Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (346)
Až teď jsem si uvědomil, že jsem dosud při hodnocení filmů až příliš plýtval označením "epický". Kvůli tomu teď nevím, jaké slovo použít pro vystihnutí tohoto veledíla... Gone with the Wind je totiž opravdu monumentální a vtahující exkurze do idealizované atmosféry "Starého Jihu", u níž nevíte, zda máte první žasnout nad výbornou kamerou, vypiplanými kulisami, nebo charismatickými herci. Překvapilo mne, že zmíněná idealizace přeci jen nezacházela až do krajností a a bohatí Jižané nebyli vykresleni jen jako vznešení a ctnostní kavalíři poskytující práci přírodou až tak neobdařeným černochům, ale také jako pěkni necitové, pokrytci a hrabivci. Ostatně právě vztah mezi Scarlett a Rhettem je v tomto ohledu velmi výmluvným. Malou, leč nepřehlédnutelnou, vadou na velké kráse je ovšem poslední hodina. Ne že by snad film v jejím průběhu začal nudit, to chraň pánbůh, ale většina dění v ní působí jako nadbytečný dodatek, který už není tolik zajímavý. A co je hlavní - s počátkem čtvrté hodiny se mi už (svým chováním) začala protivit Scarlett, do níž jsem byl do té doby platonicky zamilovaný :) 90% ()
Velkolepost a'la 30. léta, co jí jen melancholické smyčce a čerstvé barvy Technicoloru stačí. První půlce s válkou Jihu proti Severu a hořícím Richmondem bych také plný počet bez váhání dal. Tam, kde většina ostatních filmů končí: "... a žili spolu šťastně až do smrti.", však začíná půlka druhá: ..."zase tak šťastně spolu nežili...". A ta už si u mě žádá trochu té divácké trpělivosti a odříkání. Co bych ale tentokráte pro film a filmovou historii neudělal. ()
Epická klasika, kterou bych rád ukázal dětem, ale netuším, zda mi ji v druhé polovině, která je méně dynamická, nehodí na hlavu. Od malička jsem fandil jižanům, Clark Gable je úžasný a Vivien Leigh zahrála potvoru tak krásně, že ji člověk miluje. Vždy jsem na jejím charakteru obdivoval, že přestože je v citech dětinská, neuteče, když se na ni sesype svět a dovede se o ostatní postarat. Nezapomenu scénu, kdy přísahá, že už nikdy nebude mít hlad. Nebo scénu, kdy prochází mezi raněnými a nad tím vlaje vlajka Konfederace („Stainless Banner“). ()
Velkolepá historická romance se skvělým dějem s mnoha silnými momenty, unikátními hereckými výkony (zde bych chtěl vedle hlavních hrdinů vyzdvihnout Hattie McDaniel), úžasnou hudbou, která dotváří jedinečnost jednotlivých scén, perfektně zaranžovanými scénami a neskutečně dokonale prokreslenými charaktery postav, z nichž jsem si nejvíce oblíbil chůvu, Rhetta Butlera a Melanii. Jih proti severu je snímek velmi dlouhý, avšak ani při svoji stopáži nenudí. Zub času se zde samozřejmě podepisuje, ovšem stále jde o nadstandartní podívanou, u níž se lze oprostit od stáří filmu a plně si užívat oněch 238 minut. Dle mého názoru šlo o nadčasový počin, který předešel svoji dobu o dobrých 10 let! ()
První polovina je VYNIKAJÍCÍ! Takhle jsem si ten film představoval. V té druhé už bohužel o tolik nejde a tempo stagnuje, přičemž závěrečná hodinka je tak trochu testem vůle, ale konec hodně napravuje. Popravdě jsem však čekal, že mě Jih proti severu pohltí na celou stopáž. Vivien Leigh sice udělala ze Scarlett jednu z nejlepších sexy mrch všech dob a Clark Gable je jako Rhett naprosto boží (na scénu, ve které přijede na oznamování obětí války ve sněhobílém obleku a prohlásí, že to je černý den pro celý Jih, do smrti nezapomenu), ale jejich vzájemné špíčkování, které se změní v dramatické hádky, v pozdějších fázích filmu citelně chybí. Každopádně to bude chtít druhou projekci, nejlépe v kinosále, protože některé záběry jdou za hranici úchvatnosti. ()
Galerie (389)
Zajímavosti (101)
- Film vydělal za první týden 1 milion amerických dolarů. Společnost CBS zaplatila za 20 let vysílání 35 milionů dolarů. (M.B)
- Od MGM dostala roku 1936 ponuku zahrať si vo filme Anny Ondráková, ktorá ale odmietla, pretože bola tehotná. S manželom Maxom Schmelingom už vtedy žila v Nemecku. (Šuplík)
- Scarlettinu matku měla původně hrát hvězda němé éry Lilian Gish. (Kulmon)
Reklama