Vincent jede k moři

Sem by se možná hodil Matonohův dopis. Nedovedu si představit, jak těžký to může být život, při pomyšlení, jak obrovsky nepříjemná je obyčejná rýma (holky, nesmát se). Určitě jeden z nejsilnějších filmových zážitků o málo známém handicapu, plný nádherných záběrů, s famózním Florianem Davidem Fitzem. Taky rozhodně něco jiného, než když si Touretta vezmou do parády Parker a Stone v South Parku :) (08.03.2012)

Vždycky jsem říkala, že Německo nepřineslo světu nic dobrýho. A to hlavně ve směru kinematografie. Protože je tu spousta těch pitomých filmů a seriálů z NDR, které vypadají krásně, ale musíte vypnout zvuk, abyste každou minutou nepřicházeli o chromozomy. Tohle je ale něco úplně jiného a Německo by takové filmy mělo vytvářet, protože jsem dlouho neviděla film, který by mě tolik překvapil a nadchnul. (03.03.2013)

Film ukazuje svéráznou vzpouru tří pacientů psychiatrické kliniky proti stereotypu, necitlivému okolí a především vlastnímu osudu. Jednoho krásného dne se kluk s Tourettovým syndromem, vychrtlá anorektička a čistotou posedlý neurotik rozhodnou "vypůjčit" auto své ošetřující lékařky a udělat si malou dovolenou v Itálii na mořském pobřeží. V patách za sebou mají majitelku vozu, která má jisté problémy, jak vysvětlit svým nadřízeným úbytek počtu strávníků, a otce hlavního hrdiny, který už dávno vyřešil dilema, zda má přednost kariéra, nebo rodina, a je zcela pohlcený politickou funkcí a vlastní důležitostí. Německá varianta Bezstarostné jízdy představuje zdařilou tragikomedii o přátelství a vyrovnávání se se svým handicapem. Není to výjimečný snímek, ale sedí na něj přívlastek sympatický. Tahle road movie pod alpskými štíty sedne nejspíš divákům ve věku filmových hrdinů, tedy těm mladým, které ještě netrápí břímě přílišné odpovědnosti. Celkový dojem: 75 %. (19.03.2013)

Podle mě o něco lepší než americký remake OUTsideři, oba filmy ale nakonec z nedostatku širší hodnotící škály hodnotím 4 hvězdami. Oba filmy jsou v jistém smyslu dost jiné (a to nejenom proto, že v jednom se jezdí v Audi A8 pod Alpami a v druhém v Mercedesu třídy S v Kalifornii) a ukazují ve zkratce odlišný přístup k filmu jako takovému v Evropě a Americe (v americké verzi např. Marie ukáže v jedné scéně Alexovi na kameru prsa - v německé verzi také, ale ke kameře stojí zády, takže divák je nevidí). Německý originál není tak vtipný (to není z mé strany výtka) a přijde mi filmařsky zdařilejší, více mi sedlo i jeho obsazení (Karoline Herfurth v roli anorektičky Marie je výborná a typově se skvěle hodící, protože ji vážně lezou žebra a obratle; Zoë Kravitz v americké verzi mi naopak moc nesedla); americký remake má zase větší punc pohody a filmařské nezávislosti. Německá verze mě víc baví i kvůli mé náklonnosti k němčině, ale to je spíš ryze soukromá záležitost. Trochu mi zde vadil soundtrack - všechny ty písničky v angličtině se s těmi německými dialogy podle mě trochu tloukly, ale asi to není nic, co by bylo zásadní překážkou k tomu, aby si člověk tento film nemohl užít. Za mě velmi příjemný divácký zážitek, který mě víceméně utvrdil v tom, že remaky jsou jedna velká zbytečnost - kdo viděl tento film, nemá už moc důvod koukat na americký remake. (14.07.2015)

Tři ztracené existence na cestě k moři přes nádherné Alpy. Chvílemi to připomíná českou Jízdu, chvílemi to vykrádá Klepání na nebeskou bránu. Hlavní představitel (Florian David Fitz, který k filmu napsal i scénář) hraje Vincenta postiženého Tourettovým syndromem úžasně sympaticky, Karoline Herfurth potvrzuje svoji pozici jedné z nejzajímavějších hereček současné mladé německé generace. Není to jen drama, najdou se i komické momenty. A jako téměř vždy u německých filmů, vévodí tu příjemný pop-rockový písničkový soundtrack. Trošku slabší čtyři hvězdičky. (16.06.2011)