minut) a špatné zpracování. Postavy nejsou blíže vykresleny, není kromě Sochy s kým sympatizovat, natáčení v kanálech je občas dost zmatečné a nepřehledné. Určitě by byla vhod i nějaká zajímavá orchestrální hudba, která by pomohla udržet v ději alespoň nějaké napětí. Nechci Vás ale odradit od tohoto filmu, ten námět je skutečně zajímavý, jen mě mrzí, že z toho není filmová pecka, ač klidně mohla být. (26.06.2013)

Pro mě bylo příjemné, že tady vystupují neokoukaní herci, až na Marii Schraderovou, takže celý ten příběh získal realistickou podobu a nabyl na autentičnosti, což dokážu ocenit. Neumím si představit, že by Leopolda Sochu hrál třeba Daniel Craig. Chybělo mí více dramatičnosti, ale chápu, že filmy podle skutečných události se musí držet určité linie. Ovšem, s tím se přece dá taky pracovat. Nemusím mít vyloženě ždímačku citů prošpikovanou jednou napínavou scénou za druhou. Více "šťavnatosti" by nevadilo. Dohánět "šťavnatost" sexuálními scénami mi přišlo zbytečné a vadilo mi to. Těch sexuálních scén tam na mě bylo příliš. Mě by stačila jedna, maximálně dvě. Viděno v původním znění s titulky. (16.01.2013)

Tady se člověk neubrání porovnávání se Schindlerovým seznamem. Spielberg ve svém opusu vsadil na emoce a patos, vždycky si vzpomenu na červený kabátek malé židovské holčičky v jinak černobílém filmu. To Agnieszka Holland patos prakticky vypustila a prostě jen vypráví příběh normálního člověka, který se tak nějak shodou okolností stal hrdinou. Emoce tam samozřejmě jsou taky, ale nijak řvavé, takové jemnější, klidnější, prostě ženský pohled na věc a to je pro mě nakonec malinkatou vadou na kráse, protože to škodí zapamatovatelnosti. ( velmi subjektivní soud). Takových filmů však jen houšť, poněvadž nikdy bychom neměli zapomínat na minulost a vždy bychom se z ní měli umět poučit, škoda jen, že to pořád neumíme. (09.07.2013)

Na Hollandovou strašně slabé. Velká vypravěčka malých lidských dramat tentokrát svoji práci odfláknula. Scéna, kdy Janek míří na ostatní pistolí měla zřejmě být vypjatá, ani ta však nezaútočila na mé city. Takže jediné, co lze pochválit, je název. Ano, většina filmu se odehrává ve tmě a jako rozhlasová hra s občasnými záblesky. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (12.04.2015)